Brusel volí stabilitu

„Je na srbských občanech, aby si zvolili takové představitele, jací jim vyhovují.“ Tak zní odpověď Bruselu na otázku, jakého partnera by si po skončení prezidentských, parlamentních a místních voleb 6. května přál v Bělehradu vidět. V zákulisí se ale tajně doufá ve vítězství dosluhujícího prezidenta Borise Tadiče a koalice utvořené kolem jeho Demokratické strany, a to i přes to, že poprvé od období demokratické transformace nebyl vstup země do EU hlavním tématem předvolební kampaně. Před čtyřmi lety se věci měly docela jinak.

V roce 2008 se Unie angažovala na podporu Tadiče. Bylo to čtyři měsíce po vyhlášení nezávislosti Kosova. V předvečer těchto voleb zahájila EU dialog o liberalizaci vízového režimu, který v roce 2009 vyústil ve zrušení vízové povinnosti pro Srby cestující do států schengenského prostoru. V téže době vstoupila v platnost Prozatímní dohoda o stabilizaci a přidružení. Unie se tehdy obávala, aby Srbsko v případě vítězství „nacionalistů“ znovu nezabředlo do „temných časů nacionalismu“, a podpořila proto „síly zaručující Srbsku evropskou budoucnost“.

To, že kandidatura Srbska na vstup do EU dostala nedávno zelenou, lze rovněž interpretovat jako výraz podpory Tadičovi v předvečer květnových voleb. „Tadič nás trochu zklamal. Ale i tak pro nás zůstává nejlepší volbou. Nevíme, co se stane s dialogem mezi Srby a Kosovany v případě, že by se k moci dostali nacionalisté,“ svěřil se nám pod příslibem anonymity jeden vysoce postavený evropský úředník.

EU fandí Tadičovi

Je zajímavé, že tentokrát Tomislava Nikoliče (předsedu Srbské pokrokové strany, která má podle průzkumů v parlamentních volbách stejnou voličskou podporu jako Demokratická strana) nikdo za „hrozbu“ pro evropskou budoucnost Srbska nepovažuje. Větší obavy vyvolávají manévry šéfa Socialistické strany a bývalého spolupracovníka Slobodana Miloševiče Ivici Dačiče, navzdory tomu, že se coby ministr vnitra projevil v době jednání o zrušení vízové povinnosti jako dobře spolupracující partner. Nikolič sám navštívil několikrát Brusel, kde se setkal s komisařem EU pro rozšiřování Štefanem Fülem, a také sem vysílal své spolupracovníky s cílem zlepšit si image.

I přes poměrně úspěšné Nikoličovo tažení je EU stále nakloněna spíše Tadičovi. Nicméně víc než Nikolič, někdejší pravá ruka Vojislava Šešelja [ultranacionalista souzený v Haagu Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti], kterého Nikolič zastupoval v Srbské radikální straně ještě předtím, než založil vlastní Srbskou pokrokovou stranu, či Dadič, pravá ruka Slobodana Miloševiče, Unii nyní znepokojuje Vojislav Koštunica. Tomu EU dopomohla v roce 2000 k vítězství ve volbách a k tomu, aby zbavil Miloševiče moci. Z pohledu Bruselu je Koštunica v Srbsku jediným skutečným „euroskeptikem“.

Pohled z Bělehradu

Prázdná kampaň

Přestože i Srbskem otřásá hospodářská krize, kandidáti do parlamentních a prezidentských voleb, které se budou konat 6. května, se k tématu úsporných opatření uvalených na obyvatelstvo nijak nevyjadřují a nenaznačují žádnou perspektivu řešení, lituje Danas. Deník konstatuje, že

se slibuje všechno možné, samé krásné věci, hory doly, letadla, kamiony, miliony. Realita v kampani naprosto chybí, naše politická třída si myslí, že když bude o těchto tématech hovořit, tak volby nevyhraje, no to je strašné! Kdo bude mít tu odvahu sdělit voličům, že máme před sebou sedm let bídy a že je konec žertů?