Volby v Podněstří, státě, který žádná země na světě neuznává, až doposud nikdy nikoho nezajímaly. V uplynulých 20 letech je vždy vyhrál Igor Smirnov. Ale tentokrát má konkurenci [ústřední volební kancelář zaregistrovala šest kandidátů], a všichni jsou proto jako u vytržení.

Smirnov je podle průzkumů veřejného mínění až na druhém místě za Anatolijem Kaminským, předsedou Nejvyššího sovětu [místní parlament], který se těší podpoře Moskvy. Podpora Moskvy zde představuje mnohem víc než jen plakáty s Vladimírem Putinem či sochy Lenina. Rusko vyplácí mzdu místním státním úředníkům a příplatky k důchodům. Peníze sem putují v kufrech, což je primitivní, ba středověký způsob, kterým se kupují duše. V poslední době tyto penzijní příplatky rozděloval přímo Nejvyšší sovět. Není to mnoho – ale k penzi ve výši zhruba 50 dolarů (950 korun) měsíčně je příplatek 15 dolarů (286 korun) významné přilepšení. A také, že se to v průzkumech veřejného mínění projevuje.

Moskva se pokusila kandidatuře Igora Smirnova zabránit v naději, že se vyřazením svého starého služebníka podaří změnit image země jakožto sovětské bašty. Rusové zahájili vyjednávání s Němci ohledně nové bezpečnostní konfigurace v Evropě [status pro Podněstří, urovnání zamrzlého konfliktu výměnou za liberalizaci vízového režimu pro Rusy v EU].

Berlín chce záruky

Ale Berlín požadoval nějaké projevy dobré vůle: Jestliže chce být Rusko důvěryhodným partnerem, musí minimálně prokázat, že je ochotné vyřešit konflikt v Podněstří. To Rusové sice neučiní, ale mohou vodit Němce za nos tím, že jim budou tvrdit, že to zkouší. Obětování Smirnova jim proto připadalo jako celkem efektivní metoda. Ale jelikož dotyčný dělal dojem, že celou záležitost nějak nechápe, bylo v Rusku zahájeno vyšetřování proti jeho synovi, který měl údajně zpronevěřit 5 milionů dolarů z peněz, které Kreml do Podněstří poslal.

Kreml podporuje Kaminského. Ale jestli Smirnov zůstane na svém místě, budou Rusové moci Evropanům (čtěte: Němcům) říct: Podívejte, snažili jsme jej nahradit někým jiným, ale podněsterský lid jej podporuje a situaci nemáme pod kontrolou. A pokud Kaminski vyhraje, budou jim moci tvrdit: Podívejte, do Tiraspolu jsem vám dali toho nejmladšího a nejreformnějšího, jednejte s ním. Problém je v tom, že Smirnov i Kaminski mají podobné postoje: Nezávislost na Moldavsku a pražádnou chuť se připojit k Rusku.

Německý tlak, který sílí od začátku roku 2011, již přinesl své plody. Alespoň formálně. Poprvé od roku 2006 [kdy došlo na žádost Tiraspolu k přerušení rozhovorů ve formátu 5+2: Moldavsko, Podněstří, plus EU, Rusko, Spojené státy, Ukrajina a OBSE] byla 30. listopadu ve Vilniusu obnovena oficiální jednání mezi Kišiněvem a Tiraspolem. Ale tyto diskuze se podobají baletu se sovětskými politruky: Vedou se nekonečné diskuze o tom, jak se bude diskutovat, a možná, že tomu Evropané i uvěří.

Ruský plyn zdarma, tedy ne tak docela

Ale věřit tomu nelze. Podívejme se pozorně na jedno číslo. Rozpočtový deficit dosahuje 70 %. Podněstří je zcela závislé na Moskvě. Když se Moldavsko v roce 1991 odtrhlo od SSSR, 40 % průmyslu zůstalo v Podněstří, zatímco místní populace představovala pouze 10 % celkového počtu obyvatel. Továrny fungují na ruský plyn, nesplácené faktury za jeho odběr se hromadí a dluh už dosáhl 2,8 miliard dolarů (zhruba 53,3 miliardy korun). V případě znovusjednocení Moldavska v rámci federace bude Rusko vyžadovat splacení dluhu. Moskva tedy vydělá v každém případě.

Podněsterské hospodářství je zcela umělou ekonomikou. Zakládá se na dovozu bezplatné energie z Ruska a vývozu do Evropy, který je možný díky úsilí a vyjednávání Kišiněvu s EU (750 firem z Podněstří je registrováno v Kišiněvu, aniž by moldavskému státu odváděly daně). Kdyby Rusko skutečně mělo vůli něco změnit, stačilo by zavřít kohoutky s bezplatným plynem, a podněsterská pseudoekonomika by padla během několika měsíců. Ale proč by to dělalo? Zatím platí, že je vítězem bez ohledu na to, kdo volby v Tiraspolu nakonec vyhraje, a že se Němci nechají snadno obelstít.