Zpráva Zbrojní politika
Řečtí důstojníci letectva na vojenském letišti v Tanagrě, severně od Atén.

Řecká armáda šetřit nemusí

Fregaty, obrněné transportéry, stíhací bombardéry a ponorky... zatímco občané si utahují opasky, vojáků se škrty ve státním rozpočtu netýkají. K velké libosti vývozců zbraní - především Německa a Francie.

Zveřejněno dne 11 ledna 2012 v 16:41
Řečtí důstojníci letectva na vojenském letišti v Tanagrě, severně od Atén.

Muž, s nímž máme schůzku, má v hlavě celý seznam objednávek řeckého ministerstva obrany. Figuruje na něm téměř šedesátka bitevníků typu Eurofighter v hodnotě zhruba 3,9 miliardy euro, francouzské fregaty za více než 4 miliardy a hlídkové čluny za 400 milionů. Modernizace stávající řecké flotily by stála zhruba stejně. K tomu je třeba připočíst munici pro těžké tanky Leopard, a také je třeba obměnit dva vrtulníky Apache americké výroby. Ano, a také by bylo dobré nakoupit německé ponorky za celkem 2 miliardy euro.

To, co nám tento muž muž v aténské kavárně vypráví zní možná absurdně, ale má své kontakty na řeckém ministerstvu obrany.

Opravdu se stát na pokraji krachu, který drží pohromadě jen díky miliardové finanční pomoci od Evropské unie, chystá uskutečnit masivní nákup zbraní? Náš společník je často vidět na fotografiích spolu s řeckým ministrem [obrany] či generály; pravidelně jim telefonuje, ví tedy o čem se baví. I on sám soudí, že tyto nákupy nejsou v tuto chvíli zcela vhodné. Ale to se může velice rychle změnit, upřesňuje: „Jestliže v březnu Řecko získá prostředky z další tranše finanční pomoci, která by měla přesáhnout 80 miliard eur, je docela možné, že k uzavření nových zbrojních kontraktů nakonec dojde.“

Škrtá se všude, kromě armády

To je naprosto neuvěřitelné. Na jaře se dozvíme, zda se Řecko udrží v eurozóně, či se vrátí k drachmě. Ten samý den, kdy se dozvídáme tato tajemství se řečtí lékaři zabývají jen urgentními případy, stávkují řidiči autobusů, školám stále chybějí učebnice a tisíce státních zaměstnanců protestují proti plánovanému propouštění. Řecká vláda oznamuje další kolo úsporných opatření, které se dotkne snad každého občana této země. Tedy pokud nepracuje v armádě, či zbrojním průmyslu, dvou sektorech, kterým se zřejmě podařilo vyhnout téměř všem vlnám škrtů.

Newsletter v češtině

V roce 2010 řecký rozpočet na zbrojní výdaje představoval zhruba 7 miliard eur. Tedy více než 3 % HDP, což je hranice, kterou v rámci členských států NATO překračují jen Spojené státy. Je pravda, že v roce 2011 ministerstvo obrany seškrtalo nákup nového vybavení o 500 milionů eur. Ale podle odborníka na danou problematiku to jen navýšilo budoucí potřebu. Mezi partnery Řecka v rámci EU je jen málo těch, kteří otevřeně mluví o tom, že by mělo dojít k náhlému a dlouhodobému pozastavení vojenských projektů Atén. Jedním z nich je Daniel Cohn-Bendit, šéf frakce zelených v Evropském parlamentu. Podle jeho názoru za váháním Evropanů stojí hospodářské zájmy.

Největší přínos z řecké zbrojní politiky má totiž unijní pokladník – Německo. Podle nedávno zveřejněné zprávy o vývozu zbraní z roku 2010 je Řecko po Portugalsku – dalším státu na pokraji bankrotu – největším nákupčím německé výzbroje. Řecké a španělské deníky dokonce šířily neověřenou zprávu, že Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy ještě na konci října po skončení summitu vyzvali tehdejšího předsedu vlády Jorgose Papandrea, aby dodržel stávající zbrojní kontrakty, či dokonce uzavřel nové.

Výzbroj výrazně zvyšuje aténský dluh

Jde to vůbec dohromady? Vůbec ne, tvrdí Hilmar Linnenkamp, analytik z oboru. „Bylo naprosto nezodpovědné uprostřed závažné hospodářské krize, kterou Řecko prochází, vůbec zmiňovat otázku letounů Eurofighter“ [Řecko si v roce 1999 objednalo 90 těchto strojů]. Ale nejde jen o tyto bitevníky. Podle poslední zprávy o vývozu zbraní, z roku 2010, Řecko z Německa dovezlo přesně 223 samohybných houfnic a jednu ponorku. Celková výše objednávky: 403 milionů eur. Tato výzbroj sehrála významnou úlohu při explozi aténského dluhu.

Dimitris Droutsas je jedním z mála Řeků, kteří se o těchto číslech otevřeně vyjadřují. Až do června 2011 zastával funkci ministra zahraničních věcí. „Za obranu jsme toho tolik neutratli jen pro zábavu,“ vysvětluje. Bezpečnost hranic je nutné bránit před přílivem přistěhovalců ze severní Afriky a Asie a napětí s Tureckem bylo takřka na denním pořádku. „Jako ministr zahraničí jsem každé odpoledne dostával informační bulletin rezortu obrany, který přinášel seznam případů narušení našeho vzdušného prostoru Turky.“ Řecko též s obavami sledovalo sílící aktivity tureckého námořnictva v Egejském moři a před více než 35 lety došlo k „turecké invazi“ na Kypr.

Řekům to nevadí

Řecké úřady se nemusejí bát nesouhlasu obyvatel. Pro Řeky je armáda synonymem bezpečnosti – a pracovních míst. To má v zemi, které chybí opravdový národní průmysl, obrovskou důležitost. Německé zbrojovky to už dávno pochopily, a se svými řeckými protějšky navázaly úzké styky.

Tlaky z vnějšku, které by tuto vojenskou eskalaci mohly ukončit, na sebe navíc nechávají čekat. Výsledkem je, že úsporná hospodářská opatření, na které dohlíží trojka odborníků z Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise, se rozpočtu rezortu obrany sotva dotýkají. Už v roce 2010 se plánovalo snížit rozpočet nových akvizicí o 0,2 % HDP, tedy o 457 milionů eur. To se může zdát být hodně, ve stejném dokumentu se však objevil návrh snížit sociální dávky o 1,8 miliard eur. V roce 2011 Evropská komise samozřejmě doporučila „snížení vojenských výdajů“, avšak až do nynějška nic konkrétnějšího oznámeno nebylo.

Aténský parlament této svobody hbitě využil. V předběžném rozpočtu na rok 2012 plánuje snížit sociální dávky o dalších 9 %, tedy o asi 2 miliardy eur. Příspěvky do NATO by měly naopak o 50 % vzrůst a dosáhnout tak 60 milionů, zatímco běžné výdaje, které jsou součástí rozpočtu ministerstva obrany, se zvýší o 200 milionů na 1,3 miliardy, což představuje 18,2% nárůst.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma