Ercolano, prosinec 2010. Demonstrace proti Camoře organizovaná rozhlasovou stanicí Radio Siani.

Město, které se vzbouřilo proti Camoře

Ercolano je prvním jihoitalským městem, které přestalo mafiánům platit výpalné. Nově nabytou svobodu urputně brání místní obchodníci ve spolupráci s úřady.

Zveřejněno dne 29 prosince 2011 v 11:00
Ercolano, prosinec 2010. Demonstrace proti Camoře organizovaná rozhlasovou stanicí Radio Siani.

Pekař, mechanik, majitel benzinové pumpy, rybář, obchodnice s oděvy, kadeřnice, holič, zlatník, optik, barman... Ušetřen nebyl dokonce ani farář z kostela Nejsvětějšího růžence.

Dlouhá léta, po celé tři generace museli obyvatelé Ercolana, města s 55 000 obyvateli nacházejícího se 14 kilometrů od Neapole dělat stále jedno a to samé: zatnout zuby a bez hlesnutí platit výpalné ve výši 150 až 1 500 euro, které členové Camorry každý měsíc vyžadovali po obchodnících, podnikatelích, a dokonce i kněžích výměnou za to, že jim neudělají ze života peklo. Ale to už je minulostí. Ercolano, město na půl cesty mezi mořem a Vesuvem proslavené díky římským archeologickým nalezištím [antické Herculaneum], řeklo „dost“. Stalo se tak prvním městem na jihu Itálie, které se odvážilo ukázat mafiánům prostředník, když odmítlo nadále vyhovovat jejich požadavkům na vyplácení výpalného.

„Ercolano, nevydírané území,“ stojí na plakátu vylepeném u vjezdu do obce. „Už nejsme oběťmi vydírání,“ hlásají hrdě letáky vystavené v mnoha výkladních skříních. Když uvážíme, že podle údajů sdružení SOS Confesercenti přináší výpalné neboli pizzo – jak se daň vybíraná mafiány od obchodníků na základě výhrůžek a zastrašování nazývá – v Itálii do pokladnic organizovaného zločinu odhadem 10 miliard eur a postihuje 160 000 firem, je to celé jedna velká provokace.

„Lidé doslova umírali strachy.“

„V Ercolanu jsme teď svobodní,“ vypráví nám Giuseppe Scognamiglio, koordinátor Radia Siani, rozhlasové stanice zaměřené proti mafii a na podporu vlády zákona. Rádio začalo vysílat v roce 2009 a sídlí na místě někdejšího generálního štábu místního hlavouna Camorry. „Ale ještě před několika lety zde byl život zcela jiný: všichni mafiánům platili, vraždy byly na denním pořádku, členové skupin organizovaného zločinu se procházeli po ulicích se zbraněmi, jezdili v opancéřovaných vozech vybavených kulomety a lidé doslova umírali strachy.“

Newsletter v češtině

Vzpoura Ercolana proti mafii započala v roce 2004, kdy se poprvé v dějinách města jeden podnikatel, přesněji řečeno podnikatelka, odvážila bezpečnostním složkám udat mafiána, který za ní přišel do obchodu a chtěl peníze výměnou za to, že nebudou zbytečné problémy. Tou odvážnou ženou je plavovlasá pečlivě upravená paní Raffaella Ottavianová. „Nevím proč, ale až do té chvíle se mě nikdy nepokusili vydírat. Když ten chlápek přišel ke mně do obchodu a výhružným tónem mi sdělil, že musím začít platit, dostala jsem strach, obrovský strach,“ svěřuje se listu El Mundo. „Ale říkala jsem si, že to už by bylo lepší krámek zavřít než žít neustále s takovým strachem. A tak jsem tomu mafiánovi řekla, že ne, že mu nezaplatím a šla jsem rovnou na komisařství nahlásit, co se stalo,“ vypráví. „Je lepší umřít jednou než umírat každý den.“

Se starostou přišel zákon

Hrdinský čin Raffaelly Ottavianové byl něčím nebývalým. Především proto, že jiní obchodníci, kteří se mafiánům postavili, za svou odvahu draze zaplatili: jako například Sofia Ciriellová, majitelka průmyslové pekárny v centru Ercolana, za níž mafiáni přišli, aby jí pohrozili pistolí a přesvědčili, že je lepší zaplatit než si třeba nechat do výrobny nainstalovat bombu.

V roce 2005 ale došlo k velké revoluci, když se starostou Ercolana stal Nino Daniele. Městem tehdy zmítala krvavá válka mezi dvěma mafiánskými klany, v průměru každý týden docházelo k vraždě a obchodní ruch dusilo placení pizza. „Neumím vám říci přesné číslo, ale hodně obchodů bylo nuceno zavřít, protože už nebyly schopny tuto zátěž snášet. Veškeré podnikání bylo v krizi. Ercolano prožívalo hospodářské i lidské drama. Musel jsem něco udělat,“ říká dnes už bývalý starosta města.

Daniele si vykasal rukávy a během čtyř let svého starostování tvrdě pracoval na tom, aby obyvatelé Ercolana začali opět důvěřovat institucím a státu. Nejenže se pustil s mafiány do křížku slovy i skutky, když se postavil do čela řady lidových protimafiánských demonstrací, ale začal proti nim vystupovat i politicky, a to s mimořádným nasazením. Zrušil veškeré smlouvy města s firmami podezřelými z napojení na Camorru, začal bojovat proti realitním podvodům, které jsou pro organizovaný zločin velice typické, odvážil se účastnit řady občanskoprávních procesů proti členům Camorry...

Výpalné už je minulostí

Kromě toho zavedl řadu opatření ve snaze přimět obchodníky, aby se vzbouřili proti vymáhání pizza. Nechal například schválit vyhlášku, kterou je na tři roky osvobodil od placení veškerých městských daní a poplatků výměnou za nahlášení vydírání ze strany mafiánů. A aby toho nebylo málo, dal podnět k založení Sdružení proti mafiánskému vydírání v Ercolanu, jehož předsedkyní je Raffaella Ottavianová.

Výsledek je patrný: díky policejním operacím a práci soudů dnes zhruba 250 ercolanských mafiánů sedí ve vězení. Už žádné vraždy a žádné mávání pistolemi. Celkem 23 místních mafií vydíraných obchodníků v sobě nalezlo odvahu nahlásit 41 členů organizovaného zločinu a účastnit se trestního řízení v procesech, které se proti nim v této chvíli vedou. A placení pizza je už minulostí.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma