Vyberte si jazyk
Na rozdíl od zbytku Bulharska, na jihu země ležící město Sandanski do eurozóny vstoupilo. Jeho soused obec Petric už v ní zakrátka bude taky. Důvod? Ekonomická krize otřásající Řeckem a nedávné zvýšení cen výrobků běžné spotřeby. Tyto dvě pohraniční obce tak byly v uplynulých dnech zaplaveny svými jižními sousedy, kteří sem přijíždějí za nákupy, do kaváren a restaurací i za zdravotnickými službami…. Neštěstí jednoho se proměnilo ve štěstí druhého a bulharští obchodníci si jen mnou ruce. „Samozřejmě se neradujeme z ekonomického neštěstí našich sousedů,“ uvádí to na pravou míru jeden z místních občanů, „ale bez nich bychom zahynuli. Díky poslednímu řeckému zdražení se z nás stává něco jako Klondike [kanadská oblast zlaté horečky 19. století] chudých.“
Nájezdníci s nákupními vozíky
Svědectví o „nájezdnících“ vybavených nákupními vozíky je víc než dostatek. Místní obchodníci říkají, že Řekové platí přímo v eurech a nakupují ve velkém. „Nekoupí si plátek fety jako místní, ale hned několik kilo. Teď už tu kvůli zvyšování cen nakupují i ovoce,“ říká jeden z prodavačů potravin v městě Sandanski. Jiným se zdá, že jižní sousedé nejsou nutně nejsnadnější zákazníci. „Systematicky smlouvají, i kdyby to bylo jenom o jedno euro. Ale je lepší mít takové zákazníky, než žádné,” míní jiný obchodník. Řekové kupují hlavně potraviny, oblečení a boty, protože u těchto výrobků je rozdíl v ceně největší. Nábytek a vybavení domácnosti jsou též žádané. Technomarket, velké značkové nákupní centrum stojící u dálnice E79 směrem na hranice, nikdy nezeje prázdnotou a mluví se tu hlavně Aristotelovým jazykem.
Příliv Řeků je patrný i u místních benzínových pump. Přijíždějí ze sousedících lokalit Nea Vrasna, Neo Petritsi a Sidirokastro, naplnit nádrž ale i kanistry, protože benzín je zde až o 50% levnější. „Během krize musí být člověk organizovaný. Občas pošleme na benzín jenom jednoho z nás a o kanistry se pak dělíme mezi známými a sousedy,“ svěřuje se George Ephtimios, sedlák z malé řecké vesnice Vironia. On sám jezdí do Sandanski několikrát za týden, aby se tu podíval po výhodné koupi: sýr, palivové dříví, nábytek. Sportovní boty, které má na sobě, koupil v Bulharsku: „Pět euro za pár!“ Vzal si hned tři páry. Někteří z jeho spoluobčanů, většinou důchodci, se dokonce odhodlali k mnohem většímu kroku: přestěhovali se do Petrice a pronajali si zde malý byt nebo domek. Tím pádem udělují svým krajanům rady, dokonce fungují jako průvodci. „Přijímají celé skupiny a objíždějí s nimi region,“ říká Nikola Chopov, obyvatel Petrice. „Upozorňují je na nejvýhodnější obchody, na butiky a restaurace, které Řekům dávají slevy. Za to dostávají malý podíl z tržby.“
Po nakupování k zubaři: mnozí Řekové využijí výletu za hranice k tomu, aby si nechali ošetřit zuby, nebo vsadit můstek či protézu. Dokazují to místní dentisté, kteří nyní pracují i přes víkendy, kdy je rozjařených Řeků kolem nejvíce. Stomatolog Nikola Stoilov dokonce pověsil na vchod své ordinace ceduli v jazyce sousedů. „Ano, řeckých pacientů mám hodně,“ přikyvuje. „Ale nejsou to bohatí lidé, znají velmi dobře místní ceny a platí stejně jako Bulhaři. Jen jich ke mně chodí mnohem víc.“ Obce Sandanski a Petric jsou připraveny, Řeci mohou přijít. Καλός ήλθατε! – Vítejte!
