Vyberte si jazyk
Je čtvrtek 6. října, 23 hodin. Německý ministr hospodářství Philipp Rösler se na chvilku vytrácí z hotelu Vouliagmeni na krátkou procházku podél blízké pláže. Je krásná noc. Klidná. Slabý vánek s sebou přináší vůni borovic a tóny „lounge music“, které zaznívají z nedalekého koktejl baru. Klidné moře evokuje Homérovu epopej, intriky Olympu, Sofoklovy hrdiny a Platonovy alegorie.
Těžko uvěřit, že Řecko stojí na okraji propasti, že by bez souhlasu trojky (MMF, ECB, Evropská komise) mohlo už příští měsíc vyhlásit platební neschopnost a že se Evropa už rok a půl dohaduje o nejlepším způsobu, jak zastavit krizi ohrožující euro. Ale je tomu tak. V předvečer příjezdu Philippa Röslera ochromila zemi nová generální stávka proti drastickým úsporným opatřením navrženým Papandreovou vládou. Ve chvíli, kdy si německý ministr v doprovodu své ochranky dopřává krátkou procházku, demonstrují před německou ambasádou v Aténách Řekové nalíčení jako Hitler. Ekonomové odhadují, že míra nezaměstnanosti dosáhne v příštím roce po čtyřletém období recese 20 %.
Rösler nepřijel do Atén proto, aby si tam vychutnával okamžik věčnosti, ale proto, aby zemi nabídl pomoc Německa jakožto prvního obchodního partnera Řecka. Obchodní výměny by podle ministrova návrhu mohly v příštím roce dosáhnout 8 miliard eur. Berlín už dávno pochopil, že k tomu, aby Řecko vyvázlo z problémů, mu nestačí diktovat čistky ve veřejných financích. Je třeba mu také pomoct znovu získat konkurenceschopnost. Přesněji řečeno změnit hospodářský model. A nejlépe ho vyměnit za model… německý.
Potenciál ve fotovoltaice
Philipp Rösler vede sedmdesátičlennou delegaci podnikatelů a bankéřů, kteří mají poskytnout nápady, rady a kapitál. Tento krok má doplnit činnost pracovní skupiny, kterou letos v červenci ustanovila Evropská komise k dynamizaci řecké ekonomiky a jíž předsedá Horst Reichenbach, národností… Němec. Návštěva není brána na lehkou váhu, jak dokládá i skutečnost, že německého ministra přijme v pátek ráno premiér osobně. Rösler se sejde rovněž se svým protějškem, řeckým ministrem financí, a dále s ministrem energetiky.
Právě v této oblasti totiž německá vláda spatřuje nejvíc příležitostí, zejména v odvětví fotovoltaiky. Díky v průměru 300 slunečným dnům ročně disponuje Řecko ohromným potenciálem, který nebyl doposud plně využit: Současná kapacita činí 350 MW oproti německým 20 GW. „Země má nastavený zajímavý systém garantovaných tarifů, dokonce zajímavější, než má samo Německo. Problém je ten, že investoři nevědí, jak se tarify budou dále vyvíjet,“ vysvětluje specializovaný advokát Dirk Janssen z kanceláře Watson, Farley & Williams.
Atény nyní chtějí vyrábět až 10 GW. Projekt nese název Helios. Cílem je zelenou energii vyvážet. Proč ne zrovna do Německa? Berlín se v červnu rozhodl, že do deseti let jádro opustí, a v důsledku toho musí skladbu svých energetických zdrojů upravit. Sama kancléřka minulý týden prohlásila, že by nebylo od věci vyrábět sluneční energii tam, kde jsou k tomu optimální podmínky.
Prodávat řeckou solární energii německým spotřebitelům by samozřejmě nebylo po stránce technologické a právní vůbec lehké. Nicméně němečtí aktéři v oblasti fotovoltaické elektřiny se již nechali slyšet, že jsou připraveni financovat z 5 % dvacetimiliardovou investici, kterou si Helios vyžádá. „Pod podmínkou, že bude investovat i EU,“ upozorňuje ředitel společnosti Solarworld Frank Asbeck, která je jedním z „příběhů úspěchu“ německé solární energetiky.
Je třeba uskutečnit reformy
Financování je skutečně klíčovým problémem. Ralf Ketteler, vedoucí projektu pro firmu WPD se sídlem v Brémách, která se specializuje na provoz větrných parků a působí ve čtrnácti evropských zemích, potvrzuje, že „v tuto chvíli je to velice těžké, pracujeme hodně, příležitosti tu ale jsou, jmenovitě s podporou KfW“. V plánu na pomoc Řecku Berlín s touto veřejnou bankou skutečně hodně počítá, zejména co se týká navázání partnerství s řeckými společnostmi. KfW rovněž nabídla Aténám pomoc při zakládání řecké veřejné banky na podporu malých a středních podniků.
Tato řecká banka by mohla financovat projekty nejen v oblasti obnovitelných zdrojů energie, ale i v odvětví cestovního ruchu, ve zdravotnictví a v informačních službách. „V Řecku je hodně mladých, vysoce vzdělaných počítačových odborníků,“ ujišťuje ekonom Volker Treier z německé průmyslové a obchodní komory. Německé firmy by na jejich zaměstnávání vydělaly, protože pracovní náklady jsou v Řecku nižší než v Německu. Hodně se také hovoří o projektech na výstavbu domů s pečovatelskou službou pro starší občany – německá populace stárne velice rychle.
Ale aby tohle všechno fungovalo, je potřeba uskutečnit zásadní reformy, zdůrazňuje Philipp Rösler. Během brífinků v Berlíně, které předcházely zahraniční cestě, poukázali lidé z ministrova okolí na nutnost „změnit mentalitu“. Rösler se nezdráhal v Aténách připomenout, že některé velké německé podniky, jako například Bayer, Deutsche Telekom, Siemens, Fresenius, na Řecku své pohledávky vymáhaly dlouhá léta a často bezúspěšně. Bez lepšího regulačního rámce a lépe fungující administrativy nemůže v Řecku k masivním investicím dojít.
Německé úřady jsou připraveny vyslat do Řecka své zaměstnance, aby s reformami pomohli. Vzhledem ke zkušenosti, kterou má Německo s územním sjednocením, po němž Treuhandanstalt organizovala prodej východoněmeckých aktiv, chce Berlín Aténám pomoct i s privatizacemi. Další oblastí, kde je očividně třeba urychleně jednat, je katastr nemovitostí, který vyžaduje celkovou formalizaci. „V současnosti se často přesně neví, komu ten či onen pozemek vůbec patří,“ říká Volker Treier. Rösler také nabádá Řecko, aby si vzalo příklad z Polska, které po pádu železné opony hodně vydělalo na zavedení zvláštních ekonomických zón s daňovými úlevami.
