Posluchárna lyonské univerzity 2 (Francie). (AFP)

Vysoké školy doplácejí na krizi

Školství je v Evropě zvláště postiženo rozpočtovými škrty, stejně jako snižováním počtu zaměstnanců a investicí. Některým středním školám ve Spojeném království hrozí přímo bankrot. Některé špičkové instituce by snadno mohly zmizet z mezinárodních žebříčků.

Zveřejněno dne 30 března 2010 v 14:50
Posluchárna lyonské univerzity 2 (Francie). (AFP)

Rumunsko není jedinou zemí, kde učitelům hrozí propouštění či snižování platů. Podle výzkumu Guntarse Catlakse z odborového hnuté Internacionála vzdělávání byly mnohé ze vzdělávacích systémů evropských zemí krizí silně zasaženy. Zatímco Polsko pouze odložilo investice do infrastruktury, Litva, Česká republika, Maďarsko a Lotyšsko snížily vyučujícím platy o 30 %. Lotyšsko se uchýlilo k nejdrastičtějšímu snížení počtu zaměstnanců v před-univerzitním vzdělávání: z celkových 35 000 bylo 6000 vyučujících propuštěno. V Irsku se po snížení rozpočtu pro tento rok o 60 % očekává propouštění v sektoru vyššího školství a několik fakult bude muset být uzavřeno. I v Itálii je reforma těžká. Podle místního tisku má Berlusconiho vláda v příštím roce v úmyslu provést reformu zahrnující zrušení 133 000 míst (z toho 87 500 vyučujících). Toto opatření má státnímu rozpočtu ušetřit osm miliard euro. Ve Velké Británii, kde univerzity čelí vážným rozpočtovým deficitům, už se mluví o bankrotech: "Myslím, že existují instituce, kterým hrozí úpadek," prohlásila tak Anna Farackerley z think-tanku Policy Exchange, autorka studie Sink or Swim? Facing up to failing universities ["Plavat nebo se topit: pohled na problémy univerzit"]. Londýn ohlásil rozpočtové škrty ve výši 450 miliónů liber (500 milionů eur) pro tento rok. Rakousko, Itálie, Maďarsko a Polsko, země, které dříve masivně investovaly do svých univerzit, též redukovaly své fondy určené k financování vzdělávání, píše EUObserver.

Stipendia střídají bankovní půjčky

Dokonce i severských zemí se krize dotýká. Nizozemsko plánuje ve fiskálním roce 2010-2011 škrty ve výši 20% ve více rozpočtových sektorech, mezi nimi i ve vyšším vzdělávání, ukazuje studie publikovaná v únoru Johnem Aubrey Douglassem z Univerzity v Berkeley v Kalifornii. Opatření budou zahrnovat transformaci studentských stipendií v systém bankovních půjček pro mladé. Tento návrh v únoru vyvolal bouři studentských protestů, během kterých více než 1000 studentů okupovalo posluchárny univerzit v Amsterodamu, Nijmegenu, Utrechtu a Rotterdamu. Jediné země, které tomuto trendu vzdorují, jsou Francie a Německo, ovšem i zde nejsou vyhlídky nejlepší. Francii ve svém systému vzdělávání počítá tento rok se snížením o 16 000 míst. Francouzský ministr výchovy Luc Chatel navrhl nahradit chybějící profesory studenty a důchodci. Francouzský slib zvýšit financování vzdělávání bude v následujících letech podmíněn možnostmi země získat půjčky, zatímco vyšší výdaje Německa jsou zaměřeny především na vyšší zdanění studentských stipendií. Existují však dlouhodobé plány na zvýšení financování a též počtu studentů o 275 000 do roku 2015. To však bude znamenat též zvýšení školného, přičemž předešlé zvýšení v listopadu 2009 už do ulic povolalo více než 80 000 studentů.

Uspořádání financování vyššího vzdělávání v Evropě se liší mezi jednotlivými zeměmi. Některé vybírají školné nízké či nulové, jiné nabízejí studentům bankovní půjčky. Jeden faktor však zůstává nezměněn: Evropští daňoví poplatníci pokrývají téměř veškeré náklady. Až do dneška univerzity reagovaly na krizi strategií "ucpávání děr", například odkládáním investicí nebo pozastavováním náboru zaměstnanců. "Je možné, že se financování už nikdy nevrátí na úroveň, kterou jsme doposud znali," prohlásil prezident University College London Malcolm Grant. Jednou z možností; jak se dostat z tohoto dilematu ven, by bylo zvýšit počet studentů pocházejících ze zemí mimo EU, jejichž školné není vládami regulováno. Jiným řešením by bylo přerušit spojení s veřejnými financemi a zdanění všech studentů, za ceny odpovídající nákladům na školné. To je však jen stěží realizovatelné v mnoha evropských zemích, ve kterých jsou soukromé instituce všeobecně považovány za méně kvalitní a kde by současně platné zákony musely být pozměněny. Krize s sebou přináší risk smést evropské univerzity z předních míst mezinárodních žebříčků, varuje Dirk Van Damme, vedoucí odboru školství OCDE.

Newsletter v češtině
Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma