Napsali jsme epilog k této dlouhé zimě, která poutala pozornost vlád, trhů, centrálních bankéřů, diplomatů a ekonomů bojujících proti dosud nemyslitelné vyhlídce: prvnímu krachu země eurozóny, platební neschopnosti Řecka,“ píše Il Sole 24 Ore, podle něhož „Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy nakonec k dohodě uzavřené 25. března během zasedání Evropské rady v Bruselu, přiložili francouzsko-německou pečeť jako za časů více ambiciózní a méně rozdělené Evropy.

Tato smlouva počítá s tím, že pomoc Řecku, která mu má umožnit čelit zadlužení veřejných rozpočtů, „bude mít podobu bilaterálních půjček, které bude koordinovat Komise a Evropská centrální banka (ECB) a ke kterým se přidá 'zásadní' intervence Mezinárodního měnového fondu (MMF),vysvětluje list Libération. „Intervence MMF bude okrajovou záležitostí,“ dodává k tomu tento pařížský deník, „ale právě proto je na místě otázka, zda je plán myšlen skutečně vážně. Bylo totiž dohodnuto, že takováto kombinovaná pomoc bude poskytnuta jen v nejhorším případě. Zkrátka pouze v případě, že bude Řecku hrozit insolvence….“ „I ti, kteří by dávali přednost evropskému řešení, jako Španělsko, uznávají, že intervence této mezinárodní organizace je pozitivní,“ píše El Mundo. Podle tohoto listu „dohoda představuje pro Atény důležitou záchrannou plachtu, i když je plná podmínek.

Hořké vítězství železné kancléřky

Libération se táže, zda se nejedná „o pouhou snahu zakamuflovat hlubokou a přervávající neshodu mezi oběma břehy Rýna.“ „Berlín dává mezi řádky najevo obavu z francouzských sklonů k růstu založenému na spotřebě a veřejných investicích,dodává k tomuto tématu Le Figaro, podle nějž „Paříž oproti tomu otevřeně kritizovala německý model založený na úsporách a exportu, který pak živí deficity jeho sousedů.“ Podle řeckého premiéra Jorgose Papandrea „to vypadá, že ozdravná pilulka bude mít hořkou příchuť,komentuje ještě Le FigaroOd Evropy totiž očekával, že mu poskytne pomoc na refinancování podstatně levněji. Atény tak musí nalézt 15 miliard euro do začátku května a 50 miliard do konce roku. Podmínky kladené Angelou Merkelovou tak ze společné podpory EU a MMF činí odstrašující postih.

Poté, co německý tisk (všech možných tendencí) po několik týdnů za Angelou Merkelovou stál, nastává obrat. Spiegel Online se táže, zda „železná kancléřka“ poskytla Německu, jehož obraz v Evropě hodně utrpěl, službu. Titulek listu Handelsblatt hlásá: „hořké vítězství kancléřky,“ která musela „rozbít hodně porcelánu. Pomsta přijde,“ domnívá se hospodářský deník, který pochybuje o tom, že by Berlín mohl získat většinu ve prospěch německého předsedy ECB či dosáhnout přijetí smlouvy ustavující Evropský měnový fond.

Dohoda je kritizována i v Polsku. Podle listu RzeczpospolitaEvropané přijali stejně kontroverzní řešení, jako Washington před dvěma lety: rozhodli se pomoci podvodníkům. Je kontroverzní, protože ještě stíží omezování veřejných rozpočtů a podvodníky netrestá.“ V Rumunsku list Gândul píše, že „evropská solidarita zřejmě vůbec neexistuje.“ Cituje při tom z nedávného průzkumu veřejného mínění, který se uskutečnil v Německu, Francii, Velké Británii, Španělsku a Itálii. Podle něj se proti myšlence finanční pomoci Řecku „ve jménu evropské solidarity“ vyslovilo 58% dotazovaných Evropanů.