Moderní architektura v Rheinauhafen, přístavní čtvrti Kolína nad Rýnem (Robert Brands)

Svět v lahvičce kolínské

Není v tom žádné tajemství: Kolínská voda, známá už po staletí v celém světě, dokázala těžit z ideální zeměpisné polohy města, které jí dalo jméno. Kolín nad Rýnem, ležící v srdci Evropy, pečlivě promýšlí strategii rozvoje mezinárodních vztahů, míní Café Babel.

Zveřejněno dne 23 října 2009 v 14:42
Moderní architektura v Rheinauhafen, přístavní čtvrti Kolína nad Rýnem (Robert Brands)

Ital Giovanni Maria Farina, tvůrce první Kolínské vody, se musel už mnohokrát obrátit v hrobě. Vymyslel parfém nesoucí jméno města, kde chtěl v roce 1703 dosáhnout jmění. Jeho tvorba ho však překonala. Receptura byla mnohokrát ukradena, dobře připravena, avšak imitována… Slavná „kolínská“ se nakonec stala obecným pojmem, který neoznačuje nic víc a nic míň než lehký parfém (s malým množstvím esencí), který rády používají snad už jen naše babičky, jak se běžně říká.

Parfém, který se dříve do světa vyvážel loděmi po Rýně a dnes letadly z Köln Bonn Airport, šíří slávu Kolína nad Rýnem v zahraničí. I když....„Dnes už si lidé nespojují kolínskou s městem“, soudí Johann Maria Farina, současný generální ředitel podniku Farina, který hrdě nese jméno slavného předka, předávané z otce na syna, ostatně stejně jako recept na výrobu parfému (mluví se o citrusových plodech a bergamotu, ale pssst). Farina, pohodlně usazený v kanceláři sousedící s mini muzeem vybudovaném na památku slavného předka, neúnavně vypráví jeho příběh.

Letos slaví parfém 300 let od svého vzniku. I přes desítky let trvající procesy nedokázal originál vzdorovat řadě plagiátů. Kolín nad Rýnem se v lahvičkách parfému utopil. Dnes je tím pravým stěžejním dílem, které město a zaměstnanci cestovního ruchu využívají pro komunikaci v rámci země i za jejími hranicemi, katedrála stojící pár kroků od domu výrobce parfémů.

Turistické atrakce

Newsletter v češtině

Nejnavštěvovanější historická památka v Německu, ikona tohoto kraje, přiláká každoročně šest milionů návštěvníků (z toho přibližně 65 % Němců). Je naprosto neporazitelná. Propagaci cestovního ruchu založil Kolínostatně spíše na přeshraničním partnerství (konkrétně s Amsterdamem a Bruselem, snadno dostupnými vlakem) než na spolupráci s jinými velkými německými městy, jako je Hamburk nebo Frankfurt, které se s Kolínem pravidelně dělí o třetí místo v národním žebříčku: „Dokážeme přilákat více cizinců než Hamburk. Zahraničí bychom se ale měli otevřít ještě více," říká Claudia Neumannová, která má v KölnTourismus na starosti vztahy s veřejností.

Kolín má kromě katedrály ještě dvě silné stránky: obchod, za kterým sem přichází 70 % lidí, kteří zde například u příležitosti konání některého ze čtyřiceti veletrhů stráví jednu noc v hotelu, a pak svou reputaci otevřeného, pohodového a multikulturního města. Jediným černým bodem jsou dvě tisícovky autobusů, které každoročně během vánočních trhů zaplaví okolí městského centra, na což obyvatelé pochopitelně reagují podrážděně…“

Svůj „charakter“ získalo město ve středověku. Už v té době bylo evropskou obchodní křižovatkou s výhodnou polohou na řece Rýnu. Hustou dopravní síť si zachovalo až do dnešních dnů. Strategická poloha lákala mnohé investory – mezi nimi na prvním místě našeho drahého Giovanniho Mariu Farinu, narozeného v Piémontu. „V osmnáctém století nebyl Kolín vázán na žádnou říši, podřízen žádnému státu. Byl tedy velice atraktivním obchodním střediskem pro všechny podnikatele," domnívá se Farinův vzdálený potomek. "Proto také Kolín není klasickým německým městem. Vždy se více orientoval na mezinárodní vztahy.“

Vábení nadnárodních firem

Výsledek je ten, že v mladém městě žije pospolu 184 národností (druhá největší německá univerzita hostí 60 000 studentů) a 20 % obyvatelstva je zahraničního původu. Renomé „otevřeného ducha“ Kolína se šíří i za hranice Německa. To paradoxně zneklidňuje místní zastupitele, kteří sem chtějí přilákat investory. Viktor Vogt je vedoucím oddělení mezinárodního obchodu v kolínské obchodní a průmyslové komoře. „Zdejší lidé jsou víc Italové než Němci“, říká už dobře nacvičenou větou. V reakci na místní vtip související s výrazem „Kölsche Klüngel“ (evokujícím „nedostatek průhlednosti“ vlastní Kölnu), na který se vyptávají zvědaví turisté, vysvětluje, že se Kolín „trochu vzdaluje klišé o poctivých a pracovitých Němcích. Zdejší lidé nejsou takoví, a cizinci, kteří sem zavítají například během Karnevalu, když se všude slaví, okamžitě ztratí apriorní představy. Což pro obchod není zrovna nejlepší image.“

Viktor Vogt vyjmenovává slabé a silné stránky města svižně s a humorem: „Kolín pociťuje dopady hospodářské recese, neboť jeho HDP je z 50 % závislý na vývozu. Ale podniky pracující v sektoru služeb (pojišťovny, média, ITC…) umožňují udržet stabilitu.“ Po navázání vztahů s partnerskými městy v Číně a Indii jsou v kurzu Spojené státy: „rozvíjíme novou strategii, která má především v Evropě a za Atlantikem představit město jako komerční středisko“, pokračuje Vogt. "Sám o sobě se Kolín samozřejmě nemůže vyrovnat Londýnu nebo Paříži. Abychom byli konkurenceschopní, musíme spojit síly se sousedním Düsseldorfem a Bonnem. V našem regionu už sídlí hodně významných světových podniků.“ Kolín si jako svá hlavní sídla v Německu zvolily nadnárodní firmy Sony, Toys ‘ R’ Us, Barilla či Microsoft.

Kanceláře s výhledem na Rýn

Ať už se jedná o chemický průmysl, který je největším zaměstnavatelem, automobilový průmysl, potýkající se s problémy, strojírenství, elektronické inženýrství, či rozhlasové a televizní stanice, díky nimž je Kolín hlavním městem médií, nepsočívá strategie města v tom, získat si pověst „levné obchodní destinace“: „My sem chceme přivést hlavní firemní sídla. Bude se tak dít konkrétně skrze architekturu.“ V současné době se na březích Rýna, jen pár set metrů od velké pivnice „Früh am Dom“, kde se zastavují žízniví cizinci, tyčí vedle ocelových a betonových nedostavěných kolosů jeřáby. Brzy tu budou krásné kanceláře s výhledem na řeku.

Nejlepší kvalita. To je taktika, na kterou podnik Farina vsadil: „Luxus je speciální odvětví. Je to pravda, náš parfém není určen pro každého…“, říká Johann Maria Farina, který zaměstnává 50 lidí. Jeho malá firma (podle slov rodiny nejstarší v Kolíně) pokračuje v rodovém díle, i když zlaté časy se dnes už zdají být daleko. V okolí katedrály totiž na stáncích se suvenýry lákají zákazníky tyrkysově modré obaly Kolínské vody… Jedná se o jinou značku, jiný podnik s agresivnějším marketingem. I vůně je jiná. Kolínská voda 4711, vyrobená v roce 1792, nesporně velký konkurent Farinů, se může pochlubit vývozem svých flakonů do 60 zemí světa. Každý nos si žádá své…

Jane Mary

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma