Viktoria Azarenková během finále na Australian Open, Melbourne, 28. ledna 2012

Viktoria je Lukašenkovým vítězstvím

Viktoria Azarenková, čerstvá vítězka Australian Open, je jednou z mála v zahraničí známých Bělorusů. Pro diktátora z Minsku představuje vítanou příležitost, jak zlepšit image země.

Zveřejněno dne 1 února 2012 v 15:08
Viktoria Azarenková během finále na Australian Open, Melbourne, 28. ledna 2012

„Viktoria, pýcha Běloruska.“ Tak začínal gratulační dopis prezidenta Alexandra Lukašenka. Nezmiňoval se však o tom, že běloruská tenistka Viktoria Azarenková si za pouhé dva týdny vydělala 1,7 milionů euro, což by se jí, kdyby bývala zůstala v rodném Bělorusku, jistě nikdy nepodařilo.

V sobotu večer (28.01.) vyhrála Viktoria Azarenková turnaj Australian Open, první z letošních čtyř grandslamových turnajů, nejdůležitějších událostí mezinárodního tenisu, když porazila Rusku Marii Šarapovou 6:3, 6:0. Dvaadvacetiletá Azarenková se tak dostala na špici světového tenisového žebříčku a zařadila se do síně slávy po boku takových tenisových hvězd, jakými byli Steffi Grafová či Martina Navrátilová.

„Vlast Vám vděčí za velký úspěch, který se navždy zapíše do dějin běloruského sportu,“ napsal jí prezident Lukašenko. Zároveň Azarenkové udělil Řád vlasti, jedno z nejvyšších státních vyznamenání, které bylo doposud vyhrazeno spíše válečným hrdinům, než atletům.

Lukašenko nešetří chválou ani gratulacemi, a to přesto, že Azarenková je symbolem úspěchu dosaženého daleko od domova. Narodila se v Minsku a tenis začala hrát jako sedmiletá. Její matka Alla pracovala jako instruktorka v největším tenisovém klubu v běloruském hlavním městě.

Newsletter v češtině

V bývalých sovětských republikách byl tenis disciplínou méně populární, než bojová umění, lední hokej nebo fotbal. Oblíbila si ho však především nomenklatura, která si mohla dovolit potřebné vybavení a hodiny. V Bělorusku se tenis těšil popularitě i díky příležitostným mezinárodním úspěchům – finalistce Wimbledonu v roce 1988 Nataše Zverevové, semifinalistovi Vladimíru Volčkovovi a Maxu Mirnyjovi, bývalé světové jedničce v deblu. Ti všichni pocházejí z Běloruska.

Útočný styl z Ameriky

Aby dosáhli mezinárodního úspěchu, musí být tenisté schopni cestovat po světě, což bylo důvodem, proč jim i za dob Sovětského svazu bylo dovoleno vyjíždět do zahraničí a v některých případech tam i trénovat. Mirnyj odjel na Floridu a Azarenková, ve čtrnácti juniorská mistryně republiky, do arizonského Scottsdale.

Zde jí pomohl Nikolaj Chabibulin, profesionální hráč severoamerické hokejové ligy NHL, který žil toho času ve Phoenixu a kterého matka Azarenkové znala ještě z dob Sovětského svazu. Chabibulin, milionář a hvězda NHL, nabídl talentované mladé hráčce finanční stipendium i útočiště. Bez jeho pomoci by kariéra Azarenkové pravděpodobně brzy skončila, protože útočný styl, který jí dnes dopomáhá k vítězství, získala až po několika sezónách tréninku s americkými instruktory.

Ve Spojených státech tak věci dostaly rychlý spád – v 17 letech se Azarenková stala světovou juniorskou jedničkou a o několik let později vyhrála své první profesionální turnaje v Brisbane, v Memphisu a v Miami.

Poté, co vydělala první milion dolarů, se i s rodinou odstěhovala do Monte Carla. Běloruské úřady se nepokusily jí v tom zabránit, jelikož Azarenková již tehdy patřila mezi deset nejlepších světových hráčů a její popularita Lukašenkovu režimu spíše prospívala, než škodila.

K Lukašenkovu režimu se nevyjdařuje

V Monaku žije Vika, jak Azarenkové říkají, poblíž světové tenisové jedničky Novaka Djokoviće a stejně jako on, ani ona neplatí daně. Jelikož si tenisem vydělala už 2,3 miliony dolarů, jedná se o důležitý fakt. Trénuje ji Francouz, zastupuje ji americká agentura a sponzorují firmy Nike, Rolex a několik dalších značek, které si v její rodné zemi může dovolit jen opravdu málokdo.

S běloruským režimem se nikdy nedostala do konfliktu a na rozdíl od Martiny Navrátilové či Ivana Lendla, kteří své východoevropské pasy rychle vyměnili za americké, hraje stále pod běloruskou vlajkou, poctivě se účastní turnajů národního týmu, navštěvuje Minsk (i když hlavně ze společenských důvodů) a nedávno hrála benefiční mač proti Dánce Caroline Wozniacké.

Když se jí zahraniční novináři ptají na Bělorusko, vždy řekne něco hezkého – o své babičce, o učitelce ve školce, která byla tak pracovitá, že ji nakonec museli nutit odejít do důchodu, nebo že „země je čistá a lidé čestní a pracovití“. K politickým tématům se nevyjadřuje nikdy.

Lukašenko její přívětivost oplácí stejnou mincí. Zve ji do Běloruska vždy, když vyhraje důležitý zápas, a chlubí se jí. Od jejích příbuzných a dolarů se však raději drží zpátky.

Titulní strana

Viktoria Azarenková v běloruském tisku

Vítězství Viktorie Azarenkové v Melbourne bylo hlavním tématem běloruských deníků. Tady je výběr: Respublika ("Viktoria!"), Gomelskya Pravda ("Azarenko v Austrálii zvítězila") a Sovetskaja Belorussija ("Viktoria první").

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma