Čínská výzva

Zveřejněno dne 12 října 2010 v 12:38

Summit EU-Asie, který se konal 4. a 5. října měl posílit spolupráci v boji proti světové hospodářské krizi. Neoficiálně bylo všem jasné, že vedoucí představitelé EU se budou snažit Čínu přesvědčit k revalvaci jüanu. Nic z toho nebylo, jelikož čínský premiér Wen Ťia-pao již na začátku dal svým partnerům na srozuměnou, že všechny pokusy o nátlak na Peking se setkají s neúspěchem. Stále více odborníků mezitím upozorňuje na nerovnováhu ve vzájemných vztazích, kterou představuje 130 miliard euro obchodního schodku Unie s Čínou.

„Po několik let sledovala Unie vůči Pekingu politiku sbližování, která si nekladla žádné podmínky a kterou nyní potkalo skutečné fiasko… čínští investoři v Evropě slaví, ale Evropané jsou často z Číny vytlačováni,” stěžuje si v listuGazeta WyborczaFrançois Godement, expert Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Je pravda, že poslední dobou začaly čínské společnosti do Evropy pronikat zadními vrátky. To ony hodily záchranný kruh po krk zadluženému Řecku, spolu se závazkem Pekingu k obrovským investicím do místní infrastruktury (zejména do modernizace řeckých železnic). Taktéž to byla Čína, která za více než 3 miliardy euro koupila nákladní přístav Pireus. Co se týče Srbska, potenciálního kandidáta na vstup do EU, Číňané zde mají stavět most přes Dunaj.

Co dělat? Unie může následovat příklad Spojených států a zvýšit existující cla na čínské výrobky, nebo zavést nové. Může se též i nadále pokoušet přimět Peking k revalvaci jeho měny.

Newsletter v češtině

Podle článku amerického politologa Fareeda Zakarii v týdeníku Timevšak jde o marný boj. Ani 20% zdražení jüanu by údajně nestačilo k tomu, aby se americké či evropské společnosti staly konkurenceschopnějšími a ani levné asijské výrobky by se z oddělení našich obchodů nevytratily. Čínská trička by nanejvýš nahradily obdobné verze vyrobené ve Vietnamu a Bangladéši.

Zakaria se naopak domnívá, že zde existuje jiný, podstatně vážnější problém. Jedná se o zvyšující se konkurenceschopnost Číny v oblasti vzdělávání a znalostní ekonomiky. Za posledních deset let se výdaje Číny na vzdělání ztrojnásobily, počet univerzit se zdvojnásobil a počet studentů zpětinásobil.

Vezmeme-li v potaz počty provedené laureátem Nobelovy ceny Robertem Fogelem, podle kterého je absolvent vysokoškolského studia třikrát produktivní než zaměstnanec, který dosáhl pouze základního vzdělání, lehce si představíme, že současné ekonomické problémy s Čínou jsou jen předzvěstí opravdové bitvy, která nás za několik let teprve čeká.

Maciej Zglinicki

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!