Dokument, jemuž dal neznámý analytik tajné služby SIS krycí název Gorila, je zprávou o propojení finanční skupiny Penta a politiků v letech 2005–2006, tedy za pravicové vlády Mikuláše Dzurindy. Opírá se o odposlechy z konspiračního bytu, kde se scházel představitel

Penty Jaroslav Haščák například s tehdejším ministrem hospodářství Jirko Malchárkem nebo šéfkou Fondu národního majetku Annou Bubeníkovou. V principu je celá sága přepisem těchto odposlechů, mluví se v ní o tom, kolik milionů má dostat který politik či strana za privatizaci podniků zejména v energetice a dopravě.

Dokument Gorila je oknem, jímž dnes každý může nahlédnout do útrob slovenské politiky a nabýt dojmu, že je pouhou služkou podnikatelů, kteří politikům přidělují úkoly a vyplácejí odměny. Je podrobnou sondou do „mafiánského kapitalismu“, o jehož existenci každý věděl, málokdo však měl konkrétní představu.

Celá kauza se dramatickou rychlostí větví do mnoha směrů. Autentičnost spisu nebo alespoň jeho částí potvrzuje stále více zveřejňovaných informací, i když samotná Penta tvrdí, že jde o snůšku nesmyslů, a pod hrozbou žaloby žádá stažení spisu ze všech webů, odkud se šíří na veřejnost jako požár. Před dvěma týdny ale dosluhující vláda Ivety Radičové odvolala Bubeníkovou z funkce, čímž fakticky uznala, že spis bere vážně, a premiérka dokonce objevila jeho verzi ve vládním archivu.

Generační boj

Pokud by se policii skutečně povedlo odhalit úplatky a praní peněz, otřáslo by to slovenskou politikou tak, že by nezůstal kámen na kameni. To je také zjevný důvod, proč až dosud policie nic nevyšetřila, přestože se spisem zabývala v roce 2006, kdy byly odposlechy ještě čerstvé, a také o tři roky později (spis však posléze skartovala). [...] Celý článek čtěte na stránkách týdeníku Respekt.cz