Zatímco implantace v Africe a Latinské Americe umožnila čínským podniků dostat se na těchto kontinentech k cenným nerostným surovinám, v Evropě chtějí Číňané uplatnit know-how v oblasti výstavby velkých infrastruktur, a to za bezkonkurenčních podmínek a zcela bez ohledu na rozpočtové reformy sjednané mezi jednotlivými státy a MMF.

Evropu vzaly velké čínské národní skupiny útokem přes periferii. Pekingská vláda už uzavřela „strategické“ smlouvy s Moldávií a Srbskem. V jejich rámci musí Čína Moldávii poskytnout preferenční úvěr ve výši jedné miliardy dolarů [0,68 miliard euro]. Výměnou za to by mělo velké čínské stavební konsorcium China Overseas Engineering Group (Covec) získat obří veřejné zakázky.

V Africe, Asii a Latinské Americe už Čína dříve zakoupila za miliardové položky přístup k místním nerostným surovinám a velkým projektům na výstavbu infrastruktur. Tyto praktiky opakovaně kritizovali místní politici a rozvojové agentury. „Čínskému neokolonialismu“ vyčítají, že rozdává úvěry, k nimž se nevážou žádné podmínky, a nerespektuje tak ekonomické, sociální a politické reformy, které mnozí západní činitelé považují za naléhavé a potřebné. Výměnou za čínskou pomoc musely země jako Makedonie a Kostarika přerušit vztahy s Tchaj-wanem, který Čína považuje za součást svého území.

Embargo na Taiwan a Kosovo uprostřed Čínsko-srbského partnerství

V současné době Čína v Evropě nadále expanduje. Poté, co se na spolupráci domluvili srbský prezident Boris Tadič a čínský prezident Hu Jintao, diskutují obě strany o preferenčním úvěru. Ten by měla Čína poskytnout Srbsku výměnou za výstavbu mostu přes Dunaj a silnic v celkové hodnotě 200 milionů euro, a dále za rozšíření několika přístavů, výstavbu speciální ekonomické zóny a několik projektů v oblasti zbrojního průmyslu. V rámci spolupráce se obě strany rovněž domluvily, že Čína neuzná odštěpenou srbskou provincii Kosovo a Srbsko se na oplátku zachová stejně vůči Tchaj-wanu. „Čína se stává ve světové ekonomice přední velmocí. Strategické partnerství s takovou zemí je tedy rozumné,“ řekl Tadič po podepsání smlouvy. Dušan Prorokovič, blízký srbskému premiérovi, dohodu naopak kritizuje, neboť podle něj bude zdrojem „nepřijatelného zadlužení“.

Bezkonkureční ceny a úvěry

Také na Ukrajině Čína dojednává poskytování výhodných úvěrů a strana premiérky Julie Timošenkové diskutuje o nastolení spolupráce s čínskou komunistickou stranou. Stejně jako v Srbsku tu preferenční úvěry poskytované Pekingem představují problém, neboť tyto země před nedávnem podepsaly s MMF programy pomoci dosahující výše několika miliard, za což se od nich očekává prezentace plánu radikálních úspor ve státním rozpočtu. Volker Perthes, šéf Stiftung für Wissenschaft und Politik (SWP), na toto téma řekl, že „takové postupy podrývají MMF“, a dodal, že Čína, „stejně jako to dělala už v Africe“, poskytuje vysoké úvěry za ekonomicky neracionálních podmínek, což „ztěžuje práci MMF, světové banky a rozvojové pomoci“.

V Polsku se strojírenská skupina Covec vytrvale pokouší prosazovat prostřednictvím dumpingu ve výstavbě silnic. Tato oblast představuje v horizontu evropského fotbalového poháru v roce 2012 trh v hodnotě přibližně 40 miliard euro. Covec už vyhrál první dvě veřejné zakázky na výstavbu dálnic v EU. Jedná se o úseky nové dálnice A2, spojující Varšavu a Lodž. Čínské konsorcium porazilo renomované západní konkurenty, neboť nabízená cena za kilometr – mezi 6,3 a 6,5 miliony euro – byla ve srovnání s výší veřejné zakázky o 60 % nižší a podstatně méně vysoká, než jakou nabídly polská strojírenská skupina PBG a irský SRB Civil Engineering. Ve Varšavě se od té doby diskutuje o tom, jak dokáže Covec dodržet stanovené ceny a zda si chce přivést levnou pracovní sílu, tak jak tomu bývá u čínských projektů v Africe.