Stále větší počet Litevců pracuje v zahraničí, ale z domova se přitom vzdaluje jen na krátkou dobu. Čtyři týdny v Norsku, dva v Litvě – takový režim nabízejí lékařskému personálu norská zdravotnická zařízení.

Emigrace lékařů a zdravotních sester dělá všem vrásky na čele. Zdá se, že z Litvy odcházejí jedni po druhých všichni. Letos z naší země odešly zkusit štěstí v zahraničí zhruba 3 % lékařů. Svůj díl viny na tom nese i otevření německého pracovního trhu.

Podle údajů Litevské agentury práce činí průměrný plat všeobecných zdravotních sester 1 074 litai [zhruba 7 900 Kč] čistého měsíčně. Nízká mzda je jedním z hlavních důvodů, které zdravotní sestry nutí hledat si práci v zahraničí.

Čtyři týdny v Norsku a dva týdny v Litvě

Skandinávští zaměstnavatelé na této situaci vydělávají. Severské země nabízejí vysokou úroveň zdravotní péče a zároveň se chtějí vyhnout nedostatku lékařů. Finové nabírají lékaře v Estonsku a Norové v Litvě. Nechtějí po nich přitom, aby odešli ze země – nabízejí jim pouze práci na časově omezenou dobu.

Zdravotní sestry, které podepíší smlouvu s norským zařízením, pracují v Norsku čtyři týdny a na dva týdny si odjíždějí odpočinout do Litvy. Výše jejich platu se odvíjí podle služebního stáří v Norsku. Mzda se pohybuje mezi 7 000 (zhruba 51 300 Kč) a 14 000 (102 600 Kč) litai měsíčně.

Jurgita Papiliauskieneová pracuje v Norsku od roku 2009. V současnosti je zdravotní sestrou v Bergenu. Před rokem pečovala o pacienty v jedné nemocnici nedaleko Kristiansundu. Její profesní kariéra v Litvě měla svá pozitiva i negativa. „Vůči bývalému zaměstnavateli, nemocnici v Kaisiadorysu, nemám žádnou výtku. Vrchní lékařka byla skvělá kolegyně pro práci v týmu. Dělala jsem přesčasy, ani na chvíli jsem se nezastavila, ale i tak můj měsíční plat nikdy nepřekročil 2 000 litai (14 650 Kč),“ vypráví.

Aby nepřišla o licenci zdravotní sestry, vzala práci v nemocnici jen na čtvrtinový úvazek a našla si k tomu lépe placené místo asistentky ředitele ve společnosti provozující čerpací stanice.

Finanční krize, která přišla v roce 2008, se ale jejího postu silně dotkla. Plat se jí zmenšil na minimum. Při hledání nového zaměstnání narazila na společnost provádějící nábor zdravotních sester pro práci v Norsku. „K tomuto rozhodnutí mě donutilo prudké snížení platu,“ vysvětluje Jurgita.

Plat zdravotní sestry v Litvě nedosáhne ani 7 500 korun

Sandře je 39 let a v Norsku střádá pracovní hodiny od letošního června. „V Litvě jsem pracovala dvacet let, pak ale v nemocnicích došlo k restrukturalizaci. Rušila se pracovní místa a snižovaly platy. Musel jsem najít řešení, říká. V Norsku zastávají imigranti včetně těch s vysokoškolským vzděláním ty nejméně kvalifikované posty. Můj zaměstnavatel mi vysvětlil, jak v Norsku funguje systém zdravotnictví, a poskytl mi několik jazykových lekcí.“

V Litvě Sandra vydělávala 1 000 litai (7 300 Kč) čistého měsíčně. V Norsku činí její hodinová mzda zatím pouze 33 litai (240 Kč), ale i tak je to mnohem víc, než kolik si vydělávala v Litvě.

Urolog Vyturys Svedas z Urkangeru tvrdí, že „čím více lékařů bude nuceno k naléhavému odchodu za prací jinam, tím rychleji dojde v Litvě ke změnám. Nejde o nic velkého, jen o to, aby lékaři mohli vyjít s důstojným platem a nebyli nuceni přijímat na černo úplatky.“