V románu Douglase Adamse „Stopařův průvodce Galaxií“ je Země popisována jako jakýsi obří počítač, který sestavila vyšší inteligence, aby získala odpovědi na věčné otázky vesmíru. Proto tato vyšší, mimozemská inteligence lidstvu neustále nařizuje komplikované pokusy spojené se zapeklitými úkoly, aby tak testovala jeho schopnosti a stupeň vývoje.

Pokud by tato Douglasova teorie byla realitou – tedy že právě toto je hlubším smyslem lidské existence –, tak bychom se nyní s ohledem na naši úspěšnost při řešení eurokrize na meziplanetárním inteligenčním žebříčku propadli o mnoho, mnoho stupínků.

Už dlouhé měsíce prochází eurozóna zvyšující se rychlostí a v narůstající panice stejnými stádii tohoto nařízeného pokusu.

Fáze 1: Státy eurozóny zjišťují, že dosavadní opatření jsou jednoznačně nedostatečná, potřeba finančních prostředků výrazně vyšší, než se očekávalo, a situace o dost kritičtější, než si všichni mysleli. Proto následuje

Fáze 2: Uspořádá se summit, na kterém se musí bezpodmínečně nalézt řešení a kde musí dojít k průlomu. Zdůrazňuje se závažnost situace, žádná druhá šance neexistuje, musíme se v našich myslích zbavit všech tabu, zaujímají se otevřené, upřímné postoje, které jsou stejně tak ješitné jako mediálně účinné. Poté nutně následuje

Fáze 3: Jsou odsouhlasena přísná úsporná opatření, citelné škrty a drastické programy, které mají zkrotit dluhy a zaručit splácení. Tím je zaručen plynulý přechod do

Fáze 4: Je vyjadřována lítost nad tvrdou politickou linií, ale vůle k prosazení nepopulárních opatření si zasluhuje pochvalu. S žitím nad poměry je konec. Burzy si mohou oddechnout, zadlužené státy si připadají ponížené a porobené, ale nakonec souhlasí, což je považováno za velký úspěch a průlom. Brzy nato ale začíná

Fáze 5: Ekonomičtí experti varují, že přísná úsporná opatření a výrazné škrty budou značně brzdit hospodářský růst. Ekonomiky eurozóny tím silně utrpí, možná se dokonce úplně zhroutí. Mají velký, velký strach z recese a přichází

Fáze 6: Ratingové agentury tyto obavy překvapivě sdílí. Navzdory všem tvrdým úsporným opatřením bohužel nemají z celého vývoje dobrý pocit. Vlastně mají zcela nedobrý pocit, pročež – ač je to tragické – nevidí jinou možnost, než prognózy a ratingy mnoha států a bank eurozóny znovu upravit směrem dolů. Proto nastupuje

Fáze 7: Celkové zatížení a náklady na získávání dalších úvěrů a zavádění nových opatření tak v souvislosti se zhoršeným hodnocením samozřejmě znovu výrazně narůstají. Důvěra v eurozónu, a zejména v zadlužené státy, se vytrácí. Značné problémy proto mají i mnohé banky. Pomalu začíná být jasné, že dosavadní opatření jsou jednoznačně nedostatečná, potřeba finančních prostředků výrazně vyšší, než se očekávalo, a situace o dost kritičtější, než si všichni mysleli. Tím je úspěšně završena fáze 1 a můžeme přejít přímo do

Fáze 2: Je zapotřebí zorganizovat summit...

Těžko říct, jestli vyšší inteligence, která nám úkoly připravila, se nyní baví, nebo spíš propadá depresi. Pravděpodobně nezúčastněně přihlíží, jak se lidstvo, zejména tedy to v eurozóně, snaží znovu a znovu stejným způsobem dostat z tohoto bludného kruhu jako křeček z běhacího kola. Jak svou snahou nakonec jen zvyšuje rychlost a intenzitu, ale jinak dál udatně a neomylně reaguje na základě stejného reflexu.

Možná už to celé začalo vyšší inteligenci nudit natolik, že teď prostě podmínky pokusu zpřísní. Oběma hlavním pokusným zvířátkům zvýší hladinu stresu – jednomu na krk pověsí složitý předvolební boj a druhému pomocí skandálu odčaruje neškodného spolkového prezidenta a jako jeho nástupce na scénu přivede někoho výrazně složitějšího.

Možná se brzy dočkáme ještě radikálnějších, rozsáhlejších návrhů, jak zajistit záchranu. Třeba dostane Řecko doporučení prodat svou účast na fotbalovém mistrovství Evropy Číně. Někteří euroexperti budou možná horovat za to, abychom například celou Velkou Británii vyměnili za Čínu.

Mnozí jsou bezesporu připraveni Řecku pomoct. Samozřejmě za předpokladu, že Řekové dají najevo dobrou vůli, tedy že se například zavážou přepsat celou zemi, všechnu pracovní sílu a kompletní ekonomiku navždy na věřitele. Je také možné, že Evropa založí vlastní ratingovou agenturu nebo že vznikne ratingová agentura pro ratingové agentury.

V knize Douglase Adamse se mimochodem hledání odpovědí na všechny otázky vesmíru nezdaří. Právě naopak, obří počítač Země je zničen, aby nepřekážel stavbě galaktické dálnice. Taková opatření by byla v rámci řešení eurokrize určitě přehnaná.