"We shpeek english". Amost. Foto: Hdur / Flickr

Angličtina na světofé úrofni

Proč jen političtí představitelé a novináři německy mluvících zemí tolik masakrují angličtinu? V Evropě, kde je znalost tohoto jazyka nezbytná pro udržení vlivu, je nejvyšší čas se anglický jazyk konečně pořádně naučit, domnívá se list Der Standard.

Zveřejněno dne 16 února 2010 v 13:59
"We shpeek english". Amost. Foto: Hdur / Flickr

Günther Oettinger zahájil svou práci evropského komisaře [pro energetiku] naprosto katastrofálně. Kvůli svému projevu v angličtině, který byl kvůli jeho švábskému přízvuku naprosto nesrozumitelný, se stal po rozšíření záznamu na serveru YouTube terčem posměchu v celé Evropě. I když bude brát hodiny jazyka, jeho pověst ho bude stále dlouho provázet.

Tohoto rizika se během svého slyšení před Evropským parlamentem uměl vyvarovat rakouský komisař [pro regionální politiku] Johannes Hahn. A to jen díky tomu, že mluvil německy. Ale stačí kliknout na YouTube a je zřejmé, že jeho angličtina je více než dobrá, v každém případě lepší než u řady jeho bývalých ministerských kolegů. Oproti tomu výkon Claudie Reitererové, hlasatelky ORF [rakouského veřejnoprávního rozhlasu a televize], která se v angličtině zakoktávala během svého rozhovoru s Chantal Thomassovou, návrhářkou spodního prádla, na vídeňském Plese v opeře, jí stál velkou část aury, kterou získala moderováním pořadu Dancing Star.

Nevyhnutelná nutnost umět anglicky

Po mnoho let se dalo ve veřejném životě vystačit se školní znalostí angličtiny. Avšak globalizace, rostoucí vliv EU, kde angličtina stále více nahrazuje francouzštinu jako pracovní jazyk, naprostá anglicizace vědy a brutální zveřejňování veškerých faux pas na internetu, vedou k tomu, že se po politicích, lidech s rozhodovací pravomocí, vědcích a celebritách všeho druhu znalost angličtiny požaduje mnohem více.

Newsletter v češtině

Ten kdo nedokáže správně vyslovit „the“ nebo neví, že pojem „sympathy“ neznamená „náklonnost“ ale „soucit“ nepoukazuje jen na své nedostatky ve vzdělání, ale mimo jiné akceptuje i to, že při sebemenším mezinárodním setkání, ať už se bude jednat o konferenci nebo jednání, bude systematicky znevýhodňován. Ostatní jazyky jsou důležité, avšak znalost angličtiny je dnes základním nástrojem, kterým se hodnotí vzdělání a schopnosti. I pro státy platí, že jazyková úroveň obyvatelstva se stala ústředním faktorem konkurenceschopnosti. Kdysi chudému Irsku se podařilo přeměnit se v keltského tygra díky tomu, že nadnárodní korporace mohly na všechny posty umístit „native speakers“. Vysoká úroveň mezinárodní integrace [soukromých firem] ve Skandinávii a Nizozemí je dána z velké části skvělou úrovní angličtiny, kterou hovoří i běžní občané.

Výzva pro školy i ekonomiku

Tyto země jazyků různého původu těží ze skutečnosti, že se v televizi anglosaské filmy a seriály vysílají v originálním znění s titulky. Nelítostný vibrační válec německého dabingu mezitím drtí jakoukoliv šanci Rakouska využít televizního omílání k ovládnutí angličtiny. Navzdory tomu, ve srovnání s Německem, kde anglický jazyk masakruje i ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle - a hlavně Itálií - řada mladých Rakušanů mluví anglicky docela dobře. Avšak stále více je zastiňují ambiciózní kolegové z východní Evropy.

Není to výzva jen pro školy, kde často studenti sedí na hodinách angličtiny až do svých 25 let, ale též pro hospodářství. Každá firma by měla prostřednictvím školení dbát na to, aby se její pracovníci vyjadřovali v angličtině, která nikoho neuvede do rozpaků. Tedy i přijímací pohovory by měly zahrnovat náročné testy jazykových znalostí. I politické strany by měly svým mladým funkcionářům předepsat povinné kurzy angličtiny. A konečně i ORF by měla zlepšit jazykový projev a výslovnost svých zaměstnanců a vysílat nějaké filmy a seriály v původní verzi, aby se tak Rakousku podařilo pozvednout se na světovou úroveň v jediném mezinárodním jazyce dnešní doby.

Proslov německého komisaře Günthera Oettingera v angličtině

Evropská komise

A co ostatní jazyky?

Představme si na chvilku, co by řekla a napsala nefrankofonní média, zejména britská, kdyby třetinu mluvčích Evropské komise tvořili Francouzi… Opačná situace naopak nikomu nevadí: z 31 mluvčích (tři posty ještě zbývá obsadit) je 12 „English native speaker“. A přestože většina z nich mluví perfektně francouzsky, používat francouzštinu se jim příliš nechce, i když je to po angličtině druhý pracovní jazyk tiskových konferencí. Francouzi měli nárok pouze na tři mluvčí, stejně jako Němci. Následují Portugalci a Italové se dvěma posty. Po jednom zástupci má Belgie (přesněji Vlámsko), Dánsko, Španělsko, Malta, Nizozemí, Rakousko, Slovinsko, Finsko a Rumunsko. Tato anglofonie je značně zarážející, bereme-li v úvahu, že mluvčí mají tvořit spojku mezi Komisí a občany, kteří podle posledních zpráv nejsou z valné části anglofonní a nepřemýšlejí všichni jako Anglosasové. A také by mě zajímalo, proč zde nemají své mluvčí Poláci, Lotyši, Litevci, Estonci, Maďaři, Slováci, Češi, Bulhaři a Švédové. V představě Evropanů je talent zřejmě „native“. Britové si tak mohou připsat další vítězství.

Jean Quatremer, Coulisses de Bruxelles (úryvek)

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma