Mezi lety 1990 a 2011 emigrovalo zhruba 670 000 Litevců, zpět do země se jich vrátilo jen 110 000. V rozmezí dvou desetiletí přišla Litva, země s 3,5 miliony obyvatel, jen podle oficiálních čísel o půl milionu lidí. Litevci jsou tak jedním z nejvíce migrujících národů v Evropě. Masová emigrace ale není v této zemi žádným novým jevem; je záležitostí posledních několika staletí, během nichž emigranti Litvu opouštěli v několika více či méně významných vlnách.

Již v osmnáctém a devatenáctém století se Litevci, povětšinou venkované, vydávali s nezbytným minimem věcí sbaleným do dvou kufrů na cestu do Spojených států. Dnes směřují, jakmile pronajmou svůj dům, do Velké Británie, Irska a Norska, a to buď s rodinou, nebo bez ní, protože internet zkracuje vzdálenosti.

Časy se pravda mění, ale jedna věc zůstává: dnes, stejně jako před sto lety přitahují Litevce z řad venkovanů i vzdělaných obyvatel měst místa, kde si člověk vydělá na živobytí víc a v lepších podmínkách.

Ignas a Rimante Mockaiovi, kterým je oběma něco málo přes třicet, si do kufru také sbalili jen to nejnutnější. Psa nechali lidem ve vesnici, květiny rozdali přátelům, vyzvedli ze školky své dvě děti a odjeli do Londýna bez zpáteční jízdenky. To bylo před půl druhým rokem. V té době, jak si vzpomíná Rimante, hledal její manžel elektromechanik už dva roky práci, kde by si vydělal víc než minimální mzdu. „I nás, stejně jako ostatní, tížily lhůty na splátku půjčky a manžel v té době dostal nabídku na práci v Londýně. Rozhodli jsme se rychle, v Londýně jsme tou dobou už měli příbuzné a spoustu přátel,“ vypráví Rimante. Dokonce ani nepomysleli na možnost, že by do doby, než se v cizině zabydlí, svěřili děti do péče prarodičům, dodává mladá žena. Manželé byli rozhodnuti odjet s nimi tím spíš, že už jim přátelé sehnali v Anglii místo v mateřské školce.

Na diplom sedá v imigraci prach

Jediné mínus: po několik dlouhých měsíců měl práci jen jeden z manželů. Míra nezaměstnanosti je dnes ve Velké Británii nejvyšší od roku 1996, dosahuje 8,4 %. Čtyři měsíce tak Rimante dennodenně obcházela pracovní agentury nebo chodila na pracovní pohovory, než konečně sehnala místo baličky v jedné továrně.

Přes to přese všechno Mockaiovi svého rozhodnutí emigrovat nelitují. Za rok a půl splatili všechny dluhy, koupili si ojeté auto a nyní si žijí celkem slušně. Jen diplom, na nějž sedá prach v zásuvce komody, budí v Rimante výčitky. Do studia geografie vložila hodně úsilí a nyní balí bonbony do krabic.

Pokud bychom měli několika slovy charakterizovat typického litevského emigranta směřujícího do Anglie nebo Irska, dalo by se říci, že je to mladý člověk starší 34 let, absolvent vysoké školy nebo profesního institutu, který je ale v Litvě už několik let bez práce. Je svobodný nebo má rodinu, kterou do zvolené země bere s sebou. Nenechávat už své děti v Litvě, taková je nová tendence posledních let, což platí zejména pro emigranty odcházející do Británie nebo Irska.

V Norsku si přijdou Litevci až na 12-krát vyšší plat

Třetí nejoblíbenější destinací Litevců je v současné době Norsko. Proč? „Jsou tam jedny z nejvyšších platů,“ vysvětluje I. Malkinas, ředitel jedné zprostředkovatelské pracovní agentury. Litevci si tam měsíčně vydělají 8 000-12 000 litai (58 000-87 000 Kč, tj. 8-12krát víc, než činí minimální litevská mzda). To je také důvod, proč se norští zaměstnavatelé do zaměstnávání mladých cizinců příliš nehrnou. S tolika penězi v kapse začnou mladí polevovat, přestanou se krotit a končí v norských věznicích.

Litevci masivně opouštěli zemi ve všech dobách a emigrační tok ochaboval pouze tehdy, kdy vládnoucí moc prostřednictvím radikálních opatření omezila svobodu pohybu, jako tomu bylo za sovětské okupace. Podle údajů historika, diplomata a odborníka na migraci Alfonsase Eidintase emigrovalo od konce devatenáctého století do první světové války do Spojených států, Ruska a Anglie 400 000 Litevců. Z toho 13 % Židů.

Sociolog Vladas Gaidys se domnívá, že emigrace neustane, dokud nepominou její příčiny, kterých je bezpočet. Předně je to napjatá sociální situace: lidé jsou bez práce, nemají čím splácet půjčky. Jak může člověk normálně žít, když mu po zaplacení elektřiny v peněžence skoro nic nezbude?, ptá se sociolog. Jedním ze způsobů, jak v zemi zakotvit, je založit si malý rodinný podnik. Proces je ale zdlouhavý a nákladný.

„Pokud příčiny emigrace nebudou odstraněny, bude pouze narůstat, protože Litva dnes není zemí, kde se lidem dobře žije,“ dodává sociolog.