Civilista se chystá políbit důstojníka rumunské armády, 25. prosinec 1989 v Temešváru.. (AFP)

Zabavená revoluce

Je tomu dvacet let, co lidé Nicolae Ceaušescu vypískali během jeho projevu. Okamžiky, které následovaly po diktátorově pádu, zůstávají nadále obestřeny tajemstvím. Jedna věc je však dnes jistá: řada komunistů měla z krvavých událostí prospěch.

Zveřejněno dne 21 prosince 2009 v 15:02
Civilista se chystá políbit důstojníka rumunské armády, 25. prosinec 1989 v Temešváru.. (AFP)

Před domem pastora Laszló Tökese v Temešváru se v ono sobotní odpoledne 16. prosince 1989 shromáždilo několik stovek věřících na protest proti přesunu oblíbeného faráře do odlehlé vesnice. Tökes byl už po dlouhou dobu pod drobnohledem Securitate kvůli svému odporu vůči Ceaušeskově politice. Následovala tvrdá represe: více než 70 mrtvých. Poslední projev Nicolae Ceaušeska skončil 21. prosince 1989 skandováním „Pryč s Ceauseskem!“ „milovaným vůdcem" pak ve strachu uprchnul vrtulníkem. Krvavá lázeň, která poté následovala v Bukurešti [více než 1 000 mrtvých] i po 22. prosinci – oficiálním datu změny režimu – stále nebyla zcela objasněna. Většina bývalých spolupracovníků Securitate zůstává neodhalena. Jejich svazky buď nebyly předány Národní komisi pro studium archívů Securitate (CNSAS), nebo kvůli tomu, že byla tato instituce zbavena potřebných nástrojů ke stanovení jasného verdiktu.

Prošetřování svazků z revolučního období nadále probíhá. Obvinění vznesená proti Ionu Iliescovi, který se stal po pádu Ceauşesca prezidentem, z obhajoby války, genocidy, podílnictví na mučení v kauze „mineriády“ z 13. -15. června 1990 [horníci tehdy pomohli pořádkovým silám potlačit protivládní demonstrace], byly v červnu 2009 zamítnuty. V kauze Temešvárské revoluce byli odsouzeni generálové Mihai Chitac a Victor Atanasie Stanculescu na 15 let odnětí svobody a ke ztrátě hodností, ale rozsudek byl zpochybněn. Zpráva odsuzující komunismus [napsaná politologem Vladimirem Tismăneanu a adresovaná parlamentu] přišla až v roce 2006. Nestor Ratesh, bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa se domnívá, že „hlavní odlišností mocenské změny v Rumunsku byl její násilný charakter,“ na rozdíl od ostatních zemí tehdejšího komunistického bloku – Maďarska, Československa či Polska – kde byl „pád komunistického režimu poklidný a připravený.“ Historik Marius Oprea, předseda Ústavu pro vyšetřování zločinů komunismu v Rumunsku se domnívá, že „kdyby lidé tehdy nevyšli do ulic, tak by se změna režimu opozdila až do jara 1990“ a „že k legitimizaci nového režimu přispěla televize.“

Poprava bez procesu

Poslední "vypískaný" proslov Nikolae Ceaušeska dne 21. prosince 1989

Newsletter v češtině

Historik Marius Oprea se domnívá, že v každém případě předání moci nemohlo být v Rumunsku vyjednáno z důvodu nedostatku reforem v rámci Komunistické strany Rumunska, kde „byla moc uspořádána podle feudálního modelu a kde byl slyšet jen jeden hlas, hlas Nicolae Ceauşesca.“ Podle Mariuse Oprey byly události z 22. prosince 1989 jen„popravou Ceausescovy rodiny a nástupem k moci ‘druhé linie Komunistické strany’.“ Marius Oprea tvrdí, že obětí bylo více po nástupu této druhé stranické skupiny, tedy ne během samotné revoluce: „Nová moc se sebelegitimizovala násilím.“ Podle Nestora Ratesha „revoluce byla spontánní.“ Ale zdůrazňuje, že „prvek komplotu se objevil 22. prosince, kdy bylo jasné, že Ceaušescu se už nemůže udržet u moci. A tak se v paláci rozhořela horečná aktivita psaní programů a mocenských kombinací. Kontrola nad televizí byla v rukách spiklenců. Zbytek byla jen manipulace.“ Přesto byl podle Oprey „přechod k demokracii podobný jako v jiných post-komunistických zemích, například v České republice či Polsku,“ protože „stejně jako oni, i my jsme si prošli procesem privatizace komunismu.“ Bývalí představitelé nomenklatury či jim blízcí převzali kompetence členů strany.

Poprava Nicolae Ceauşescu, přímo o Vánocích a bez jakéhokoliv procesu, je považována za barbarský čin odsouzeníhodný mezinárodním veřejným míněním. Ale historik Marius Oprea se domnívá, že byl „přínosný“. „Jinak by se Nicolae Ceauşescu velmi pravděpodobně stal senátorem na kandidátce Socialistické strany práce [uskupení vytvořené v roce 1990 bývalými aktivními komunisty, kteří se tak stali následovníky komunistické strany]“…

Vzpomínka

Fantom Securitate

V roce 1983 jsem byla coby univerzitní studentka pozvána k pohovoru do jedné cestovní kanceláře, údajně kvůli práci překladatelky. Záhy jsem poznala, že muž, který se mnou dělal pohovor, je kapitánem Securitate. Nabízel mi několik výhod: pas na cesty do ciziny a léky proti rakovině, které potřeboval můj nemocný otec. Výměnou za to jsem měla donášet na své známé. Odmítla jsem to.“ Tak popisuje Oana Lungescuová, dopisovatelka BBC pro evropské záležitosti, v článku uveřejněném vlistu The Independentokolnosti, za jakých se jí pokoušela naverbovat do svých služeb rumunská tajná policie. Říká, že za Ceaušescovy diktatury „jste měli hroznou jistotu: každý desátý člověk byl informátor“.

Lungescuová vypráví, jak se v den dvacátého výročí diktátorova pádu dostala ke svému spisu, dvěma složkám tajné policie mezi dvěma miliony dalších, „uložených ve třech skladech v objektu bývalého vojenského tábora na okraji hlavního města“. Ve složce objevila „podrobné zprávy o svých návštěvách British Council v době, kdy studovala angličtinu a španělštinu.“ Časy, jména osob, se kterými přišla nebo odešla, poznávací značky aut. Jeden člen týmu, který byl také informátorem, měl prověřit, zda jsem hovořila s mužem, kterého rovněž sledovali… Byla tam také ručně psaná zpráva o odjezdu mé matky nebo podrobnosti o mém 23letém příteli, kterého podezírali ze „špionážní činnosti“. Lungescuová přiznává, že to pro ni byla velice osvobozující zkušenost, která jí zároveň hluboce otřásla. „Taková armáda špionů a zapisovatelů placených za to, aby shromažďovali triviální podrobnosti o zcela obyčejných lidech, jako jsem já. Tolik cizích lidí kopírovalo mé dopisy, odposlouchávalo telefonní hovory. A to všechno proč?

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma