V rohu kanceláře visí fotografie. Lze na ní spatřit Juana Ortegu, ředitele vývoje společnosti Tecnatom, jedné z hlavních španělských jaderných společností, jak podává ruku prezidentovi společnosti China Nuclear National Corporation. Nacházejí se v paláci Moncloa (sídlo předsedy vlády) je leden 2009 a právě podepsali smlouvu o spolupráci. Za nimi je vidět čínský předseda vlády Wen Ťia-pao a španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero, který se dívá stranou.

Taková je nedávná historie španělského jaderného průmyslu: Doma zakázky nejsou a v zahraničí se jen hrnou. Ve Španělsku se od roku 1988 žádná atomová elektrárna nepostavila. Naopak se jedna a půl zavřela (Zorita v roce 2006 a Garona skončí v roce 2013). Španělsko má už sedm let oficiálně protiatomovou vládu, které předsedá ten „největší odpůrce atomu ve vládě” (jak sám sebe označil Zapatero v roce 2005 na setkání s ekology). Proti jaderné energii se staví i většina španělské veřejnosti. Avšak vývoz jaderné technologie – především do rozvojových zemí – zároveň naopak znatelně narůstá.

Nejde o ojedinělý případ. Španělsko sice není státem s vlastní jadernou technologií a už vůbec se nemůže srovnávat s Francií či Spojenými státy, ale určité know-how má. A také jej prodává. Španělské sídlo společnosti Westinghouse se nachází v nenápadné budově v centru Madridu. Uvnitř pracuje 92 inženýrů, kteří odpovídají za výstavbu kontejnmentu (ochranné obálky proti úniku nebezpečných látek) a pomocné budovy atomové elektrárny Sanmen v Číně.

„Vypadá to jako protiklad, ale je to tak"

ENSA je státní společnost ovládaná další státní firmou Sociedad Estatal de Participaciones Industriales (SEPI). Z celkových 85 milionů obratu firmy ENSA 84 % plyne podle zprávy Španělský jaderný průmysl, kterou vypracovalo španělské Jaderné fórum, ze zahraničí. Na zahraničí cílí i další státní společnost z oboru Empresa Nacional del Uranio (Národní uranová společnost, ENUSA). Ačkoliv Španělsko samo uran dováží, vyrábí jaderné palivo a z 60 % jej exportuje. Směřuje zejména do Finska, Švédska, Německa, Belgie, Francie a výjimečně dodávky putují i do Spojených států.

Vzhledem k atomové renesanci v Číně vláda podpořila v roce 2008 vznik organizace Spanish Nuclear Group for China, strategického zájmového sdružení tvořeného čtyřmi firmami: Tecnatom, Ensa, Enusa a Ringo Válvulas. Posledně jmenovaná působí v zahraničních atomových elektrárnách jako například v čínském Qinshanu. Její ředitel José Manuel García vyzdvihuje význam španělského jaderného sektoru. „Už je to víc než dvacet let, co doma nejsou žádné pořádné zakázky, ale firmy se uměly udržet nad hladinou díky zahraničí.”

Je logické, aby země s protijadernou vládou podporovala jaderný sektor v rozvojových zemích? „Máme [od exekutivy] velkou podporu. Vypadá to jako protiklad, ale je to tak,“ odpovídá María Teresa Domínguezová, předsedkyně Jaderného fóra a ředitelka firmy Empresarios Agrupados, která spolupracovala s gigantem General Electric na návrhu jaderné elektrárny Lungmen na Tchaj-wanu. Španělsko podle jejích slov musí svůj potenciál země s jaderným know-how i experty využít.

Podle vládních zdrojů k žádnému rozporu nedochází, protože jedna věc je chtít uzavřít vlastní jaderný park a něco jiného chtít udržet technologicky vyspělý sektor, který dokáže zajistit, aby byly jaderné elektrárny bezpečné a zároveň podporovat vývoz. Dále upozorňují, že státní společnosti spadají pod ministerstvo hospodářství a jaderná politika pod ministerstvo průmyslu.

„Atmosféra rozhodně není euforická"

Dříve či později dopady fukušimské katastrofy dorazí i do Španělska. Mezinárodní agentura pro atomovou energii již snížila odhady počtů nových elektráren ve světě. Jaderné projekty ve Velké Británii, kde působí španělská energetická společnost Iberdrola byly odloženy. I v Itálii (jejíž hlavní elektrárenská společnost Enel nemá s jadernou energetickou zkušenosti, ale je vlastníkem španělské Endesy) byly jaderné projekty zmraženy. Plán na výstavbu atomové elektrárny, na níž se měla podílet Endesa, zrušilo i Chile, které je velice seismicky aktivní zemí.

„Atmosféra rozhodně není euforická a byli bychom naivní, kdybychom si to mysleli, ale toto téma není uzavřené,” shrnuje José Emeterio Gutiérrez, šéf španělského Westinghousu, který doufá, že konec jádra v Německu vyváží atomová renesance ve východní Evropě. Bez atomových elektráren v Německu, Rakousku, Itálii a s plány na uzavření ve Švýcarsku, by se Evropa mohla rozdělit na sever a jih „černou atomovou dírou“. Španělské firmy čekají na svou příležitost. O osud španělské jaderné energetiky se tedy hraje v zahraničí.