Chudák Štefan Füle. Komisař Evropské unie pro rozšíření se 12. října v Bruselu musel zhostit nevděčného úkolu v podobě prezentace výroční zprávy o devíti státech – Chorvatsku, Turecku, Islandu, Makedonii, Černé Hoře, Albánii, Srbsku, Bosně a Kosovu – které se chtějí stát členy Unie.
Prezentace to byla poněkud surrealistická. Její inscenace vytvářela dojem, jako by se v EU nic závažného nedělo; jako by vše šlo normálně, jak má být.
Štefan Füle rozhodně není tím, koho bychom mohli v EU považovat za tvůrce dobré nálady, což mu ovšem nikterak nebránilo, aby prohlásil, že budoucnost Evropy vypadá dobře. Podívejme, jak je strategie Unie efektivní! Evropa stanovuje své požadavky a země, které se chtějí stát jejími členskými státy, se demokratizují. Podle Štefana Füleho je rok 2011 pro rozšiřování skvělým rokem.
Tento optimismus však není ničím jiným než pouhou fasádou, které nevěří ani sám komisař.
Je třeba říci, že pravda je mnohem méně radostná. Řadu zemí, které čekají před branami Evropy, sužují závažné problémy a kromě toho žádné velké rozšiřování v silách EU pravděpodobně vůbec není.
Je samozřejmě pravda, že byly završeny vstupní rozhovory s Chorvatskem a Komise navrhuje jeho vstup do Unie v roce 2013. Štefan Füle se rovněž domnívá, že potřebného pokroku dosáhly i Srbsko a Černá Hora, a budou tedy moci učinit několik dalších kroků na dlouhé cestě, která je dovede ke vstupu.
Avšak byly pozastaveny rozhovory s Tureckem a zdá se, že se tato země vydává špatným směrem. Stejně tak i Bosna, Albánie a Kosovo.
Nejlépe připravenou zemí je zřejmě Island, který přijal celou konstrukci evropského práva. Je však otázkou, jestli budou mít Islanďané, až nastane hodina pravdy v podobě referenda o vstupu, vůbec chuť hlasovat „ano“.
Každému je ovšem jasné, že otázka dalšího pokračování rozšiřování nezáleží pouze na integraci kandidátských států.
Minimálně stejně tolik totiž záleží na tom, jak se bude dařit stávajícím 27 členům. Jestli budou schopni překonat současné problémy a zachránit soudržnost. Jak jinak by Unie nalezla sílu k přijetí nových států, které jsou navíc chudé?
Štefan Füle ujišťoval, že rozšiřování pokračuje a v Bruselu je vše „pod kontrolou“. Ve chvíli, kdy euro mátožně vrávorá a s ním i celá Evropská unie, připravuje eurokomisař kandidátské země s nezměněným optimismem. Tato hraná sebejistota však ve výsledku vnímání krize jen umocňuje.
Pohled z Bělehradu
Těžká volba
„Brusel potvrzuje jasně: Evropská unie, nebo Kosovo,“ píše Danas. Bělehradský deník informuje o tom, že „datum zahájení přístupových rozhovorů bude stanoveno až ve chvíli, kdy dojde k viditelnému pokroku v dialogu [mezi Srbskem a jeho bývalou provincií] a také k ‚normalizaci vztahů s Kosovem‘“. Pro srbskou vládu, která usiluje o vstup do Unie a zároveň se snaží zpochybnit nezávislost Kosova u mezinárodního soudu, je to tvrdá rána.
EU od Bělehradu požaduje, aby přestal blokovat účast Kosova na regionálních konferencích, přistoupil na umístění soudu v Severním Kosovu pod správu mise EULEX (mise EU k prosazování práva v Kosovu) a vyřešil v provincii problémy s telekomunikacemi a rozvodem elektřiny. Pokud sedmadvacítka schválí doporučení Evropské komise, mohlo by Srbsko předložit oficiální kandidaturu na vstup v nejlepším případě letos v prosinci.