\

Ministerstvo životního prostředí ČR připravuje moratorium na průzkum těžby břidlicového plynu. Podle zprávy uveřejněné na webových stránkách ministerstva by se jednalo o moratorium na 1,5 až 2 roky, během kterých by došlo k „právní úpravě stávajících zákonů, zákona o geologických pracích a horního zákona“. Česká vláda už před měsícem zrušila dvě povolení k průzkumným pracím, které získala australská společnost Hutton. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy „je nutné náležitě zohlednit základní veřejný zájem, kterým je ochrana zdrojů pitné vody a také přírody a krajiny“. Kromě toho například obce nedostaly dostatečné informace a prostor, aby se k dané věci vyjádřily.

I v Rumunsku se nová levicová vláda Victora Ponty vyslovila pro zmrazení průzkumu ložisek břidlicových plynů. Nový hospodářský program rumunské vlády počítá s tím, že „na těžbu břidlicového plynu bude bezodkladně zavedeno moratorium, neboť je třeba vyčkat na evropský výzkum dopadů metody hydraulického štěpení na životní prostředí“.

Toto oznámení by mohlo překazit plány americké společnosti Chevron, která dostala čtyři koncese k průzkumu plynových ložisek v Rumunsku a která se chystala letos zahájit vrty. Chevron loni vyhrál i tendr na průzkum ložisek v Bulharsku, nicméně [v lednu letošního roku] parlament díky většině hlasů poslanců strany GERB, která je součástí středo-pravicové vládní koalice, přijal rezoluci v podobě „trvalého“ zákazu průzkumu a těžby plynu a ropy z břidlic metodou frakování. Tento způsob těžby byl vyvinut americkými plynařskými společnostmi a je zatím jedinou známou metodou získávání ropy a plynu z břidlicových hornin.

Podle odpůrců by chemie mohla kontaminovat vodu

Při frakování se do břidlicových hornin vžene pod velkým tlakem směs vody a písku, která uvolní plyn zachycený v porézní hornině. Použitý roztok obsahuje 1 % chemických látek, které se obecně vzato shodují s látkami, s nimiž se setkáme v potravinářství a kosmetice. Podle odpůrců frakování by tyto chemické produkty mohly kontaminovat vodu, což však těžaři odmítají. První zemí na světě, která využití této technologie zakázala, byla Francie, vzápětí po ní následovalo Bulharsko. Technologie frakování vyvolává pochyby i u německých ministrů životního prostředí – Norberta Röttgena – a hospodářství – Philippa Röslera, informuje týdeník Der Spiegel.

Takové signál by mohly vyvolat znepokojení v Polsku, jehožzásoby břidlicového plynu patří mezi největší v Evropě – podle odhadů dosahují 2 bilionů metrů krychlových [z toho 346 až 768 miliard metrů krychlových je reálně vytěžitelných]. Tento potenciál by nám mohl umožnit získat nezávislost na zásobování zemním plynem od [ruského] Gazpromu, a zároveň zrealizovat Evropskou unií tolik hlásaný přechod z uhlí na plyn.

Podle europoslankyně Leny Kolarské-Bobińské by „tato nedávná rozhodnutí členských států mohla posílit tlak na Evropskou komisi, která v současné době zpracovává několik dokumentů zaměřených na těžbu z břidlicových ložisek. Komise už nebude moci předstírat, že se opozice opírá pouze o ideologické argumenty několika politicky izolovaných stran.“

Zákaz může posílit postavení Gazpromu

Skutečnost, že by to mohlo ovlivnit diskuzi o břidličném plynu v EU, připouští i Bogusław Sonik, europoslanec za Občanskou platformu [strana premiéra Donalda Tuska] a autor návrhu zprávy výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu, podle níž EU další pravidla pro těžbu břidličného plynu nepotřebuje. Evropský parlament zatím tento postoj neschválil.

Je možné, že v některých členských státech EU zákaz těžby břidličného plynu posílí postavení Gazpromu. V Bulharsku bylo moratorium zavedeno těsně před dalším kolem vyjednávání o plynovodu South Stream z Ruska. Gazprom se dále snaží přesvědčit k napojení na svou infrastrukturu i Rumunsko. Co se týče českého moratoria, bude platit až do dokončení výstavby propojovacího plynovodu s plynovodem Nord Stream, který vede pod Baltským mořem [mezi Ruskem a Německem], v České republice.