Cieszyn zahájil oslavy 1 200 let svého založení. Český Těšín začátkem prosince, tedy poněkud na poslední chvíli, oznámil, že by se k nim chtěl připojit. Na západním břehu řeky Olše předtím kolem společných oslav mnoho entuziasmu nepanovalo. Český Těšín totiž s velkou pompou oslaví 90. výročí svého založení z roku 1920, když město rozdělila hranice vedví. Řadu Poláků ze Záolší toto výročí pobuřuje a v Cieszyně je to dost zřetelné.

Podle legendy rozšířené na obou březích Olše se tři synové slovanského panovníka Leška: Bolek, Lešek a Těšek zde v roce 810 setkali a společně založili město Těšín. Na podzim roku 1918 [po rozpadu Rakouska-Uherska a vytvoření Polska a Československa], se moci jménem polské vlády ujala Národní rada Těšínského knížectví. Byla podepsána smlouva o rozdělení Těšínského Slezska na část polskou a českou dle jazykového klíče na základě sčítání obyvatelstva z roku 1910 (tehdy v něm žilo 123 000 Poláků, 32 000 Čechů, 22 000 Němců). Poláci považovali otázku za vyřešenou. Proto také poslali regiment místní infanterie na východohaličskou frontu proti Ukrajincům. Československé legie toho využily. Válka byla krátká, ale krvavá. Příměří se podařilo prosadit až na nátlak Dohody.

Nejbohatší část připadla Československu

Budoucnost Těšínského Slezska rozhodla v červenci 1920 arbitráž Konference velvyslanců v Paříži. Ta nejbohatší a nejprůmyslovější část s doly, ocelárnami a železnicí spojující Česko se Slovenskem připadla Československu. Na památku krvavých události roku 1919 byly postaveny památníky. V Českém Těšíně Tomáši Masarykovi, otci samostatného Československa a jejího prezidenta mezi léty 1918 a 1935. Jeho pomník, který zničila v roce 1938 při obsazení Záolší polská armáda, má být obnoven. Tato zpráva pobouřila mnoho Poláků, podle kterých Masarykova politika přispěla k rozdělení Těšínského Slezska. „Ale vždyť je to česká oslava a jejich hrdina, jak by nám to mohlo ublížit?,“ ptá se Zygmunt Stopa, předseda Polského svazu kulturně-osvětového (PZKO) v České republice.

Na polské straně v roce 1934 odhalili památník připomínající vítězné bitvy polských legií. Památník zničili v roce 1939 Němci. Na své místo se vrátil před několika lety. „Je mi jasné, že na české straně kvůli tomu skřípali zuby,“ říká Bogdan Ficek, starosta polského Cieszyna. V prohlášení o společných oslavách 1 200 od založení Těšína, které bylo přijato začátkem prosince během společného zasedání městských zastupitelstev se lze dočíst: „Nemůžeme ani změnit dějiny, ani je zapomenout, ale můžeme zajistit společnou budoucnost dalších generací.“ „Myslíme, že ve vzájemných vztazích našich dvou měst musíme učinit krok vpřed, i když se to někomu nemusí líbit,“ vysvětluje Bogdan Ficek. Obchody v Cieszyně vděčí za svůj obrat ze 70% Čechům a Slovákům.

Češi využívají výhodného kurzu jejich koruny vůči zlotému. Na tržnici v Cieszyně jde na dračku proutěné zboží, ale také umělé vánoční stromky, přehozy, boty, zelenina a sladkosti. Čeští turisté s plnou náručí si berou polské taxíky, aby se dostali ke svým vozům na druhé straně či na nádraží. Před mostem řidič zakryje nápis taxi a dále pokračuje jako obyčejný automobil, protože uprostřed vede hranice. „Kdybychom tato pravidla dodržovali do krajnosti, tak by musela polská sanitka zastavit v polovině mostu a čekat až se o pacienta postará česká ambulance,“ vysvětluje starosta Cieszyna. A platí to i naopak. Tato neoficiální narušování hranic se týkají i spolupráce policie a městských strážníků při pronásledování zločinců na útěku. Dnes si nikdo neumí představit, že by mladičká zpěvačka Ewa Farna ze Záolší nemohla zpívat i na druhém břehu Olše. Zpívá v polštině i češtině a je tak nejlepší velvyslankyní „poláctví“ v Záolší. Je také idolem polské i české příhraniční mládeže. Konec konců, všichni jsou, jak se v Těšínském Slezsku říká, stąd, odtud.