Vyberte si jazyk
Říkejme mu třeba Eric Hansen. Hansen pracuje ve státní škole v jednom malém hesenském městečku. Mladé lidi, kteří mu byli svěřeni do péče, čas od času vezme do nedalekého města Marburgu, aby si tam zahráli bowling. Do budoucna se však pan Hansen bude muset velice rozmýšlet, jestli by nebylo lepší vzít mládež raději na procházku do lesa – vstupné do bowlingového centra bude příliš drahé a Hansen se bude muset snažit ušetřit, kde to jen půjde. Stejně jako zbytek celé země.
Pojďme se podívat na hypotézu, kterou s pomocí Institutu pro makroekonomickou politiku (IMK) vypracovala Nadace Hanse Böcklera. Má posloužit tomu, abychom pochopili, jak by se bolestivá úsporná opatření uskutečňovaná v Řecku odrazila u nás v Německu.
Měsíční mzda Erica Hansena by se snížila z 3 250 eur na 2 760 eur. Náklady na jeho zdravotní pojištění by se ale naopak zvýšily, o celých 530 eur ročně, zatímco DPH by se zvýšilo z 19 na 22 procent. Hansen, který si rád večer u sklenice piva vykouří cigaretu, bude muset platit o 33 procent vyšší daň za alkohol, cigarety a benzín.
Trojka dopady úsporných opatření podcenila
Mezi Hansenovými kolegy panuje napjatá nálada. Vláda totiž oznámila, že počet pracovních míst ve veřejném sektoru bude snížen o 460 000. Němečtí důchodci se budou muset smířit s tím, že ročně budou mít o 1 000 eur nižší penzi než dnes. Návrh je značně kontroverzní, vzhledem k tomu, jaké protesty už oznámené zmrazení výdajů v Německu vyvolalo.
Proč jsou Eric Hansen a další vystaveni takovému trápení? Protože pokud by se požadavky kladené na Řecko měly aplikovat v našich zeměpisných šířkách, Spolková republika Německo by musela během pěti let ušetřit 500 miliard eur. Expert IMK Henner Will toto všechno sečetl a došel k závěru, že tzv. trojka – Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond – dopady úsporných opatření podcenila. V roce 2011, kdy byl Řecku tento nutný úsporný plán předložen, oficiální předpoklad zněl, že se hrubý domácí produkt země smrští o 2,6 procenta. Nakonec se však smrštil o celých pět procent, a to jen v roce 2011. A Řecko stojí na samém začátku zavádění úsporných opatření.
Z Řeků se díky šetření stanou žebráci
Ta čísla jsou dramatická a mluví sama za sebe. Pokud věci půjdou takhle dál, z Řeků se v důsledku nutných úspor stanou žebráci. Čím více hlasů se v řecké otázce zapojuje do tohoto disharmonického sboru a čím déle se tato podívaná táhne, tím více se budoucnost eura, Řecka a tím také celé Evropské unie stávají pouze otázkou víry. A jak tento příběh skončí? To nikdo neví.
Letmý pohled na Řecko nám může pomoci srovnat směr. Můžeme tak dojít k závěru, že pro Řeky byl konec příběhu vlastně předurčen už dávno. Jejich katastrofa je úplná a země se propadla na úroveň třetího světa.
Náš imaginární Eric Hansen mezitím přišel o práci. Učiteli s podporou v nezaměstnanosti nezbylo než začít dělat kompromisy. Stát si ponechává 600 eur ročně. Ale Eric Hansen pomáhá zachraňovat euro.
