Audiokazeta. Jeden z největších příspěvků Holandska lidstvu začala vyrábět firma Philips v roce 1962.

Co pro nás Holanďané kdy udělali?

Během současné krize mají Holanďané tendenci poučovat občany zemí s problémovými ekonomikami jako Řecko a Itálii. Ale vzhledem k hrozící recesi by si měli uvědomit, že si své prosperity neužívají jen díky vlastním ctnostem.

Zveřejněno dne 18 listopadu 2011 v 15:44
Kicki  | Audiokazeta. Jeden z největších příspěvků Holandska lidstvu začala vyrábět firma Philips v roce 1962.

„Co pro nás Římané kdy udělali?“ ptá se John Cleese členů své odbojové skupiny ve slavné satiře Monty Pythonů Život Briana. „Vodovod,“ šeptá jeden. „A...kanalizaci,“ říká další. „Silnice“. „Zavlažování.“ „Zdravotnictví.“ „Vzdělávání.“ „Pitnou vodu.“ „Ano, ale vyjma vodovodu, kanalizace, silnic, zavlažování, vzdělání, vína, zdravotnictví a zásobování pitnou vodou?“ zoufá si Cleese. „Hmm...veřejné lázně.“

Mnoho Holanďanů by se nejraději nejdříve zbavilo Řeků a pak i Italů. A vlastně taky Španělů a Portugalců. Možná by bylo nejlepší, kdyby z eurozóny odešli také Francouzi. A samozřejmě Belgičané.

Snad nikdy od 2. světové války nebylo o Evropanech vyřčeno tolik stereotypů jako během několika minulých týdnů. Všechny naznačují, že mezi tvrdě pracujícími Severopevropany a línými kůžemi z jihu existuje určitá nepřekonatelná kulturní propast.

Když bylo Nizozemí vyvrhelem Evropy

Na minulost se rychle zapomnělo. V letech 2004 a 2005 byly Španělsko a Irsko v celé Evropě vychvalovány za to, že jejich ekonomiky jsou nejúspěšnější na celém kontinentu. Nizozemí si mohlo považovat za čest, že smí být se španělským zázračným dítětem a keltským tygrem vůbec nějak spojováno. Španělsko, Portugalsko a Itálie byly srdcem nové Evropy.

Newsletter v češtině

V sedmdesátých letech bylo ale vyvrhelem Evropy Nizozemí. V roce 1977 se na obálce britského týdeníku The Economist objevil titulek „Holandská nemoc“ – časopis popisoval deindustrializaci průmyslového sektoru a plýtvání příjmy z přírodních zdrojů, zvláště plynu ze Slochterenu, ve prospěch sociálních opatření a levicových projektů.

Na Wikipedii je Nizozemí stále zmiňováno jako ekonomický model a v USA a Velké Británii je uváděno, ať už oprávněně či ne, jako metafora pro stagnující ekonomické procesy. Země je pořád ještě proslulejší díky těmto věcem než pro svůj „polder model“, který o dvacet let později učinil z Nizozemí vzorový stát.

Zákon náskokového hendikepu

Ale zatímco se Nizozemí díky polder modelu v osmdesátých a devadesátých letech minulého století prudce rozvíjelo, Švédsko procházelo bankovní krizí. Německo se ve stejné době snažilo vymanit z hlubokých problémů, do kterých se dostalo po znovusjednocení země. Je zřejmé, že ekonomický úspěch nesouvisí s národem. Je to spíše otázka „zákona náskokového hendikepu“, tak jak jej v roce 1937 popsal historik Jan Romein. Postupem času se totiž náskok může změnit v nevýhodu.

Odečítáme si hypoteční splátky z daní a musíme si platit drahou zdravotní péči a důchody. Tohle vše Nizozemí tíží jako mlýnský kámen na krku. Je možné, že s blížící se recesí se budou Řekové a Italové v budoucích letech ptát, co že Nizozemí kdy udělalo pro Evropu. „Větrný mlýn.“ „Polder model.“ „Magnetofon.“ „Hmm...a CD přehrávač.“ Cleese by pak řekl: „A které z těch věcí jsou nám k užitku ještě dnes?“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma