Nikósie (Kypr), zablokovaná ulice podél "Zelené linie" (Foto: Fiore S. Barbato)

Zbývá ještě jedna zeď

Jedna zeď v Evropě padla, jiná ještě stojí. V době, kdy si svět připomíná dvacet let od pádu Berlínské zdi a konce studené války, se malý kousek Evropské unie nachází už třicet ve stavu zmrzlé války: Kyperská republika, odstřižená od Severu od turecké invaze v roce 1974.

Zveřejněno dne 10 listopadu 2009 v 17:23
Nikósie (Kypr), zablokovaná ulice podél "Zelené linie" (Foto: Fiore S. Barbato)

Mezinárodní společenství Kypr uznalo. „Severokyperskou tureckou republiku“ vyhlášenou tureckými Kypřany, která vznikla v roce 1974 po obsazení severní části ostrova tureckou armádou, uznalo však pouze Turecko.

V Nikósii přitom vládne klid. V jižní části kyperské metropole proudí dav po pěší zóně obchodní ulice Lidras. Kyperskou republiku s jejími 900 000 řeckými Kypřany, kterávstoupila do Evropské unie v roce 2004 a do eurozóny v roce 2008 a která si stále drží mírný růst (0,2 %) a nízkou míru nezaměstnanosti (6 %), krize zatím nijak viditelně nepoznamenala. HDP na obyvatele je tam třikrát vyšší než v „Severním Kypru“, který je rovněž v Unii, kde jsou ale unijní výhody zmraženy a platí se tureckými librami. V obou částech ostrova se nicméně jezdí vlevo – pozůstatek britské kolonizace.

McDonald's a luxusní obchůdky na řecké straně ulice Lidras hrají všemi barvami. Ulice vinoucí se na sever ale náhle končí. Nese turecké jméno: Siret Bahçeli. Až do dubna 2008 ji zcela přehrazovala zeď. Nyní lze projít na druhou stranu otvorem. Tedy pokud nejste turečtí kolonialisté, které řečtí Kypřané neradi vidí. Jinak vám postačuje pas. Několik ubohých truhlíků s vadnoucími květinami se snaží propůjčit této pohraniční no man's land poněkud přívětivější tvář.

A najednou je tu jiný svět: z krámků méně ověnčených neony se chraplavě ozývají turecké zpěvy, nad střechami se tyčí minaret, chodců je méně, McDonald's nepovažoval za dobré se tu usadit, půlměsíc na turecké a kypersko-turecké vlajce je všudypřítomný, ženy se halí do závojů.

Newsletter v češtině

Barely, ostnatý drát a betonové kvádry

O kus dál chrání nárazníková zóna střežená jednotkami OSN (UNFICYP) pozůstatky bývalé francouzské ambasády. Je to neogotická budova porostlá vegetací a vyrabovaná po turecké invazi v roce 1974. Severní část ostrova stále obývá 40 000 tureckých vojáků spolu s 200 000 tureckými Kypřany a osadníky, kteří sem přijeli z Turecka donuceni k emigraci Ankarou, aby zde uměle navýšili kypersko-tureckou populaci a vyzískali politickou moc.

„Zelená linie“, která protíná kyperský ostrov od východu na západ a rozděluje jako břitva hlavní město Nikósii, v sobě nemá brutalitu Berlínské zdi. Betonovou stěnu s ostnatými dráty obklopenou plážemi s jemným pískem tu nechrání žádné střílny. Kyperská zeď je tu a tam poslepovaná z kanystrů, ostnaté dráty jsou navěšené jen tak halabala, z tvárnic vyrůstají stromky. Pouze turečtí Kypřané tu postavili a střeží hranici, kterou řečtí Kypřané neuznali. Od roku 2002 otevřeli na nátlak lidu několik přechodů: tři otvory v hlavním městě a dva na jiných místech ostrova. Řečtí Kypřané si ale cestu na druhou stranu raději odpustí, než by se podřizovali nutnosti ukazovat pas, umožňující jim přístup do jejich vlastní země.

Vstup Turecka do EU by konflikt ukončil

Kypr je příběhem o dvou společenstvích a dvou obavách. Od roku 1963 se stalo obětí konfliktu 5 000 lidí. Řečtí Kypřané se bojí turecké armády, která obsadila sever ostrova, a návratu dřívější brutality. Turečtí Kypřané mají strach z toho, že se turecká armáda stáhne a oni se opět stanou obětí násilí a vyloučení, jak tomu bylo před jejím příchodem.

Od roku 1964, čtyři roky poté, co země získala nezávislost, začala na ostrově působit jako prostředník OSN. Státní převrat v roce 1974 vyvolaný řeckými plukovníky, kteří usilovali o připojení ostrova k Řecku, posloužil Turecku jako záminka k intervenci. V roce 2004 se Evropská rada dopustila nerozvážnosti, když zaručila Kyperské republice přístup do EU dříve, než došlo ke sjednocení. Řečtí Kypřané vyinkasovali přístup… a odmítli plán Kofiho Annana na sjednocení země. Začala nová pracná vyjednávání, vedená dobrou vůlí kyperského prezidenta Demetrise Christofiase a představitele kyperských Turků Mehmeta Aliho Talata. Oba podporují přístup Turecka k EU, který by umožnil ukončit tento letitý spor: okupaci jedné země druhou uprostřed Evropy.

Všude po Evropě přetrvávají různé menší konflikty: na Gibraltaru, který náleží Britům a jehož vládu neuznává Španělsko, v bývalé jugoslávské republice Makedonii, které nechce Řecko propůjčit stejnojmenný název jedné ze svých provincií, ve Slovinsku a Chorvatsku, které hledají řešení pohraničních sporů. Evropská unie, stroj na mírové vztahy v Evropě, s urovnáváním konfliktů neskončila.

HRANICE

Padne jedna, postaví se tisíc dalších

Polský spisovatel a novinář Ryszard Kapuscinski jednou pronesl následující výrok: „Když člověk potká jiného člověka, tak má tři možnosti - válčit, schovat se za zdí či navázat dialog,“ píše deník Il Sole-24 Ore. Po pádu Berlínské zdi bychom se mohli domnívat, že ta druhá varianta už nikoho ani nenapadne. A přesto se podle milánského deníku ohrady šíří po celém světě. I v Evropě, kde se formálně boří, je „nepřátelství, které je udržovalo, stále silně zakořeněno.“

„V Belfastu stále oddělují protestantská a katolická ghetta desítky 'mírových linií'[...]. Ta nejznámější probíhá Cupar St., mezi protestantskou čtvrtí Shankill Road katolickou Falls Road. Na druhou stranu je možno přejít pouze přes kontrolní stanoviště, které zavírá v 9 hodin večer.“

Ve španělských enklávách Ceuta a Melilla mají zdi zabránit přílivu imigrantů a odstrašit je. Soukromé minizdi, které se v našich městech množí jak houby po dešti, mají stejnou funkci: „Máme strach a tak nás má zeď ochránit před nežádoucími vetřelci, nechtěnými setkáními. Naše krajina si na tyto městské bunkry už pomalu zvyká.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma