Image: Presseurop, Tony Harrison

27 způsobů jak ven z krize

Hospodářské oživení vede evropské vlády k tomu, aby zaváděly nová opatření pro nastartování ekonomického růstu. Ale stejně jako před rokem, kdy se ocitla tváří v tvář recesi, je sedmadvacítka neschopná svou politiku koordinovat tak, aby našla společnou „cestu z krize“, zdůrazňuje Le Monde.

Zveřejněno dne 23 října 2009 v 14:19
Image: Presseurop, Tony Harrison
<!--

@page { margin: 2cm }

P { margin-bottom: 0.21cm }

A:link { color: #0000ff }

--> „Východ z krize“: tak zní podzimní heslo Evropy. Velcí, malí, bohatí, chudí, staří i noví členové, zkrátka všechny státy Evropské unie vstoupily do krize více méně ve stejnou chvíli. Těch, kterým se recese vyhnula, je velice málo. Zářnou výjimkou je Polsko. Jedni jako druzí tak poznali raketový vzestup nezaměstnanosti a to navzdory protikrizovým opatřením, které měly za následek bezprecedentnídeficit veřejných financí. Sotva se situace trochu stabilizuje, vlády začínají připravovat cestu z krize. Jak? Především nejednají bez obav, neboť ještě není nic vyhráno. Ekonomika sice už nepadá volným pádem, ale oživenízávisí z velké části na velmi přesně zacílených opatřeních, jako například šrotovné, které zavedla řada zemí na podporu automobilového průmyslu. Evropští představitelé se tážou, zda je moudré přerušit léčbu šokem, kterou ekonomiky podstupují, s rizikem, že přijde opětovný pád. Není to více než rok, co země reagovaly v tísni na finanční krizi každá sama za sebe, a zdá se, že koordinace mezi evropskými partnery se opět konat nebude, ačkoli se o ní mělo 29. a 30. října jednat v Bruselu. Ať už z hlediska akčních mechanismů, vhodné chvíle na ukončení prorůstových opatření či rytmu v jakém by se mělo vrátit ke kritériím paktu stability, se volby jednotlivých států liší.

Newsletter v češtině

Zajíci a želvy

Kvůli starosti o zachování si manévrovacího prostoru se některé země jako Francie, Velká Británie, Španělsko proti ukončení stimulačních hospodářských opatření od příštího roku otevřeně staví. Jiné země, jako Německo zas chtějí využít nových optimističtějších předpovědí (růst HDP v roce 2010 o 1,2 % díky oživení vývozu), k rychlejšímu návratu ke konzervativnější politice. Na základě vyjednávání mezi křesťanskými demokraty a liberály by měla nová středo-pravicová koalice od roku 2010 snížit firemní daně a od roku 2011 i daně z příjmu. Britové se právě dostali z recese ve třetím čtvrtletí.

Na to, aby se dozvěděli, jaká politika a rytmus se zvolí, si budou muset počkat na parlamentní volby, které se budou konat v červnu 2010. Pokud zůstane u moci premiér Gordon Brown, tak bude podpora růstu pokračovat. Pro daňový rok 2010-2011 plánuje do ekonomiky z veřejných prostředků napumpovat dalších 30 miliard liber (téměř 850 miliard Kč). DPH, která se v době nejhorší krize snížilo na 15 %, by se mělo 1. ledna vrátit na původních 17,5 %. Snížení svých výdajů plánuje Gordon Brown až po roce 2011. Pokud ale vyhrají Konzervativci, tak vše ukončí ihned. Rozpočtový deficit za rok 2009-2010 by měl dosáhnout 12,4 % HDP.

Snižování veřejných výdajů

Konzervativci ale nejsou jedinými stoupenci drastických rozpočtových škrtů. V Nizozemí varovala středo-levicová vláda Jana Petera Balkenendeho, že vyvine nejvyšší úsilí na úspory v poválečném období. Úsporná plán se opírá o dvě klíčová opatření: věk pro odchod do důchodu bude postupně posouván až na 67 let (do roku 2025) a veřejné výdaje se sníží o 20%. Nizozemské hospodářství poznalo po řadě let, kdy panovala prakticky plná zaměstnanost, hospodářský pokles o 5% HDP a 8% nezaměstnanost.

Zvyšování daní jako nástroj proti deficitu

Tuto cestu zvolily některé vlády, které trápí nejvyšší deficity veřejných financí, jako Španělsko a Irsko. Poté co vláda socialisty José Luise Rodrigueze Zapatera v roce 2004 daně snížila, byla nucena rozhodnout o jejich zvýšení od roku 2010. Španělsko je ze zemí eurozóny státem, který utratil za prorůstová opatření nejvíce peněz, aniž by se mu však podařilo zabránit strmému růstu nezaměstnanosti (18 % ekonomicky aktivních obyvatel) a oživit hospodářskou aktivitu.

Podle MMF bude Španělsko jednou z mála zemí eurozóny, která bude v recesi ještě v roce 2010. Návrh rozpočtu pro rok 2010 počítá se zvyšováním přímých a zejména nepřímých daní, které mají vyrovnat závratný propad deficitu veřejných rozpočtů (10 % na konci roku). Irsko, které čelí deficitu, jenž by letos mohl dosáhnout 12 % HDP, rovněž plánuje zvyšování zdanění domácností. Dalo si však dobrý pozor, aby se nedotklo zdanění firem (12,5 %). Nechce totiž odradit zahraniční investory, kteří významně přispěli k hospodářskému růstu posledních let a na které země spoléhá pro oživení. Na oplátku vláda osekala veřejné výdaje, snížením platů státních úředníků.

Snižování daní

Konzervativní švédská vláda Fredrika Reinfeldta je po letech rozpočtového přebytku konfrontována s deficitem a oznámila, že sníží daň z příjmu penzistů a Švédů s jedním zaměstnáním, sníží odvody sociální pojištění živnostníků. Pokud se v roce 2012 k moci vrátí sociální demokraté, tak by chtěli obnovit milionářskou daň, zavést novou daň za nejdražší nemovitosti a zvýšit daň z příjmů.

PORTUGALSKO

Soukromé bohatství narůstá, firmy jdou dolů

Po propadu vyvolaném světovou finanční krizí zaznamenalo soukromé bohatství v Portugalsku v druhém trimestru nárůst, píše Público. Portugalská banka oznámila, že portugalská soukromá finanční aktiva (hotovost, bankovní vklady, životní pojištění, investice do akcií) vzrostla v porovnání s březnem, kdy dosahovala výše 203,5 miliard euro, na konci června na 208,5 miliard euro. Nejedná se o vysoký nárůst, ale je to první pozitivní ukazatel od začátku roku 2008. Toto oživení ve sféře portugalských soukromých financí „by mohlo významně napomoci oživení ekonomiky“, neskrývá své nadšení Público. Ze strany portugalských podniků nicméně tak dobré zprávy nepřicházejí. Jejich hospodářské výsledky jsou ještě horší, než byly loni touto dobou. Provozní výsledky poklesly ve srovnání se stejným obdobím v roce 2008 o 33,6 %.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma