Porte-au-Prince (Haiti), 13. ledna 2010. (AFP)

Nejen přírodní katastrofa

Po zemětřesení z 12. ledna spěchají země mezinárodního společenství Haiti na pomoc. Autor knihy o Haiti Peter Hallward v listu Guardian poukazuje na zodpovědnost OSN, které nechává chudý ostrov ekonomicky strádát v bídě, která Haiťanům nedovoluje se proti přírodním katastrofám bránit.

Zveřejněno dne 14 ledna 2010 v 16:32
Porte-au-Prince (Haiti), 13. ledna 2010. (AFP)

Kdyby zasáhlo jakékoliv velké město na světě zemětřesení o síle toho, které 12. ledna zpustošilo hlavní město Haiti, jistě by to způsobilo obrovské škody. Není náhodou, že velká část Port-au-Prince dnes vypadá jako válečná zóna. Velký podíl na devastaci, kterou způsobila tato poslední katastrofální pohroma, která na Haiti dopadla, se dá nejlépe pochopit jako další zcela lidský výtvor dlouhého a ošklivého historického období. Tato země si užila katastrof více než je spravedlivé. Obrovské zemětřesení zabilo 7. května 1842 asi 10 000 obyvatel, a to jen v jednom městě na severu Cap Haitien. Hurikány zemi bičují s železnou pravidelností; v roce 2008 vtrhla do města Gonaïves vichřice a odnesla s sebou většinu již tak slabé infrastruktury a zabila více než tisícovku lidí.

Úplný rozsah škod způsobených zemětřesením nemusí být znát ještě několik týdnů. Ale co je jasné už dnes, je skutečnost, že tato pohroma je výsledkem mnohem delší historie záměrného ochuzování a zbavování práv. Haiti je pravidelně označováno za „nejchudší zemi západní polokoule.“ Tato chudoba je přímým dědictvím toho možná nejbrutálnějšího systému koloniálního vykořisťování ve světových dějinách, na které navázala desetiletí systematického postkoloniálního útlaku. Vznešené „mezinárodní společenství“, které se nyní předhání v posílání své „humanitární pomoci“ do Haiti je za rozsah utrpení, které chce nyní snižovat, široce zodpovědné. Od té chvíle co do země v roce 1915 provedly invazi Spojené státy a zemi okupovaly, byl každý vážnější pokus o to umožnit obyvatelům Haiti dostat se (slovy bývalého prezidenta Jean-Bertrand Aristida) „z absolutní nouze do důstojné chudoby“ americkou vládou a jejími spojenci násilně a úmyslně blokován. V roce 2004 se stala poslední obětí vláda samotného Aristida (zvolená 75% voličů), když byla svržena pučem, který měl mezinárodní podporu a při kterém bylo zabito několik tisíc lidí. Velká část populace byla ponechána v atmosféře zášti. OSN v zemi poté udržovala početné a nesmírně nákladné stabilizační mírotvorné síly.

Od roku 2004 Haiti řídí mezinárodní společenství

Haiti je dnes zemí, kde podle nejlépe dostupné studie žije více než 75% populace „s méně než 2 dolary (36 Kč) na den, a 56%, tedy čtyři a půl milionu lidí, žije dokonce s méně než 1 dolarem (18 Kč) na den.“ Represivní mezinárodní dohody o obchodu a finanční úmluvy jsou zárukou toho, že tato chudoba a nemohoucnost v dohledné budoucnosti přetrvá i nadále jako základní fakt o životě v Haiti. Právě tato chudoba a nemohoucnost zodpovídá za celý rozsah dnešní hororové situace v Port-au-Prince. Od konce 70. let přinutily neoliberální útoky na zemědělskou ekonomiku Haiti desítky tisíc malých farmářů odejít do přeplněných městských chudinských čtvrtí. Ačkoliv k dispozici nejsou žádné spolehlivé statistiky, dnes žijí statisíce obyvatel Port-au-Prince v provizorních obydlích bez jakýchkoliv ubytovacích standardů. Zkrátka v chatrčích často postavených v odlesněných úvalech. Výběr lidí žijících v takových místech a podmínkách není sám o sobě o nic víc „přirozený“ či náhodný než rozsah škod, které utrpěli. Základní městská infrastruktura – tekoucí voda, elektřina, silnice atd. – je stále žalostně nerozvinutá a často neexistující. Schopnost vlády zorganizovat záchranou pomoc se blíží nule.

Newsletter v češtině

Od převratu v roce 2004 ve skutečnosti Haiti řídí mezinárodní společenství. Ty samé země, které se dnes předhánějí ve vysílání nouzové pomoci do Haiti, však v uplynulých pěti letech důsledně hlasovaly proti jakémukoliv rozšíření mandátu mise OSN za její bezprostředně vojenské účely. Návrhy na změnu této „investice“ ve prospěch snižování chudoby či zemědělského rozvoje byly zablokovány v souladu s dlouhodobými modely, které i nadále dávají distribuci mezinárodní „pomoci“ její podobu. Pokud myslíme pomoc Haiti v této nejnovější krizi vážně, tak bychom měli mít tuto komparativní pointu na paměti. Spolu s posíláním mezinárodní pomoci, bychom se měli ptát, co můžeme učinit pro usnadnění posílení haitského národa a jeho veřejných institucí. Pokud myslíme pomoc Haiti vážně, tak musíme zastavit pokusy o kontrolu haitské vlády, pacifikaci jejích občanů a vykořisťování jeho hospodářství. A pak musíme začít platit za alespoň část škod, které jsme napáchali.

Humanitární pomoc

Zmobilizovaná Evropa

Evropa se rychle zmobilizovala a přispěchala na pomoc lidem postiženým zemětřesením. „Evropská komise pro Haiti spěšně uvolnila 3 miliony euro a aktivovala systém krizového řízení,“ píše Le Soir. Mluvčí Komise Pia Ahrenkilde Hansenová sdělila, že se jedná o „první gesto“, a dodala že se do Port-au-Prince dostaví v nejbližších dnech expert z Evropské komise, aby provedl bilanci potřeb. Z členských zemí už mnohé zareagovaly. Francie oznámila, že do postižené oblasti vyšle dvě letadla s humanitární pomocí a 130 požárníků a záchranářů. Belgie přislíbila vojenský letoun a šedesát záchranářů z týmu B-Fast. Nizozemí uvolnilo 2 miliony a Německo 1,5 milionů euro. Londýn vysílá na Haiti tým britských expertů. Na závěr neformální evropské schůzky ministrů pro evropské záležitosti, která se konala 13. ledna, sdělil španělský tajemník pro evropské záležitosti Diego Lopez Garrido, že „Španělsko je v úzkém kontaktu s unijní představitelkou pro zahraniční politiku Ashtonovou. EU zareaguje s co nejlepší koordinací.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma