Zpráva Sňatkové agentury
Členové klubu Polární medvědi z Moskvy, o nichž možná Evropanky sní. Photo: Carl Mydans

Tarzani z Východu

Ženy bývalého Sovětského svazu dělají už od 90. let velkou radost mezinárodním sňatkovým agenturám. Dnes na řadu přicházejí i ruští muži, v kterých řada Evropanek překvapivě nachází ty pravé muže, píší Lidové noviny.

Zveřejněno dne 24 března 2010 v 17:08
Členové klubu Polární medvědi z Moskvy, o nichž možná Evropanky sní. Photo: Carl Mydans

Příběh Andreje Čisťjakova z Nižního Novgorodu, zveřejněný v místních regionálních médiích, je na první pohled banální. Opustila ho přítelkyně. Ale jak potupně! Poslední měsíce, které ještě Olga prožila s ním, proseděla u jeho(!) počítače. Zatímco on tajně doufal, že hledá nějaké společné bydlení, ona sháněla na internetu zahraničního ženicha. Už měla dost zatuchlého dvoupokojového bytu, ve kterém bydlela spolu s matkou, mladším bratrem a věčně opilým otčímem. Přítel Andrej ale ještě studoval a na vlastní bydlení neměl. A tak mu jednoho dne celkem ledabyle řekla: „Odjíždím do Kanady.“ „Na jak dlouho?“ zeptal se stále ještě bez podezření, že jde o něco zásadnějšího.

Navždy,“ pousmála se. „Budu se tam vdávat,“ dodala skoro pyšně. Andrej se neudržel a dal Oljence facku. Večer se opil s kamarády do němoty pančovanou vodkou a ráno se všichni z radosti způsobené zjištěním, že Andrej nezemřel, „pochmelili“ (léčení kocoviny dalším přísunem alkoholu). Brzy se Andrej dostal do statistik jako typický ruský muž: stal se nezaměstnaným absolventem vysoké školy se sklonem k domácímu násilí, zdravotně nezpůsobilým k vojenské službě, nadmíru konzumujícím alkohol a žil sám. Olga se rovněž přeměnila ve statistickou kategorii – vždy upravená a pokorná Ruska, která si prostřednictvím jedné z mnoha svatebních agentur našla cizince.

Trh si žádá zdravé Sibiřany

Proč si Rusové navzájem vůbec nevyhovují? Výsledky průzkumu ruského Centra pro výzkum veřejného mínění ukazují, že už několik desetiletí je typickým požadavkem Rusů i Rusek „spolehlivost, spořádanost, hospodárnost, věrnost a schopnost vytvářet stabilní zázemí“. Dosti nudné vlastnosti neslibující žádné romantické vzplanutí či velký sexuální zážitek. Více než třetina ruských žen chce doma starostlivého „taťku“. Sex-appeal je u žen v požadavcích dokonce až na posledním místě. Kupodivu muži chtějí od žen to samé. Pravda, sexualita hraje přece jen u mužů větší roli, a tak skoro polovina z nich by nepřitažlivou ženu nechtěla. Když z Andreje vyprchal první nával zuřivosti, usedl k počítači a sepsal inzerát. Začaly mu chodit odpovědi z celého světa. Zatím je favoritkou Bulharka. Andrejova příkladu následují tisíce ruských mužů. Pro své ženy „nedokonalí hrubiáni a rozhazovační opilci“ se cizinkám zdají „mužní, romantičtí, velkorysí i příjemně tvrdí“.

Newsletter v češtině

Podle specialistů se svět ruskými ženami pomalu přesytil, zato muži jsou na trhu novinkou. Takového pěkně stavěného Rusa, co budí respekt a neobtěžuje čtením encyklopedií před spaním, by si domů chtěla přivést leckterá emancipovaná Evropanka. Rusky by ji rády varovaly: „Pořádný kus chlapa? Kdepak. Pije, nepracuje, bude vám rozkazovat a mlátit pěstí do stolu, v horším případě do vás.“ Zápaďanky si ale nedají říct. „Ruský muž, to je exotika,“ potvrzuje psychoterapeut Pavel Ponomarjov. Něco jako Tarzan z Východu. Intelektuály s mnoha dioptriemi na každém oku nebo nudné bankovní úředníky bez šťávy a jediného svalu chce dnes mít doma málokterá evropská žena. Intelekt má svůj, vzdělání jakbysmet, teď hledá zdravého chlapa, ošlehaného sibiřským větrem.

Ženy z Východu, ideál století

Rusové jsou dnes už třetí nejpřitažlivější muži na planetě a šlapou na paty Italům a Američanům. Mohou si tedy vybírat. A většina ruských mužů by nejraději domů Britku nebo Němku, obyvatelku Lucemburska, Italku, pak následují Polky a Češky. „Na Češkách je nejcennější skromnost,“ libuje si představitel ruské mužské menšiny žijící v Praze s českými manželkami, ale jméno raději zveřejnit nechce. „Nechodí ve vyzývavých minisukních, nevyrážejí na šílené výpravy do obchodů, odkud se naše holky vracejí ověšené balíky módních výstřelků. Nemají na to ani čas, protože pracují a pracují rády,“ říká spokojeně, mimochodem právě opět nezaměstnaný... říkejme mu Boris. Za peníze vydělané manželkou jí ale často nosí květiny, zve ji na večeři, kterou emancipovaně ona zaplatí, a leže na divanu vybírá z katalogu romantické dovolené.

Jenže první okouzlení „divokou přirozeností“ nemusí mít dlouhého trvání. V nedávné diskusi na portálu Women. ru se objevila tak drastická hodnocení ruských mužů, že psychologové doporučovali slabším povahám na tyto stránky vůbec nechodit. „Opilci, lenoši, tupci a špindírové, kriminálníci a nevkusně se oblékající mafiáni, alkoholici, narkomani, krutí egocentristé...“ To jsou jen některé, mírnější charakteristiky cizinek! Dostali ale i muži ze Západu. Lakomí, upjatí a bez smyslu pro humor, to je prý ještě větší katastrofa než ruský alkoholik. Mimochodem východní ženy, to prý bude ideál tohoto století.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma