Vyberte si jazyk
Stockholms Konserthus [velký kulturní sál ve Stockholmu] poprvé 14. ledna přenesl přes satelit operní představení do kinosálů po celé zemi. Byla to první událost tohoto typu, a nebyla odbytá: ředitel kulturního zařízení Stefan Forsberg pozval slavnou zpěvačku Malenu Ernmanovou, aby rozezpívala publikum, které se tak proměnilo v největší lyrický chorál ve Švédsku. Ve Stockholms Konserthus nezůstalo jediné místo volné, nicméně hlavní část obecenstva byla rozeseta po bezpočtu kinosálů po celé zemi. Přes třicet promítacích sálů přenášelo koncert v přímém přenosu přes satelit ve vysokém rozlišení obrazu a s ozvučením Dolby Surround 5.1.
Šíření velkoměstské kultury prostřednictvím venkovských promítacích pláten se stalo skutečností loni v zimě, kdy newyorkská Metropolitní opera odvysílala s velkým úspěchem devět koncertů souběžně v osmdesáti třech švédských kinech. Úspěch to byl takový, že dnes je obecenstvo Metropolitanu početnější ve Švédsku než v prestižním sále na Manhattanu. Carmen si 16. ledna 2009 ve Švédsku vyslechlo přibližně 7 000 posluchačů, zatímco Metropolitan jich pojme pouze 3 800. Na zimní sezónu v Metropolitanu už bylo v této severské zemi prodáno 53 000 vstupenek.
Módní vlna satelitního přenosu představení do kinosálů zavítala i do Královské opery ve Stockholmu. Stockholmský Lidový dům zajistil přímý přenos operních děl Falstaff a Popelka. Sklidilo to takový ohlas, že se v letošním roce uvažuje o uvedení čtyř dalších představení do kin.
V přímém přenosu a zblízka
„Královská opera ve Stockholmu může pojmout zhruba tisíc osob, ve venkovských kinosálech jich ale sedělo třikrát víc. A naším posláním je šířit operní kulturu. Proto budeme pokračovat,“ říká technický ředitel Královské opery Kurt Blomquist. V malých venkovských městech tak budou Švédové moci tleskat představením uváděným v metropolích celého světa, a to za přijatelnou cenu – v průměru 200 švédských korun [20 euro]. Celou akci organizuje stockholmský Lidový dům, který vnímá přenos kulturních děl do kinosálů jako nový krok k demokratizaci. „Jde o to, aby se kultura dostala na dosah všem. Odvysílali jsme velké množství představení od rockových koncertů, jako byl například koncert Robbieho Williamse pořádaný letos v létě v Anglii, až po newyorkské opery,“ upřesňuje Rickard Gramfors, který má v Lidovém domě na starosti přenos.
Mezi zastánci tradiční opery, kteří si chodí poslechnout „skutečné“ hlasy, a ne digitální nahrávku, se názory přirozeně různí. Mnozí z nich jsou ale už teď nadšeni, jako například Anna-Lena Bengmarková: „Jsem velkou přívrženkyní opery. Sleduji program v Hamburku, Berlíně, Kodani a Malmö a velice často jezdím do newyorkské Metropolitní opery. Vysílání operních představení v kinosálech je podle mého názoru fantastická iniciativa. Zvuk je velice dobrý, umělce můžeme sledovat v detailu a během přestávky jsou tam dobré rozhovory. Pro milovníky opery je to opravdová lahůdka.“
Polemika
Smlouva s ďáblem?
Představení Metropolitní opery Carmen bylo 14. ledna přenášeno souběžně do 850 kinosálů v 31 zemích, píše De Standaard. Belgický deník uvádí, že se jedná o iniciativu „METu“, který si tak chce „posílit svou značkovou image“ a „reputaci magnetu přitahujícího operní hvězdy“. Výdaje s tím spojené – milion dolarů (přibližně 710 000 euro) za jedno vysílání –, které splácí sponzoři, vzbudily negativní reakce jiných velkých světových oper, od milánské La Scaly po londýnskou Covent Garden. Podle ředitele newyorkské opery Petera Belga je šíření opery „next best thing“, nejlepší možnou alternativou pro původní představení.
Jak ale poznamenává De Standaard, podle některých odpůrců opera „uzavřela smlouvu s ďáblem“. Obávají se, že velké klasické opery ovládnou ještě větší prostor než dnes a že zpěváci budou vybíráni podle působnosti na obrazovkách. „Orfeus sestoupil do pekel sám, aby okouzlil Bohy svou hudbou, a neposílal jim tam DVD,“ říká ředitel Královského divadla v Madridu Gérard Mortier. Většina jeho kolegů nicméně americkou iniciativu „po právu“ vítá, uzavírá De Standaard, neboť „část publika baží po opeře tak, že na se ni půjde podívat jak do kina, tak do operního sálu.“
