Na jedné straně stojí velké státní podniky jako Eletrobras a Cemig (Brazílie), Three Gorges Corporation a State Grid Corporation (Čína) nebo Sonangol (Angola), všechny ze zemí s rychle se rozvíjející ekonomikou. Na straně druhé podniky skromné až po ty největší s pobočkami po celém světě, jejichž akcionáři mají prázdné kapsy a které sídlí v zemi s velkými finančními problémy, jež musí pod nátlakem záchranného finančního plánu provádět rozsáhlé privatizace.

Hlavními potenciálními zájemci o portugalské státní podniky, akcie a podíly ve společnostech určených na prodej jsou Brazílie, Čína a Angola, ale rovněž Německo a Velká Británie. V případě energetických závodů Energias de Portugal (EDP) a REN (Rede Eléctrica Nacional) už byla privatizace zahájena.

V roce 2012 by ji měla následovat privatizace ropné společnosti Galp, leteckých společností TAP a ANA, které mají ve správě letiště, železničního dopravního podniku CP Carga a portugalské pošty CTT. Největší zájem je přirozeně o podniky nejvíce otevřené zahraničí, které provozují největší část svých aktivit za hranicemi státu.

Proč ale právě tyto země, a ne jiné? Odpověď je v zásadě jednoduchá: protože mají peníze. Je to otázka ceny, a pro takové obry, jako je Brazílie nebo Čína, je cena poměrně lákavá.

Co se týká Angoly, ta představuje, stejně jako Německo a Velká Británie, zvláštní případ, neboť ve hře tu nejsou pouze finanční zájmy. „Angolské investice v Portugalsku mají významnou politickou složku – pro Angolu jsou prostředkem prosazení se v lusofonní sféře, z níž by ráda vytěžila hospodářské zisky,“ domnívá se profesor António Ennes Ferreira z [ekonomicko-správního institutu] Instituto Superior de Economia e Gestão.

Je to ale i způsob, jak legitimizovat angolský kapitál, který se v Portugalsku prověřuje méně pečlivě než jinde, a jak proniknout na nové trhy. Vzhledem k nedostatečné transparentnosti tu existuje riziko, že totožnost investora nikdy přesně neznáme. Angola uskutečňuje výhradně finanční investice, bez přínosu know-how.

V případě Německa, které se uchází o EDP a jemuž nadbíhá sám portugalský premiér Pedro Passos Coelho, vypadá proces zcela jinak. Zatímco Německo může vidět zájem v posílení svého vlivu po boku Portugalska v Africe, kde není příliš přítomno, pro Portugalsko se jedná o „evropskou záležitost“, o možnost, jak si Německo naklonit a jak jej v těchto časech evropské krize angažovat po svém boku.

Brazílie a Čína jsou dva obři se světovými ambicemi, nicméně každá představuje zvláštní případ.

Pro Brazílii, která v Portugalsku investuje už několik desetiletí, se tyto nové operace vyznačují svým rozsahem a zesílenou podporou, kterou země Portugalsku poskytuje na politické a průmyslové úrovni. „Implicitně se jedná o důraznou politickou podporu,“ prohlásil brazilský velvyslanec Mário Vilalva jako ozvěnou na slova brazilské prezidentky Dilmy Roussefové adresovaná portugalskému premiéru Passosi Coelhovi: „Je v našem zájmu, aby Portugalsko překonalo krizi co možná nejrychleji.“

Brazilská rozvojová banka (BNDES) aktivně podporuje internacionalizaci brazilských podniků, které vidí v Portugalsku odrazový můstek do zbytku Evropy. Jejich terčem se stávají především společnosti „zajímavé“ díky své přítomnosti na světovém trhu, jako je cementárna Cimpor (kde Brazilci získali kapitálovou účast v roce 2010), EDP, a dokonce i rozhlasová a televizní společnost Radio e Televisão de Portugal (RTP), jejíž přínos není díky její působnosti v afrických zemích s portugalštinou jakožto oficiálním jazykem (země PALOP) zanedbatelný.

Pro Čínu jsou portugalské privatizace příležitostí proniknout na nový a navíc oslabený evropský trh, který disponuje jedinečnými vztahy s lusofonní Afrikou, ale také cestou, jak získat přístup k novým technologiím a možná při tom (proč ne?) obejít či odbourat některé protekcionistické bariéry.

„Nesmíme při tom zapomínat ani na snahu Číny podpořit implantaci svých podniků na světovém trhu získáváním nových kompetencí a náborem odborných kádrů,“ dodává badatel Miguel Santos Neves.

Zájem, jaký vzbuzuje privatizace Energias de Portugal, je v mnohém výmluvný. Vůdčí podnik v oblasti obnovitelných energií (Čína zahájila rozsáhlý program na zlepšení jeho energetické výkonnosti) s velice dobrým postavením na americkém a brazilském trhu má obrovskou přitažlivost. Číňané díky němu zabili dvě mouchy jednou ranou: Získali technické dovednosti a vstoupili na trhy, kde už nyní jejich vliv vyvolává protekcionistické reflexy.

Prioritou Portugalska je pro tuto chvíli „shromažďování příjmů“, nicméně totožnost vítěze privatizačního zápolení mu není lhostejná. Karty portugalské privatizace budou ale zřejmě s největší pravděpodobností rozdávat Brazilci, Číňané a Angolané.