Je to už jen otázka dní: 29. března, večer druhého dne krajských voleb, bude populistická a proti-imigrační Liga severu předsedat benátskému kraji. V historii uskupení, které se před dvaceti pěti lety zrodilo za posměchu tradičních politických stran a které dnes řídí 350 obcí a 14 provincií na sever od Pádu, tomu bude poprvé.

Průzkumy preferencí dávají volebnímu lístku pravice (Liga lidu svobody), v čele kterého stojí ministr zemědělství Luca Zaia, o 10 až 12 bodů více než jeho oponenti z levého středu. "Nacházím se v pozici fotbalového týmu, který vyhrává 5-0. Můj problém je, že nesmím udělat chybu," vysvětluje ministr v autě, které ho toho dne veze do Conigliana, jeho rodného města v provincii Treviso, kde se má účastnit debaty. A kampaň? Pan Zaia jí věnuje maximálně dva dny v týdnu a nikdy ne neděli. "Rodina je svatá," říká. Podobně jako koně, o které se také musí starat. Na co mítinky a potřásání rukou – Ligu tu zná každý. Implantovala se metodicky, s jednoduchým a účinným sloganem: Sever především a odmítnutí všeho, co by mohlo ohrozit jeho identitu.

Rodina je svatá

Od tisíců malých podnikatelů, unavených neustálým "mrháním" penězi z jejich daní na pomoc jižanům přezdívaným terroni ("balíci z jihu"), přes jejich zaměstnance, kteří se bojí, že jim přistěhovalci vezmou práci či zemědělce a pěstitele, rozzlobené na úzkostlivé předpisy z Bruselu až po řemeslníky znepokojené konkurencí Číny a nových ekonomik – ti všichni se nechali svést Ligou severu. Od jedněch voleb k druhým Liga nejprve převálcovala levici a nakonec začala konkurovat svým spojenců, pravicovému Lidu svobody (PDL). I toho nakonec předběhla. "Tady jsme v Zaia-landu," nadšeně říká ministrův příznivec.

Třiačtyřicet let, uhlazené vlasy, oblečený ve velmi těsném obleku černé barvy – pan Zaia reprezentuje novou generaci Ligy. Pouze diskrétní kapesník zelené barvy (symbol strany), mírně vyčnívající ze saka, naznačuje jeho stranické členství. Xenofobní řeči o přistěhovalcích, kteří by měli být "smeteni do moře", minaretech, které "hyzdí krásnou benátskou krajinu", nebo urážky milánského kardinála, kterému přezdívají "Imám" protože káže vstřícnost, přenechává jiným. Neuvidíte ho ani si pískat státní hymnu, podporovat "občanské hlídky", či hájit operace proti ilegálním imigrantům. Alespoň ne otevřeně. Těžíc ze své pozice ministra zemědělství, Zaia se prohlásil za obhájce "identity". Narozdíl od tří vládních ministrů Ligy, Zaia je spíše politicky korektní. To mu také umožnila vést účinnou kampaň.

Čisté a krásné Benátky především

"Tradiční témata Ligy, jako jsou boj proti přistěhovalectví nebo bezpečnost, jsou podkapitolami hlavního tématu, kterým je územní identita," vysvětluje politolog Stefano Bruno Galli. "V širším smyslu dokáže tato problematika svést voliče od extrémní pravice po extrémní levici. Liga pochopila dříve než ostatní, že konec velkých ideologií a krize centralizovaného státu povedou k teritorializaci volebního hlasu. Ze strany se tak postupně stala územní agentura, ve které se seskupují lokální zájmy."

"Lize se podařilo vypracovat diskurz, ve kterém se bezpečnost území a obrana tradicí jeví jako únik před nejistotou světa," zdůrazňuje na své straně Ilvo Diamanti, profesor politických věd na Univerzitě v Urbinu. Internetová stránka ministerského kandidáta tuto tématiku využívá i zneužívá. "Benátky především", přečteme si po prvním kliknutí. První rozhodnutí po tom, co se stane guvernérem? "Okamžitě aplikovat federalismus. Máme tisíce let historie a jsme připraveni stát se laboratoří autonomie. Jsme schopni řídit nové kompetence jako je vzdělání, voda a energie," vysvětluje pan Zaia a zdůrazňuje, že "region platí státu 90 miliard euro v daních a dostává za to nazpět jen velmi málo."

Bázlivé ustupování? "V žádném případě," ujišťuje ministr, "neuzavřeme se do sebe. Je nutné být glokální – globální a lokální zároveň." A přistěhovalci, bude se s nimi zacházet lépe nebo hůře, až bude Luca Zaia v kraji vládnout? "Nejsem proti přistěhovalcům ale proti ghettu. Vždyť i církev už pochopila, že jsme hodní hoši."