Vyberte si jazyk
V Kecskemétu, městě nedaleko Budapešti, byla na konci března otevřena nová továrna na výrobu vozů značky Mercedes-Benz – první v Evropě mimo Německo –, a Maďaři mají oprávněný důvod k radosti. Továrna postavená za zhruba 800 milionů euro by měla zkraje vyrábět maximálně 120 000 vozů ročně, později produkci zdvojnásobit a zajistit tak práci zhruba 2 500 lidem. Ve stejnou dobu, 28. března, zatímco Maďaři chystali oslavy, panovala v Russelsheimu nedaleko Frankfurtu o poznání méně radostná atmosféra. Dozorčí rada společnosti Opel tam totiž hodnotila perspektivy rozvoje této evropské filiálky skupiny General Motors (GM).
Německý tisk chrlil jeden varovný článek za druhým o údajných záměrech GM uzavřít německý závod na výrobu vozů Opel v Bochumi a další v Ellesmere Port ve Velké Británii.Dozorčí rada se nicméně k budoucnosti evropských výrobních závodů nevyjádřila a zaručila jejich zachování do roku 2014. Oslavy v Kecskemétu a atmosféra napětí v Rüsselsheimu dobře odrážejí rozdíly v úhlech pohledu na budoucnost evropského automobilového průmyslu.
Je v Evropě příliš továren?
Prodeje nových vozů v EU stagnují. V roce 2011 bylo prodáno jen 13,1 milionu automobilů a v roce 2012 se počítá s dalším poklesem.
Řada evropských továren produkuje hodně pod svou výrobní kapacitou, což výrobcům způsobuje ztráty. Poradenská společnost Pricewaterhouse-Coopers vyčíslila tuto nadbytečnou kapacitu na 4,4 milionu vozů ročně. Jedná se o čistě evropský problém, který na žádném jiném trhu na světě neexistuje.
Automobilový průmysl je klíčovým sektorem v boji o pracovní místa. Podle Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) pracuje v továrnách na výrobu vozů, motorů a součástek zhruba 2,3 milionu lidí, kteří představují 7 % všech zaměstnanců v průmyslových odvětvích v EU, 10 milionů osob zaměstnaných v dodavatelských firmách v to nepočítaje.Toto průmyslové odvětví je rovněž významným zdrojem inovací. Evropské investice do oblasti automobilového výzkumu a vývoje dosahují 22 miliard euro ročně, což převyšuje investice do farmaceutického průmyslu.
Druhá vlna krize
Během první vlny krize, v letech 2008 až 2009, zavedla řada vlád členských států EU takzvané šrotovné, které mělo podobu finančních pobídek pro kupce nových vozů, kteří se zároveň museli zbavit starých ojetin. Ale první vlna krize přešla, nadešel čas restrukturalizace a adaptace evropských továren na aktuální potřeby trhu. Tuto potřebu ještě umocňuje skutečnost, že vzhledem k dopadům dluhové krize eurozóny se poptávka po nových vozech v Evropě opět propadla.
Řada evropských výrobních závodů už zavřela své brány. Před dvěma lety to byl případ továrny Opelu v Antverpách. A skoro rok už nevyrábí ani švédský Saab. Napjatá atmosféra panuje i v továrnách značky Peugeot-Citroën (PSA), kde existuje podezření, že po podepsání strategického spojenectví se společností GM bude navrženo uzavření francouzských závodů.
Případ Panda
„V Evropě se dnes daří vydělávat jen velice malému počtu automobilek. Je to neudržitelná situace a musí se změnit,“ prohlásil během nedávného ženevského autosalonu šéf Fiatu Sergio Marchionne, který v současné době ACEA předsedá. Evropské představitele vyzval k tomu, aby zavedli politiku podpory rozvoje evropského automobilového průmyslu schopného čelit světové konkurenci. Rovněž vyzval evropské konstruktéry, aby řešili problém nadbytečného výrobního potenciálu, který dále zhoršují zejména intervence „členských států, jež kvůli politickým tlakům narušily rovnováhu na společném trhu“.
Ačkoli Marchionne pranýřuje intervencionismus, sám jako příklad hodný následování uvádí rozhodnutí Fiatu vrátit výrobu nové verze modelu Panda z polského závodu v Tychách do Neapole. „Rozhodnutí převést výrobu nové Pandy do Itálie se nezakládá jen na racionálních důvodech. Vzali jsme v úvahu i historické vazby a výsadní vztahy, které spojují Fiat s Itálií,“ uznává.
Christian Klingler, člen představenstva Volkswagenu, se domnívá, že se skutečná debata netočí kolem nadbytečné kapacity továren, ale jejich konkurenceschopnosti. Právě z tohoto důvodu se tato německá společnost na rozdíl od Fiatu rozhodla vyrábět svůj nový model městského automobilu Up! v Bratislavě. Mercedes, který bude vyrábět v Maďarsku, si také rychle spočítal výhody: výrobní náklady jsou zde o 30 % nižší než v Německu.
Srbsko
Terno jménem Fiat
„Do konce roku 30 000 vozů,“píše list Danas. Taková má být letošní produkce nového výrobního závodu, který Fiat otevřel 16. dubna v srbském Kragujevaci. Italská automobilka zde investovala miliardu euro do výroby modelu Fiat 500, jehož veškeré součástky ponesou označení „made in Serbia“.
Slavnostní otevření továrny, které se uskutečnilo tři týdny před parlamentními a předčasnými prezidentskými volbami, jež se budou konat 6. května, bylo interpretováno jako obrovská vzpruha pro odstupujícího prezidenta Borise Tadiče a jeho Demokratickou stranu. Karikatura kreslíře Coraxe proto na titulní straně deníku Danas vyobrazuje vůz Fiat plný členů vlády.
