„Hlasujte bílým lístkem.“ Plakát vyzývá voliče, aby se v referendu vyjádřili pro zachování lotyštiny jako jediného oficiálního jazyka země. Riga, 14. února 2012.

Ruština v EU oficiálním jazykem?

Lotyši budou 18. února hlasovat v referendu o přiznání statusu druhého státního jazyka ruštině. Toto dědictví sovětské éry a otázka hledání společné identity zemi stále rozdělují.

Zveřejněno dne 17 února 2012 v 15:27
„Hlasujte bílým lístkem.“ Plakát vyzývá voliče, aby se v referendu vyjádřili pro zachování lotyštiny jako jediného oficiálního jazyka země. Riga, 14. února 2012.

Mnoho obyvatel Rudbārži, vesnice v západním Lotyšsku, je znepokojeno. Starosti jim nedělá ani tak referendum o přiznání statusu oficiálního jazyka ruštině, plánované na 18. února – tahle debata už pro ně dávno skončila – jako spíš účet za elektřinu, který bude vzhledem k přílivu mrazivých dnů bezpochyby vysoký.

Zpočátku jsem panikařila, ale teď mě ta debata unavuje,“ říká na téma referendum pětapadesátiletá učitelka Maija. „Už o tom nechci mluvit. Chystám se hlasovat proti, protože samotná myšlenka druhého [oficiálního] jazyka je nepřijatelná.“ Maija má za to, že pokud by v Lotyšsku existovaly úřední jazyky dva, ztratil by lotyšský stát smysl.

„Exotická“ lotyština

Loni na podzim přijel do Rudbārži úředník sbírat podpisy na podporu referenda. Nesehnal ani jeden. Je jasné, že 18. února tu budou hlasy ‚pro‘ vzácné. Ve vesnici nežije ani jeden Rus a rusky tu mluví jen málokdo. Maijini žáci umí rusky sotva pár slov. „Co budou dělat, jestli se ruština stane oficiálním jazykem? Budou se ji muset učit, aby mohli nadále žít ve své zemi?“ ptá se rozhněvaně Maija.

O pár stovek kilometrů dál na východ je situace zcela jiná. Kdyby ti samí žáci z Rudbārži museli jet do Daugavpilsu, druhého největšího města Lotyšska, mohli by v tomto jazyce komunikovat pouze s místními úřady, které jako jediné musejí ovládat lotyštinu.

Newsletter v češtině

V Daugavpilsu totiž bez znalosti ruštiny začíná být složité i nakupování. Lotyština připadá mnoha obyvatelům tohoto města takřka exotická.

Lotyšsky nemluvím a klidně se bez toho obejdu. Všichni tu mluví rusky,“ říká jeden z místních obyvatel Aleksandrs Rasevskis. „V lékárně jsou všechny informace vyvěšeny v lotyštině a já jim nerozumím,“ říká jiný muž, který vysvětluje, proč bude hlasovat pro to, aby se ruština stala druhým státním jazykem.

Podobně jako pro něj je i pro většinu obyvatel Daugavpilsu ruština mateřským jazykem. Proto také 28 000 z nich podepsalo petici za konání referenda, a město je tak v počtu shromážděných podpisů druhé za Rigou: v hlavním městě petici podepsalo 90 000 lidí (z celkových 183 000 obyvatel země).

K tomu, aby se ruština mohla stát oficiálním jazykem, je zapotřebí změnit lotyšskou ústavu. To by ale vyžadovalo 771 000 hlasů ‚pro‘ [tj. 50 % lotyšských voličů; ruskojazyčná menšina představuje 33 % voličů].

Symbolické referendum

Takový výsledek se zdá nepravděpodobný. Starosta Rigy Nils Usakovs, který se vyslovil ve prospěch referenda, se paradoxně domnívá, že jeden oficiální jazyk v Lotyšsku stačí. Referendum má podle něj spíše symbolický význam: mělo by ukázat, kolik občanů Lotyšska nesouhlasí se současnou velice striktní jazykovou politikou země.

Vladimirs Lindermans, iniciátor referenda a předseda organizace Dzimtā valoda (Rodný jazyk), nedávno zahájil kampaň vyzývající Lotyše, aby se neúčastnili tažení proti ruskému jazyku: „My [ruskojazyčná menšina] tu nejsme ani jako dočasní návštěvníci ani jako cizinci nebo okupanti. Lotyšští Rusové jsou připraveni pracovat pro Lotyšsko, ale je zapotřebí, aby měli stejná práva a nebyli považováni za občany druhého řádu.“

Sbírání podpisů na podporu ruského jazyka je podle Lindermanse reakcí na kampaň „Vše pro Lotyšsko“, kterou loni v létě zahájila lotyšská vládní strana a jejímž cílem byla změna ústavy v tom smyslu, aby se lotyština stala jediným jazykem vyučovaným na státních školách [jmenovitě rusofonních]. Prezident Andris Bérziňš, který již dříve oznámil, že se hlasování zdrží, nedávno změnil názor, když prohlásil, že Lotyši mají volit podle svého svědomí.

Kontext

Referendum pod vysokým napětím

Lotyština je jediným státním jazykem Lotyšska, což podle ruskojazyčné menšiny neodpovídá multietnickému a kulturnímu kontextu země. Politické elity vždy odmítaly multikulturalismus oficiálně stvrdit s tím, že by to mohlo ohrozit lotyšskou identitu.

Silná rusofonní populace je především výsledkem masivní imigrace Rusů (ale rovněž rusofonních Bělorusů a Ukrajinců) po připojení Lotyšska k Sovětskému svazu v roce 1940 v rámci industrializace baltských států. Na tuto situaci odpověděly úřady tím, že od roku 1991 [obnovení nezávislosti země] umožnily automatický přístup k lotyšskému občanství pouze osobám přítomným na území Lotyšska před 17. červnem 1940 a jejich potomkům.

Od roku 1995 je lotyšské občanství udělováno všem „neobčanům“, kteří úspěšně složí zkoušku z lotyštiny a lotyšských reálií. Status „lotyšského neobčana“ opravňuje k trvalému pobytu v zemi a k přístupu k sociálním výhodám, neuděluje však právo hlasovací ani právo pracovat u policie nebo v armádě.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma