Konec německé hegemonie

Vzhledem k novému kurzu nastavenému v Paříži se poměr sil uvnitř Evropské unie zvrátil v neprospěch Berlína a jím prosazovaným úsporným opatřením. Díky těmto novým okolnostem mohou Řekové spatřovat na konci tunelu záblesky světla, raduje se list To Vima.

Zveřejněno dne 24 května 2012 v 14:59

Včerejší mimořádný summit se v řadě věcí lišil od těch, které jsme měli možnost sledovat v posledních dvou letech: neobjevily se žádné „pokyny“ několik hodin předtím připravené německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem. François Hollande nepokračoval v „tradici“ Nicolase Sarkozyho. Jeho „křest ohněm“ byl v Bruselu přímý a nevedl přes Berlín.

Tento summit měl však i jinou zvláštnost. Německo muselo poprvé za hodně dlouhou dobu akceptovat program, který samo nenadiktovalo: otázky spojené s růstem. Ve středu večer nebylo možná přijato žádné rozhodnutí, ale lze konstatovat jedno: německá hegemonie v Evropě naráží. A Berlín si to moc dobře uvědomuje: němečtí představitelé už cítí, že byli svrženi ze svého trůnu.

Německá nadvláda je dnes aktivním způsobem zpochybňována. A má to přímý dopad i na Řecko. Včera před začátkem summitu zveřejnila německá centrální banka zprávu, podle které by se už vůči Řecku neměla dělat žádná gesta. A pokud tato země zkrachuje, jednalo by se o způsob, „jak s tím problémem skoncovat“… Ve stejný okamžik François Hollande naši zemi a řecký lid znovu ujistil o své podpoře a důvěře.

Nová evropská rovnováha

Nová evropská rovnováha, která v této chvíli dostává obrysy, nachází své vyjádření v závěrech summitu: „postaráme se o to, aby byly zmobilizovány evropské fondy a veškeré další prostředky k tomu, aby Řecko nastoupilo cestu hospodářského růstu a tvorby pracovních míst“.

Newsletter v češtině

Německá hegemonie v Evropě končí. Naprostá většina německého tisku od včerejška zdůrazňuje, že Angela Merkelová je od svých politických partnerů – a nejen od nich - izolována jako nikdy předtím. Ve skutečnosti nemá její politika ani jednoho spojence. Od mezinárodních organizací přes Paříž a Madrid až po Spojené státy se jí nikdo nezastává.

Co budou Němci dělat? Hodí to za hlavu a přizpůsobí se novým podmínkám, jako by se nic nestalo? Určitě ne. Budou bojovat, a to hodně. Mají odhodlání i sílu. Ale u kormidla už nejsou jediní. Kurz politiky si už neurčují sami. To v Evropě, a zvlášť v Řecku vyvolává obrovskou naději.

Podmínky pro naši zemi se za poslední dobu hodně změnily. Řecko má teď možnost se bít za lepší budoucnost. Samozřejmě bude třeba, aby dodrželo sliby, jak upozorňuje velká většina našich partnerů. To je fakt. Ale ještě před měsícem by nikdo nepomyslel na to, že to, co se stalo včera, je nová evropská rovnováha.

„Závazky“, na něž se všichni odvolávají – a to právem – už nejsou snůškou neproniknutelných a nedotknutelných dogmat. Parametr „růstu“, který se dostal na přetřes, zcela zamíchal kartami.

Záblesk na konci řeckého tunelu

Řecko se o to může opřít a snažit se ještě víc. Může se bít jednoduše díky tomu, že jsme dosáhli konce ortodoxie, za níž se skrývala německá nacionalistická politika. Berlín už není naším jediným partnerem... Teď potřebujeme mít výsledky, například v privatizaci či energetickém sektoru. Do jaké míry je důležité, především v této chvíli, přistoupit k těmto krokům?

Země vychází z tunelu beznaděje, do nějž jej zavedla německá hegemonie. Nyní ovšem musíme dokázat, že sami věříme v to, že se můžeme opravdu stát evropským státem, který si přeje odhodit berle. Musíme udělat to, co je v každém případě nezbytné, abychom nezahynuli – ať už v rámci Evropy, či mimo ni. A teď, když stav přidušení pomalu mizí, se do toho můžeme pustit mnohem snadněji.

Naše budoucnost je dnes v našich rukách mnohem více, než tomu bylo včera. To je dobré znamení. Ale potřebujeme politiku. A politika je uměním možného. Z tohoto důvodu je v této chvíli našim největším nepřítelem fanatismus. Fanatiků máme dost a na všech stranách. Co s tím můžeme udělat? První zjištění, k němuž musíme v této chvíli dospět, je to, že se postavení Řecka navzdory tomu, co bylo řečeno, zlepšilo.

Je třeba se chopit tohoto záblesku světla, které se objevilo na konci tunelu, a bít se za zlepšení našeho osudu. Nyní jsme toho schopni. Evropa už není tou Evropou, kterou byla před několika týdny. Kontext je zcela jiný. Mimoto je tato změna výsledkem vyjádření vůle dvou národů: francouzského a řeckého. Francouzi dostali možnost postavit se německému Všemohoucímu, kterému se bývalý prezident zcela podroboval – a této možnosti využili. A Řekové měli sílu dát najevo prostřednictvím volebních uren svou nespokojenost. Dnes je díky ústupu německého Všemohoucího cesta pro Řecko opět volná. Ukažme, že to chápeme a že se budeme bít o znovuzískání naší budoucnosti. V každém případě pro to podmínky máme.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma