Vyberte si jazyk
V povodí Dunaje, po Volze druhé nejdelší evropské řeky, nepanovalo toto léto deštivé, nýbrž suché počasí. Na území sahajícím od jižního Německa až po Černé moře od června prakticky nezapršelo. Nízká hladina vody na posledních tisíci kilometrech, kde řeka protéká Srbskem, Rumunskem a Bulharskem, způsobila na této pro transport důležité tepně obrovské dopravní přetížení.
Problémy na dlouhé vodní trase doslova vystupují na povrch. V srbském přístavu Prahovo kvůli nízké hladině vody dokonce k nebi ční rezavé přídě německých lodí z druhé světové války. Němci tam totiž v létě roku 1944 potopili celou svou flotilu. Snažili se zabránit tomu, aby na lodích převážená vojenská výzbroj padla do rukou rychle postupující ruské armády a partyzánů. Na dně řeky na srbské straně dosud leží dvaadvacet lodí a na rumunské takových vraků odpočívá více než stovka.
Kapitáni manévrují kolem lodních vraků po celá desetiletí
Je to dědictví, kterého si většina z nás není vědoma. Zkušení kapitáni kolem těchto vraků navigují už celá desetiletí. Stejným způsobem musejí hledat správný kurs při jakémsi vodním slalomu mezi mělčinami a také dávat pozor, aby nespustili kotvu v jedné z osmi oblastí v Srbsku, kde dno řeky může skrývat nevybuchlé pumy, které se tam ocitly jako pozůstatek náletů NATO v roce 1999.
Vodní cesta je jasně vyznačena, ujišťuje kapitán Srecko Nikolic, který v Prahovu pracuje pro Ministerstvo infrastruktury. Řeka je však splavná pouze pokud v ní je dostatek vody. Díky dvěma přehradám postaveným v šedesátých letech minulého století jsou podmínky přijatelné až do Prahova. Dál, jak říká Nikolic, začíná největší dopravní zácpa v Evropě.
Nákladní lodě s ponorem hlubším než 1,70 m pak už kvůli nízké hladině vody téměř nemohou pokračovat. Čelí sedm set kilometrů dlouhé cestě připomínající krok sun krok, kdy vyschlé koryto vede mezi vyprahlými žlutými břehy až k Černému moři. Desítky lodí už uvízly na písčitých mělčinách a stovky tun nákladu nabraly značné zpoždění, nebo musely být přeloženy na vlaky a nákladní automobily.
Mnoho kapitánů už raději ani nevyplouvá v obavě, aby jejich plavidlo nepotkal stejný osud jako loď Anton, říční člun tlačený lehkým remorkérem plující pod německou vlajkou. Ten už měsíc kotví v relativně velkém přístavu Drobeta-Turnu Severin v Rumunsku. Jak říká kapitán Ion Ionesku, jeho rumunská posádka sestávající z několika mužů v žabkách a kraťasech teď tráví čas drobnými opravami na palubě a čeká na déšť. Na jaře proudí korytem Dunaje u Drobeta-Turnu Severin deset tisíc metrů krychlových vody za sekundu. Nyní je to asi dva tisíce, tedy pětina.
Strategie EU pro Dunaj, ale bez rozpočtu
Stávající sucho je výjimečné, ale situace by byla zcela jiná, kdyby řečiště mezi Rumunskem a Bulharskem bylo prohloubeno vybagrováním, neochotně přiznává Ovidiu Isaila z kontrolní věže v Drobeta-Turnu Severin.
Proč se tomu tak dosud nestalo? Nejsou peníze, stejně jako na mnoho dalších věcí v Rumusku. Písek je tu jemnější než na jiných evropských řekách, což bagrování hodně prodražuje. Dunaj tak nikdy nebyl splavný pro nákladní lodě s hlubokým ponorem, které například brázdí hladinu Rýna.
Řeka má také velký pokles. Na většině úseků v Německu a Rakousku splavnost zajistily zdymadla a bagrování koryta. Čím dále po proudu, tím se ale zvětšuje pravděpodobnost, že vody bude málo nebo naopak, že tam budou vznikat záplavy. Je zde také méně vhodných přístavů, což znamená horší přístup k silnicím a železnicím. Rumunsko a Bulharsko navíc patří mezi státy EU s nejméně rozvinutou dálniční sítí.
Z evropského hlediska a v politických plánech je Dunaj jedním z hlavních panevropských dopravních koridorů. Experti na logistiku předpokládají, že se rumunský přístav v Konstanci rozšíří a stane se hlavní přístupovou branou na trhy v jižní a východní Evropě. Během letošního maďarského předsednictví přijala Evropská komise skutečnou Dunajskou strategii – ale nezajistila pro ni další finanční prostředky, což všechny plány okamžitě utlumilo. Sucho se teď postaralo o ostatní.
