Někteří se jich zřekli a předali je příslušným úřadům, jako dříve předávali jiní své kolty a winchestrovky šerifovi vesnice. Druzí je s vidinou zisku nebo z důvodu přežití nadále používají a tajně s nimi loví v blízkosti tuniských přístavů nebo je roztahují v kalábrijských vodách. Rybářské sítě, které se zde nazývají spadare, protože sloužily k lovu mečouna [pesce spada], zakázala Evropská unie v roce 2002, protože ničily mořské prostředí. V Itálii jsou hlavní příčinou úhynu vorvaňů a delfínů, kteří do těchto neviditelných zdí narážejí.

Ultimátum, které by mělo ukončit válku, přišlo z Bruselu 6. října. Itálie má dva měsíce na to, aby zjednala nápravu. Šedesát dní na to, aby ukončila deset let nezákonných praktik. Tato trpělivost stála Evropu nejméně 200 milionů eur – taková je částka, kterou Evropská komise věnovala na výměnu vlečných sítí za jinou, méně devastační techniku rybolovu. Jen co si ale italští rybáři vybrali šek, nahodili své sítě do vod znovu.

Ještě před rokem se zdálo, že je mír mezi rybářskými loděmi a námořními úřady na dosah ruky, když rybáři z Bagnara Calabra z provincie Reggio di Calabria vyhlásili příměří. Během silně medializované tiskové konference předali 24. června 2010 své spadare úřadům a získali za to oprávnění k lovu pomocí vlečných šňůr [dlouhá udice s řadou háčků, kterou za sebou loď táhne]. Rybářů, kteří následovali jejich příkladu, ale bylo jen poskrovnu.

Jen v letech 2005-2009 bylo zabaveno 2 800 kilometrů vlečných sítí, což představuje zhruba vzdálenost z Agrigenta do Londýna. Jen v prvních devíti měsících letošního roku bylo zjištěno 93 porušení zákona – o 64 % více než v roce 2010 – a zabaveno 221 kilometrů zakázaných sítí. Na seznamu lodí porušujících zákon, který zveřejnila nadace Pew Environment, je z 330 rybářských lodí provozujících „lov s pomocí nezákonných sítí zhruba 103 lodí, které čerpaly vysoké dotace jak od Evropské unie, tak italského státu (více než 12,5 milionů eur v letech 1998-2006) na to, aby nahradily vlečné sítě jinou, pro životní prostředí méně devastační technikou“.

Chytají do velkých sítí o délce až 2, 5 km

Jakmile měli šek v kapse, vrátili se mnozí rybáři k porušování zákona, tak jako například velitel lodi San Francesco I., který získal v roce 2004 dotace ve výši 37 000 eur a v posledních letech byl šestkrát pokutován, nebo velitel lodi Patrizia, který získal veřejné dotace ve výši 249 000 eur na výměnu lovných sítí a následně byl v roce 2007 pokutován v oblasti mezi Liparskými ostrovy a Milazzem hned čtyřikrát.

Důstojníci pobřežní stráže mají podezření, že „finance určené na výměnu rybolovného vybavení byly použity k nákupu nákladného materiálu umožňujícího pokračovat v zakázaných metodách lovu ještě efektivnějším způsobem“.

Povolené způsoby lovu ryb často slouží jako zástěrka: „Povolení k rybolovu předpokládá téměř ve všech případech používání vlečných šňůr. Posádka lodi proto tvrdí, že mečouni, kteří se našli na její palubě, byli uloveni na háček. Ten jim byl ale ve skutečnosti zavěšen do tlamy až po ulovení,“ píše velitel pobřežní stráže Vittorio Alessandro.

Jiná metoda spočívá ve svazování několika sítí typu ferrettare o maximální délce 2,5 kilometrů, které se smějí používat až ve vzdálenosti 10 mil od italských břehů. „Bylo zjištěno používání extrémně dlouhých sítí ferrettare tvořených několika svázanými sítěmi maximální povolené délky. Tyto sítě vytvoří obrovskou vlečnou síť, v níž uvíznou desítky tun mečounů.“

Zapojená je i mafie

Z přístavů se tak stávají operační základny pytláků, kde jsou ukryty desítky kilometrů spadare sítí, jako je například tuniský přístav Bizerte, kam přijíždějí se svými loděmi italští pytláci, aby tu vyložili povolený typ sítí a naložili spadare a ferrettare. V roce 2010 tu byly zadrženy tři rybářské lodi v okamžiku, kdy se chystaly vyplout do loviště vzdáleného 40 mil severně od afrického pobřeží s nedovoleným vybavením na palubě. Během operace bylo na první lodi zabaveno přibližně 11 kilometrů sítí a na druhé zhruba 5,5 kilometrů sítí a rovněž více než tuna mečounů.

Podle sdělení vyšetřovatelů uvedených ve zprávě Mare Monstrum, kterou vypracovala italská ekologická organizace Legambiente, neprovozují ilegální rybolov pouze příležitostní rybáři, ale celé zločinecké organizace, a to i mafiánského typu, které za pomoci všemožných nástrojů shrábnou jakoukoliv formu života přítomnou v moři“. A možná není náhodou, že na Sicílii, v Kampánii a Kalábrii [regionech, kde působí Cosa Nostra, Camorra a ‘NDrangheta] jsou sítě spadare a další nelegální techniky rybolovu už dlouhá léta pravidlem a nadále jím zůstávají.

Podle významného sdružení italských podnikatelů Confesercenti vykazuje legální rybolov roční obrat 2 miliardy eur. Je obtížné vyčíslit zisky z nelegálního rybolovu, ale podle vyšetřovatelů by mohly dosahovat 1,5 miliard.