Iluze za bilion

„Bilion dolarů.“ Nizozemský ministr financí [Jan Kees De Jager] hovoří o výši nového evropského záchranného fondu takřka šeptem. Jestliže ale ministři financí EU hledají záruku stability eurozóny v dolaru, nevěští to nic dobrého.

Evropský stabilizační mechanismus (ESM), fond určený pro mimořádné události, o nějž se mohou Španělsko a Itálie opřít v případě, že by jim hrozil bankrot, totiž žádný bilion dolarů k dispozici nemá. A nemá ani oněch 800 či 700 miliard eur, které tak hrdě zmiňujeoficiální prohlášení ministrů. To, co De Jager a jeho evropští kolegové předložili, je blud. Žonglování s čísly, které už od samého počátku podkopává důvěryhodnost záchranného fondu, jenž má začít fungovat 1. července.

Základy této matematické magie položili předsedové vlád členských států. Loni na podzim rozhodli, že kombinovaná úvěrová kapacita stávajícího záchranného fondu [Evropského nástroje finanční stability, EFSF, vytvořeného v r. 2010] a budoucího trvalého fondu nepřekročí 500 miliard eur.

Ohřívaná polévka s trochou iluze

Načež ve svém optimistickém vzkazu položili důraz na číslo 500. To, že k dispozici je už jen 300 miliard eur nových peněz, protože 200 miliard z původního fondu padlo na ochranu Řecka, Portugalska a Irska před bankrotem, se přešlo jaksi mlčením.

V prosinci se titíž evropští představitelé rozhodli výši kombinovaného fondu „přezkoumat“, což v bruselské hantýrce znamená navýšit. Finanční trhy, USA, OECD a MMF daly jasně najevo, že ani 500 miliard eur nových peněz nebude stačit k zamezení tomu, aby cílený útok spekulantů proti jedné zemi (Itálii) nesmetl i zbytek eurozóny.

Evropská komise následně předložila jasný plán: přičtením nepoužité částky z původního fondu (240 miliard eur) k novému ESM získáme 740 miliard: trilion dollar baby. To přesvědčí trhy a pobídne MMF k tomu, aby i on v boji proti krizi eura navýšil svou palebnou sílu.

Tento návrh byl pod nátlakem Německa v pátek [30. března] zamítnut. Načež ministři financí EU jako mávnutím kouzelného proutku vytáhli ještě vyšší částku: 800 miliard eur. Ukázalo se, že se jedná o součet již přislíbených 500 miliard plus 200 miliard z dočasného fondu EFSF plus 100 miliard poskytnutých v prvních záchranných úvěrech Řecku. Tedy pořád tatáž ohřívaná polévka, okořeněná špetkou iluze.

Není to poprvé, co se ministři států eurozóny dopustili podivných aritmetických kejklí. Dočasný záchranný fond byl při svém zrodu v květnu roku 2010 rovněž pojmenován trilion dollar baby. K dispozici měl mít 750 miliard eur: 500 miliard od EU a 250 miliard od MMF. V průběhu následujících měsíců se příspěvek EU scvrkl v důsledku dodatečných záruk nutných k poskytnutí financí na 250 miliard.

Odstrašující role

Po mnoha lamentacích ze strany politické třídy se členské státy eurozóny rozhodly zvýšit svůj příspěvek na 440 miliard.Čína a systémy finanční páky měly tuto částku údajně čtyřikrát až pětkrát znásobit. O Číňanech ani o páce jsme pak už ale neslyšeli.

Je třeba říct, že 500 miliard je pro ESM hodně peněz. Je to dost na záchranu španělských bank v případě, že by o to Madrid požádal. Pokud ale s žádostí o pomoc přijdou španělská a italská vláda současně, ESM stačit nebude.

Podle ministrů není ani tak cílem skutečné využití záchranného fondu, jako spíše jeho odstrašující role. Ministři rádi tasí „velkou bazuku“ – odtud jejich nadšení pro bilion dolarů. Chtějí fond dostatečně silný na to, aby trhy ani na vteřinu neuvažovaly o zahájení ofenzívy proti některému ze slabších členů eurozóny. Ale právě v tomto klíčovém bodě vlády obrannou linii eurozóny podkopávají. V posledních dvou letech už podruhé.