Vůdcem proti své vůli

Určuje agendu vrcholných schůzek EU, stanovuje pravidla, nechává na sebe čekat celý kontinent a nakonec si vždy prosadí své. Díky krizi eura se Německo ocitlo na špici Evropské unie, úplně samo. Stačí ale na tuto novou roli?

Zveřejněno dne 3 listopadu 2011 v 14:26

Člověk musí s politickou mocí zacházet jako s bankovním kontem ve výši několika miliónů eur: Prostě o ní nemluvit. Člověk ji zkrátka má a hotovo. Německo tuhle hru dlouhá léta hrálo velice dobře: O své důležitosti se nemuselo šířit. A i když se věci poněkud zkomplikovaly, všechny bývalé německé vlády skvěle ovládaly umění ustoupit do pozadí, alespoň v politickém slova smyslu. Tomu je ale konec. Dnes už o vlivu Německa mluví všichni.

Tohle drama se v Bruselu odehrává několik posledních týdnů. Představiteli jedné malé země EU byla položena otázka: „Chce Německo Řecku ještě více přitáhnout otěže?“ Než odpověděl, zhluboka se nadechl: „Kancléřka je velmi mocná žena.“ Více odmítl říci. Podle názoru italského diplomata není Angela Merkelová tak mocnou jen díky tomu, že vede největší zemi v Evropské unii, ale „také proto, že je nejodpovědnější ze všech hlav států. Ostatní se jí bojí.“ Romano Prodi pronesl, že v Evropě je ona tou „dámou“, která rozhoduje, „a francouzský prezident pak uspořádá tiskovou konferenci, aby její rozhodnutí vysvětlil.“

Záchrana eura možná plně spočine na bedrech Němců. Německá ekonomika je totiž jediná, která se zdá být dost silnou na to, aby dokázala podržet ostatní. Od léta roku 2009, kdy zbytek eurozóny začal zabředávat do stále hlubší krize, se německá ekonomická síla jen zvětšovala: HDP Německa vzrostlo o téměř sedm procent a vývoz se zvýšil o více než 25 procent.

Německá hegemonie proti své vůli

Ale Německo se stalo hegemonem proti své vůli. Není na tuto roli připraveno a ani o ni nikdy neusilovalo. Vyrábět automobily a kvalitní stroje, to je součástí představy Německa o sobě samém, je to součást vlastního image. Ale zastávat vedoucí úlohu na mezinárodní scéně? Záchrana eura si od Německa žádá daleko více, než je samo ochotno poskytnout. Nakonec možná bude samo žádat víc, než je připraveno dát.

Newsletter v češtině

Termín „hegemonie“ pochází z řeckého slova hegemon, což znamená „vůdce“. I dnes, kdykoli se začne mluvit o německé nadvládě, starší Němce lehce zamrazí. Historie Německo přinutila, aby se při sjednocování Evropy stalo vůdčí silou, ale nikdy se nestavělo do čela tohoto procesu. Po znovusjednocení pak nezávislé Německo mohlo svou skutečnou sílu skrývat pod rouškou měnové unie. Euro se zrodilo zcela v souladu s německými plány: S centrální bankou stejně nezávislou jako jeho vlastní Bundesbanka a s co nejmenší mírou mezistátní koordinace. Německo se však rozhodlo vzdát důležitých postů. Ty přenechalo Francii.

Zatímco Německo dominovalo ekonomicky, Francie dlouho hrála roli vůdčí politické mocnosti. Ale dnes může Francie Německu uvnitř eurozóny působit potíže. Podle průzkumů veřejného mínění dvě třetiny Němců nepociťují žádný přímý dopad krize eura. Ve Francii je však situace opačná. Není divu. Francie potřebuje více pracovních míst. Jen průmyslový sektor přišel od roku 2000 o půl miliónu pracovních míst a míra nezaměstnanosti nyní činí deset procent.

Stále platí staré pravidlo, že bez Francie Německo v Evropské unii nehne prstem. Ale situace se změnila. Francouzi dnes Němce zoufale potřebují, daleko více, než Němci Francouze. Jak poněkud posměšně píše deník Financial Times, starý francouzsko-německý pár je už pouhou „iluzí ze zdvořilosti“. Ve skutečnosti je to Německo, které v Evropě de facto hraje prim. Člověk se nicméně nestane dobrým vůdcem tím, že po dlouhém a složitém vyjednávání tvrdě prosadí svůj názor. Správný vůdce reaguje rychle a včas – ve chvíli, kdy ostatní potřebují pomoc a ne jen v okamžiku, kdy se situace začne vyvíjet v neprospěch jeho samotného. Skutečný vůdce má jasnou představu nejen o tom, co by se dít nemělo, ale hlavně o tom, co by se v budoucnu mělo stát.

Demokracie v Unii odstavena na vedlejší kolej

Je Německo skutečně schopno udělat to, co musí a má – ale do čeho se mu nechce? Spolková republika se stala v zahraničí tak silnou, jak se na domácí scéně stala slabou a paralyzovanou. Zatímco v Bruselu zuří boj o budoucnost eura, v Německu se sváří Bundestag s Bundesratem, koalice s opozicí, vláda s parlamentem. Tato situace byla zvláště zjevná během debaty o rozšíření Evropského fondu finanční stability, která během minulých dvou týdnů zcela ovládla Německo. Zatímco CSU pravidelně dostává hysterické záchvaty, aby kompenzovala svůj slábnoucí vliv, další z koaličních partnerů, svobodní demokraté z FDP, se zuby nehty brání vymazání z politické mapy. Za normálních okolností bývají veřejné mínění a opozice nejnebezpečnějšími odpůrci vlády. V dnešním Německu je ale koalice sama sobě největším nepřítelem.

Politické uspořádání Spolkové republiky bylo historicky nastaveno tak, aby vymezovalo, kontrolovalo a omezovalo vlastní moc. Nyní je však trnem v oku celému kontinentu: Německé ochromení už pro Evropu začíná být nesnesitelné. Evropa teď totiž musí pokaždé čekat na rozhodnutí Spolkového sněmu, FDP a CSU – a někdy i na výsledky regionálních voleb. Doma je mezitím německá vláda nucena hledat kompromisy mezi účinností a demokracií a zároveň dávat dostatečný prostor parlamentu, který rovněž chce mít svoje slovo. Na evropských summitech má pak federální vláda doslova svázané ruce i nohy.

I ostatní země mají ústavní soudy, federální systémy nebo systémy poměrného zastoupení, které vedou ke koaličním vládám. Na rozdíl od Německa ale v žádné z nich nefungují všechny tři najednou a v žádné z nich nehrají tyto instituce tak důležitou roli jako v Německu.

Ostatní Evropany nedráždí jen německá pečlivost. Převládá také názor, že Němci využívají svou pečlivost pouze pro své vlastní cíle. A co tohle všechno znamená pro řeckou demokracii? Jak dlouho ještě budou Řekové ochotni tolerovat, že jejich vlastní zvolení představitelé nemají ani možnost, ani právo samostatně rozhodovat? Jak asi může být Unie populární, když je demokracie odstavena na vedlejší kolej? V době krize takové otázky nepadají na právě úrodnou půdu. Hegemonie však sebou přináší i závazek odpovědnosti vůči ostatním.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma