Zpráva Hospodářská krize
Ujel poslední vlak? V Athénském metru. Foto : Ildiva/Flickr

Zachraňme Atény, ale buďme přísní

Balancujíc na pokraji bankrotu, Řecko se ukazuje jako hlavní evropský problém. Skutečnost, že je součástí eurozóny, přispívá ke snížení věrohodnosti evropské měny. Politický ekonom Franco Bruni se v deníku la Stampa domnívá, že Evropa by měla zachránit kredibilitu jednotné měny, posílit centralizovanou měnovou politiku a nebát se sáhnout na řeckou ekonomickou suverenitu.

Zveřejněno dne 26 ledna 2010 v 16:58
Ujel poslední vlak? V Athénském metru. Foto : Ildiva/Flickr

Nadměrný schodek a veřejný dluh, výrazně deficitní platební bilance, slabá produktivita a špatná organizace ve veřejné správě, neadekvátní vývoj platové struktury a ještě mnoho dalších problémů zvyšuje nedůvěru vůči zemi, která do Bruselu pravidelně posílala nepravdivé informace o své ekonomické situaci.

Nicméně je třeba rozlišit dva problémy. Předně hrozí, že Řecko, pokud nebude schopné splácet dluh – jmenovitě státní – přestane být solventní. Nebezpečí je o to větší, že nesolventní Řecko může poškodit věrohodnost evropských zemí, jako je například Itálie, které vykazují podobné známky oslabení, i když v menším měřítku. Riziko je každopádně minimální: vyjma několika výjimečných záchvatů paniky jsou finanční trhy s to činit rozdíl mezi problémy jednotlivých zemí, co se kvality a kvantity týče.

Společná politika ekonomického vládnutí

Skutečný problém je jinde. Řecký případ je vážný v tom, že konkrétně ukazuje, jak současná organizace EU umožňuje ztratit na relativně dlouhém časovém úseku veškerou kontrolu nad ekonomikou členského státu a umožnit tak, aby se jeho chování výrazně vzdálilo unijním normám a standardům. A to i přes společnou měnu a makroekonomickou koordinaci řízenou Evropskou komisí a Evropskou radou. Případ Řecka odhaluje závažné mezery v evropském hospodářském řízení, které se projevilo jako příliš slabé, rozptýlené, nejednotné a nedostatečně nadnárodní. Bez pevnějšího a ambicióznějšího vedení odhaluje hospodářská politika jednotlivých zemí, ponechaná sama sobě na pospas, hluboké rozdíly mezi členskými státy a regiony EU, jako i excesivnost a nedostatečnou efektivitu unijní ekonomiky v době, kdy krize a světová konkurence vyžadují naopak společný postup.

Newsletter v češtině

Problém se jeví stejně jak očím Bruselu, tak Frankfurtu. Proto je třeba radikálně posílit disciplínu a koordinaci hospodářských politik států sedmadvacítky v jejich celku. Tento požadavek je o to zjevnější, usilujeme-li o solidní aplikaci Paktu stability a růstu, který umožňuje kontrolovat schodky a veřejný dluh na úrovni EU. Řecko zdaleka není jediné, kdo Pakt nerespektuje: Brusel zahájil „řízení ohledně nadměrného schodku“ vůči takřka všem členským státům. Kolektivní snaha o znovunastolení rovnováhy evropských veřejných financí a posílení jejich životaschopnosti v dlouhodobém horizontu je neuvěřitelná.

Krácení národní ekonomické samostatnosti

Aby ovšem tato snaha přinesla ovoce, bude muset Evropa najít způsob, jakým koordinovat koncepci a realizaci strukturálních reforem. Národní hospodářské politiky musejí být méně autonomní a nástroje unijní kontroly silnější. V opačném případě je ohrožena nejen finanční disciplína, ale také jednotný trh a stabilita eura. Tento problém by mohl stát draho země, které neustále brzdí komunitarizaci své politiky s cílem zachovat si suverenitu a v přesvědčení, že žádnou „externí disciplínu“ nepotřebují.

Solidarita

Lépe Řecku pomoci, než ho potopit

V listu The Guardian připomíná nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, že tytéž evropské instituce, které dnes odsuzují chování řecké vlády v oblasti ekonomiky, dlouhou dobu uplatňovaly, pokud jde o deficit veřejných financí, "dvojí normu": "jednu pro velké a silné země, druhou pro ty ostatní. Když překročil schodek ve Francii hranici 3 % HDP, objevily se vzrušené odsuzující reakce, ale nic víc." Americký ekonom zodpovědnost Řecka naprosto uznává, nicméně se domnívá, že by jeho partneři měli "podpořit snahy Papandréuovy vlády všemi prostředky, neotáčet se k řeckému lidu zády a nedělat mu tak život ještě složitější.

Řecko je jedním z nejchudších členů evropské rodiny." Avšak jak upozorňuje Stiglitz, "jedním z klíčů úspěchu evropského projektu je pocit sociální solidarity, který vyžaduje, abychom pomáhali těm, kdo jsou na tom nejhůř." Proto by podle jeho doporučení Evropská centrální banka "neměla ratingové agentury [které odhadují státní dluh] zmocňovat k tomu, aby de facto diktovaly pravidla, kterým by se měla řecká ekonomika podřídit", ale měla by spíše "rozvrhnout v čase rozpočtové cíle stanovené pro Atény". "Instituce jako Evropská investiční banka by [zároveň] měly financovat projekty stimulující ekonomiku a vyrovnávat dopady rozpočtových škrtů," uzavírá Stiglitz.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma