"EUFOR a my společně ." Potrhaný billboard ve Višegradu, Srbská republika Bosny a Hercegoviny. (Image: Wodnerduck)

V Bosně hraje prim Washington

Přimět bosenské představitele k dohodě o reformě institucí se snaží Evropané i Američané. Avšak zdá se, že EU má v těchto vyjednáváních, na kterých může záviset budoucnost země, jen malou váhu, domnívá se chorvatský deník Novi List.

Zveřejněno dne 13 října 2009 v 14:48
"EUFOR a my společně ." Potrhaný billboard ve Višegradu, Srbská republika Bosny a Hercegoviny. (Image: Wodnerduck)

Není summit, který se konal na americké vojenské základně v Butmiru (viz rámeček níže) nejlepším důkazem toho, že se Američané po odblokování rozhovorů o přistoupení Chorvatska do Evropské unie rozhodli pokračovat v procesu stabilizace regionu a zrychlení jeho přibližování k NATO a EU? Chorvatsko se do EU blíží mílovými kroky a stejnou cestou by se brzy mohlo vydat i Srbsko. Co se týče Bosny a Hercegoviny, dá se jen říct, že ztratila 14 let. Zajisté, Daytonská dohoda ukončila v Bosně a Hercegovině válku, ale země promarnila příležitost připravit se na mír. Washington pochopil, že se možná jedná o poslední šanci jak dezintegraci Bosny a Hercegoviny zabránit.

Spojené státy a Evropská unie vystupují jednotně. Aby se tato jednota zachovala, Washington upustil od jmenování Clifforda Bonda, bývalého amerického velvyslance v Sarajevu do funkce zvláštního vyslance pro aplikaci ústavních změn potřebných k tomu, aby Bosna mohla předložit věrohodnou přihlášku do EU. Brusel se jeho nominaci postavil. Ale rozdíly v přístupu se zakrývají jen těžko. Šéf švédské diplomacie, Carl Bildt, který byl v letech 1995-1997 prvním Vysokým představitelem mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině se domnívá, že Úřad vysokého představitele se už přežil. Američané se naopak domnívají, že místní politici se bez cizího guvernéra nebudou schopni dohodnout.

Ačkoliv je Bosna a Hercegovina, stejně jako celá oblast západního Balkánu pod poručenstvím EU, esa v rukávu má Amerika. Bez Spojených států si lze uskutečnění seriózních reforem představit jen těžko.

Balkánci Obamově řeči soft power nerozumí

Newsletter v češtině

Balkán představuje zamotané klubko vztahů, kde i sebemenší problém může vyvolat řadu nepředvídatelných situací, které se mohou přeměnit ve vážné konflikty. Stačí si vzpomenout na podivné teritoriální požadavky Slovinska vůči Chorvatsku, které mimo obě dotyčné země pochopila jen hrstka lidí, ale které stačily na to na rok proces rozšiřování Evropy zastavit. V Bosně a Hercegovině se Amerika snaží proces desintegrace Balkánu zastavit. Kvůli americké podpoře separatismu kosovských Albánců k tomu nebylo jednoduché přesvědčit srbské partnery.

Evropa, ačkoliv má na stabilitě ve svém blízkém sousedství velký zájem, ukázala svou neschopnost konflikt na Balkáně vyřešit. Její politika cukru a biče může mít neočekávané důsledky. Liberalizace vízového režimu je toho nejlepším příkladem. Zrušení víz pro srbské občany, ale nikoliv pro občany Bosny a Hercegoviny může vytvořit paradoxní situaci. Se srbským pasem v kapse tak může kat ze Srebrenice, Ratko Mladić, do EU cestovat bez víza. Jeho oběti však oproti bosenským Srbům, kteří mají právo na dvojí občanství, vycestovat nemohou.

To je také důvod, proč se Amerika na Balkán vrací. Ale už to není Amerika Bushova, která mluvila jazykem síly a svých zbraní. Dnes se jedná o „soft power“ Baracka Obamy, který zdůrazňuje evropské principy: vyjednávání, spolupráce, kompromis, konsenzus. Ale balkánští politici této řeči nerozumí, což vysvětluje i relativní neúspěch pokusu o rekonstrukci Bosny v Butmiru. Zbývají tedy dvě možnosti: buď budou muset místní politici změnit svůj politický postoj, anebo pocítí, že i „soft power“ někdy znamená použití síly.

KONTEXT

Etnické napětí se zvyšuje

Při setkání, která se uskutečnilo 9. října na základně mírových sil v Butmiru u Sarajeva pod záštitou Evropské unie a Spojených států, se zástupci bosenské, srbské a chorvatské komunity v Bosně a Hercegovině dohodli, že do 20. října pokročí ve vyjednávání o změně bosenské ústavy. Ale zdá se, že „etnické napětí nebylo nikdy od skončení války (v roce 1995) tak silné,“domnívá se list Financial Times.

Srbové i nadále odmítají změny ústavy zakládající se na Daytonské dohodě,“ která v Bosně garantuje existenci Republiky srbské, která má vysoký stupeň autonomie vůči další entitě, ze které se Bosna a Hercegovina skládá, federaci Muslimů a Chorvatů. Pozorovatelé se obávají, že neúspěch rozhovorů o nové ústavě může opět položit otazník nad samotnou existencí země.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma