Alan Rusbridger rozhodně není žádný strašpytel. Šéfredaktor britského deníku The Guardian ranami nešetří. Levicový liberální list se opírá do politiků, osobností i velkých společností. V loňském roce se však Alanu Rusbridgerovi přestalo dařit, když obdržel poštu od advokátní kanceláře Carter-Ruck. Její právníci zastupovali britský maloobchodní gigant Tesco. V pečlivě vyzdrojovaném článku Guardian odhalil, že Tesco chtělo prostřednictvím složitých smluv ušetřit na daních. Informace sice nebyly nesprávné, ale autoři článku zaměnili dva druhy daní. Redakce chybu uznala a na svých stránkách se dvakrát omluvila. Ale kancelář Carter-Ruck záležitost být přesto nenechala. Pro ukončení sporu požadovala 5 milionů liber, což by pro deník, který byl již tak ve schodku, představovalo pohromu. Guardian měl štěstí: spor se vyřešil dohodou. Ale podle Alana Rusbridgera tento případ zase jednou ukazuje, že britské právo neslouží k obhájení cti. Slouží hlavně k hromadění peněz. A velkých peněz.

Obviněni až do prokázání neviny

Vydavatelé, vědci, ochránci občanských práv a sdružení spisovatelů Pen klub se rozhodli proti tomuto zákonu nazvanému „libel law“ [zákon proti pomluvě], který má chránit občany a firmy před útokem na jejich dobrou pověst, zmobilizovat. Ostrou kritiku tohoto zákona zveřejnila i samotná Organizace spojených národů. Z ní lze mít dojem, že je takový zákon uplatňován v nějaké rozvojové africké zemi. Hrozí, že se zákon proti pomluvě sám přemění v hrozbu pro svobodu vyjadřování a tisku. Nejen v Anglii, ale i na celém světě, neboť britský soud může teoreticky projednávat jakoukoliv žalobu. A tak se blízkovýchodní miliardáři a ruští oligarchové, kteří chtějí umlčet údajné nactiutrhače, s oblibou obrací právě na britské soudy. V roce 2007, když islandskou banku Kaupthing Bank podráždila kritická reportáž zveřejněná jedním dánským deníkem, se banka rozhodla spor řešit v Londýně. Jistý občan Ukrajiny žaloval jiného Ukrajince před anglickým soudem kvůli textu vydanému v ukrajinštině na ukrajinských webových stránkách.

Pro podání žaloby proti vydavateli v britské metropoli totiž většinou stačí, aby se ve Velké Británii prodalo pár výtisků vydání, nebo aby se na sporný článek přihlásila desítka uživatelů internetu. Ministr spravedlnosti Jack Straw ohlásil vytvoření pracovní skupiny pověřené formulací reformních návrhů k legislativě, která je z velké části stará více než sto let. Poslance rozhořčilo, že kancelář Carter-Ruck zastupující jednu naftařskou společnost nejenže pohrozila žalobou na Guardian kvůli plánovanému článku o toxických odpadech, ale také deníku zakázala informovat o parlamentních debatách k této kauze. V rozporu s celosvětovou praxí zákona proti pomluvám spočívá důkazní břemeno na žalované straně. Žalovaný je tak považován za vinného do prokázání opaku. A i když dotyčný proces vyhraje (což je vzácné), musí uhradit své náklady.

Zachrání investigativní žurnalistiku Američané?

Řada vydavatelů si proto klade otázku, zda mají dost peněz, aby mohli hájit své novinářské objevy před soudem. Výsledek: valná většina případů se před soud nikdy nedostane. Z ekonomických důvodů řada deníků raději přistoupí na dohodu, i když to má neblahý vliv na jejich důvěryhodnost. Anebo se záměrně vyhýbají citlivým tématům jako terorismus či korupce. „Nepřiměřené částky za odškodnění se pro investigativní žurnalistiku staly hrozbou,“ domnívá se jeden právník. Ta se i tak nachází v období krize, kdy je řada novin nucena šetřit. Finanční krize přesto poukázala na důležitost kritického pohledu tisku.

Zvlášť americká média se na britské praktiky dívají spatra. Ve Spojených státech justice přiznává novinářům právo na chybu ve chvíli, kdy pracují seriózně a bez úmyslu škodit. Ale Londýn může vyjít draho i americkým novinám.

Kalifornie se stala čtvrtým federálním státem, který vydal zákon, podle kterého rozsudky v případech žalob na pomluvu vydané v zahraničí už nebudou nadále vykonavatelné. Ve Washingtonu se dokonce připravuje jeho obdoba v podobě návrhu federálního zákona „anti libel law“, což je ve vztazích mezi dvěma spojenci vzácné. V listopadu dokonce velké americké deníky New York Times a Boston Globe pohrozily, že pozastaví distribuci do Británie a zablokují odtud přístup na své webové stránky. (Pozn. red.: Britská vládaoznámila27. prosince, že v březnu roku 2010 předloží novelu tohoto zákona).