Před jistou dobou jsem si na internetových stránkách tagesschau.de přečetl jednu zprávu. Nalezl jsem v ní tuhle krásnou větu: „Irsko se nakonec v rychlosti vplížilo pod „Rettungsschirm“ určený pro země ve finanční tísni.“

To je zajímavé. Já jsem měl vždycky za to, že „Rettungsschirm“ znamená padák, pod který se euro zavěsí a díky němuž se bude moci jednotná měna v klidu snést na pevnou zem. Je ale vůbec možné „vplížit se“ pod padák, a navíc „v rychlosti“? Můžeme opravdu mluvit o padáku v souvislosti se záchranným plánem? Padák vždy jen zpomaluje pád, nikdy mu nezabrání: Euro každopádně skončí na zemi, což je přesně to, co nechceme.

Co tedy vlastně doopravdy znamená „Rettungsschirm“? Léto právě skončilo, tak nám vytanou na mysli pronajímatelé slunečníků a lehátek na plážích v jižní Evropě. „Rettungsschirm“ ale předpokládá ochranu, a neměl by být synonymem slunečníku, pod nějž se členské státy přijdou rekreovat.

Uprostřed průtrže mračen vyrábíme deštník

Vylučovací metodou tedy zbývá „Rettungsschirm“ jakožto deštník, což by odpovídalo kontextům, v nichž se tento termín často vyskytoval. Ve všech případech se „Rettungsschirm“ roztahuje, zapichuje, staví. Zkrátka stojí. Ostatně jsem si právě přečetl, že Irsko pod „Rettungsschirm“ nikoliv jen tak vklouzlo, ale že se pod něj – jak praví portál rakouské veřejnoprávní rozhlasové stanice – doslova „vplížilo“, což může znamenat jen jedno, a to, že je onen deštník roztažen velice nízko.

Když tedy Frankfurter Allgemeine Zeitung oznamuje, že „Barroso chce ochranný deštník pro euro rozšířit,“ dává to smysl. Deštník musí být roztažen, rozšířen, napínán, a dokonce i posilován. Uprostřed průtrže mračen si tu vyrábíme deštník. Podle Financial Times Deutschland ho musíme „roztáhnout výš“.

Hannoverscher Allgemeiner Zeitung píše, že si Irsko samo „vlezlo“ pod deštník, zatímco Manager-Magazin oznamuje, že „deštník nad Irskem roztáhla Evropa“. Jinými slovy Irsko tu prostě jen tak stálo a nad jeho hlavou byl zdvořile roztažen deštník. Proč to všechno nemůže být vysvětleno jednoznačně? Tahle situace trvá už skoro rok… A deštník může být tím i oním. „Nový evropský deštník je bezednou dírou,“ ujišťuje Die Welt. Je to „důležitá záchranná síť“, čteme na webových stránkách jedné banky, nebo dokonce „kmenová buňka“.

Roztáhněte deštník nad německým jazykem!

Je „v bezpečí“, dočetl jsem se v listu Tagesanzeiger. Mezi námi: Proč bychom měli deštník schovávat do bezpečí? Nesmí „narůstat“, varuje televizní stanice N24. „Překonal poslední překážky, které bránily jeho zavedení,“ zvěstuje jedna lichtenštejnská finanční společnost ve svých komuniké. Deštníku je dokonce možné adresovat výzvy po vzoru Wiener Zeitung, podle nějž „bude každopádně dříve nebo později zapotřebí povolat na pomoc evropský deštník“.

Pomoc! Mayday, Mayday! Roztáhněte okamžitě deštník nad německým jazykem! Poskytněte úvěr s nulovým úrokem na jazykové kurzy! Odkupte zavádějící metafory! Zapíchněte lingvistický deštník, ujistěte se, že stojí, a roztáhněte ho! Napněte ho a posilujte ho! A dovolte všem, aby pod něj „vklouzli“. Nebo se pod něj „vplížili“. Nebo si tam „rychle vlezli“. Je to naléhavé. Jinak se utopíme v záplavě metafor a naše tělo se zachytí o „překážky bránící zavedení“.

V informačním servisu jedné banky jsem padl na dokument prezentující výhled na období po roce 2013, „datu, po němž musí být deštník opět povolen“. Povolen? Možná tím chtěli říct „zase stažen“. Už se nemůžu dočkat.