Dvě největší politické strany se konečně se dohodly. Pod tlakem evropských věřitelů musely najít názorovou shodu. Jejich lídři [Premiér Jorgos Papendreu a Antonis Smaras, šéf opoziční pravicové strany Nová demokracie] se nakonec domluvili na sestavení nové vlády.

Jorgos Papandreu opouští premiérské křeslo uprostřed volebního období [zvolen byl v říjnu 2009]. K odchodu ho donutily četné politické i osobní tlaky. Velká část jeho vlády a poslanců s s jeho odchodem ale nesouhlasí. Jeho demise představuje politickou i osobní „oběť“.I Antonis Samaras učinil mnoho ústupků. Vzdal se většiny požadavků, které v posledních dnech vznesl, a souhlasil s rozdělením moci.

Ve chvíli, kdy Řecko čelí bankrotu a vyloučení z eurozóny byl premiér donucen v zájmu „národní zodpovědnosti“ odstoupit. Obě velké strany se musejí nyní domluvit na ratifikaci smlouvy z 26. října, jejíž součástí jsou četná úsporná opatření.

Novým řeckým premiérem by se mohla stát „neutrální“ osobnost, která nereprezentuje žádnou z politických stran. To ale nijak nesnižuje odpovědnost těchto stran či jejich lídrů. A zatímco až do teď byl za stav země odpovědný Papandreu, nyní se stane zodpovědnou i pravice, která vstupuje do hry.

Spojenectví stran sice řeší problém vztahů uvnitř vlády a vychází vstříc věřitelům země, není však jisté, zda se něco změní pro řecké občany. Podle předpovědí budou hospodářská recese, nezaměstnanost a snižování platů i nadále pokračovat. Tuto tvrdou realitu žádná vláda národní jednoty neřeší. Jde tedy o chvilkové ulehčení politickému systému. Novou vládu problémy teprve čekají.