Euroklam v nákupním košíku

Víno z prášku, sýry neobsahující mléko, biopotraviny vyrobené z geneticky modifikovaných organismů, kuřata pocházející kdoví odkud, oranžáda bez pomerančů … Naše nákupní košíky jsou plné výrobků, které nemají moc co do činění s tím, co se uvádí na jejich etiketách. Na vině je pojmenování výrobků prosazené Evropskou unií pod tlakem potravinářských lobby.

Zveřejněno dne 28 května 2009 v 16:43

Netvor má podobu hranaté krabice ze změkčené lepenky vyzdobené romantickým západem slunce. Byl pokřtěn „wine kit“, a má umožnit domácí výrobu vína z pěti sáčků obsahujících prášek složený z nejrůznějších pekelností jako koncentrát z vakuově sušených hroznů, bentonit, disulfidy, sorban draselný a řady ustalovačů bez přesnějšího popisu. Výroba trvá čtyři týdny, je to tedy složitý proces vyžadující čas, přesnou kontrolu vlhkosti a teploty. Pokud jsou všechny podmínky splněny, získá zákazník třicet lahví Bakchova nektaru a to vše za čtyřicet euro plus poštovné. Balíček obsahuje i „elegantní etikety“, které mají potvrdit, že uvnitř láhve se nachází italské víno králů „Barolo“ Avšak Barolo z prášku. Jeho název je do té míry zbavený jakýchkoli pout k svému původu, že „degustovat“ lze i barolo bílé. Luca Zaia, italský ministr zemědělství tento produkt velmi trefně zařadil mezi to, co nazývá „galerií hrůz“. Tedy mezi „léčky“, které byly označeny jako evropským normám vyhovující, ale které si hrají s trpělivostí italského spotřebitele. La Coldiretti (vlivná federace zemědělských podniků) je představila na malé improvizované výstavě v jednom belgickém hotelu: sýry neobsahující mléko, biopotraviny vyrobené z geneticky upravených organismů, kuřata neprokazatelného původu, pomerančová limonáda bez pomerančů. „Všechny tyto produkty končí bez jakéhokoliv podezření v našich nákupních košících,“ stěžuje si Sergio Marini, předseda této zemědělské organizace. „Velkodistributoři tak vydělávají na hře s nejasně podávanými informacemi,“ dodává Marini.

Na evropském dvorku je těchto hráčů stále více. Dnešní tendence prosazovat národní zájmy na úkor těch evropských, jakoby neznala hranic. Víno bez vína? V Německu a jiných evropských zemích na severu od Alp ho už léta vyrábí z jablek, malin i rybízu. Na jejich vnitřních trzích se to nazývá „víno“. Tyto země tvrdě bojovaly, aby s výrobou pod stejným označením mohly pokračovat a navíc i prodávat v zahraničí. Itálie se tomu sice postavila, ale prohrála ve většinovém hlasování, které o této a řadě dalších zemědělských otázek rozhodlo nejtěsnější většinou 14 států (severní a východoevropské členské země) proti 13 (středozemní státy a jejich sousedé). Nezbývá tedy než doufat, že spotřebitelé budou číst etikety a nenechají se napálit. Coldiretti a ministr se však nezdají být tímto přesvědčeni.

V Evropské radě v Bruselu vítězí ty nejsilnější lobby: Německo, Francie, Skandinávie. Skoro nikdy však Itálie, jejíž zemědělství je na mnohem lepší úrovni jak svou kvalitou, tradicí i cenovou úrovní. Berlín hájí zuby nehty své velkochovy a velkopěstitele. U nás pěstitelské plochy rozkouskované a právní kultura v Evropě je mladou vědou, která se ještě neosvobodila od prokletí, které v osmdesátých letech vedlo vládu k vyjednání špatných mléčných kvót výměnou za pomoc v hutním průmyslu. Výsledek jsme měli možnost spatřit. Marini chce, aby byl na Brusel neustále vyvíjen tlak. Jen takto je možné se ubránit nástrahám. Například těm, které se skrývají za zrušením minimálních standardů a měr pro ovoce a zeleninu přes riziko, že se na trh dostanou špatné produktu za nekontrolovatelné ceny. Nebo proti povolení platnému od ledna, které umožňuje přidávat při výrobě sýrů kasein až do výše 10%. Výborně. Ale ani toto nám nemá dát zapomenout na to, co všechno udělala Evropa pro naše zelené hospodářství, chráněnými zeměpisnými označeními počínaje. Prvního července příštího roku se na pultech objeví i kvalitní olivový olej z označením D.O.C (italská zkratka ochranného zemědělského označení). Pro výrobce je to vítězství. Evropská unie tak ukazuje jednou svou dobrou a jednou horší tvář.

Rumunsko

Newsletter v češtině

Je tu někdo, kdo hájí zemědělství?

"Mezi kandidáty do evropských voleb není jediný odborník v oblasti agronomie," sklíčeně uvádí deník România libera, který lituje "shození rumunského zemědělství v evropském parlamentu ze stolu". Zvláštní konstatování, pokračuje tento deník, pro zemi, která je třetí rozlohou největší zemí Unie, a jež ve svých seznamech uvádí profesory, strojníky a politické analytiky, ale žádného inženýra agronoma. Až na jednoho. Ten se ale nachází na 39. místě v seznamu maďarské strany (UDMR), která má jen 5 volitelných míst.
"Přičemž zemědělství je evropská strategická sázka a legislativa tohoto sektoru je schvalována v Bruselu a ne v našich zemích," připomíná deník. "Navíc, více než 80 % rozhodnutí, která ovlivňují rumunské zemědělství, přicházejí z Unie". Sázka je o to důležitější, neboť příští rok evropská unie odsouhlasí rozpočet na roky 2013-2018 a "bohaté země, ve středu a severu Evropy, které se již vypořádaly se svými zemědělskými problémy, určitě požádají o snížení subvencí. A mezitím rumunský farmář bude prosit Boha, aby trochu zapršelo a aby dostal pár peněz, zatímco subvence chybou dohody v Bukurešti zůstanou v bruselských počítačích".

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma