Vyberte si jazyk
Ina Strazdinová mluví plynně třemi jazyky a v Bruselu, hlavním městě Evropské unie, je nejvlivnější lotyšskou novinářkou. Sama však přiznává, že konkurence moc vyhrocená není. Když v roce 2006 do Bruselu přišla, tak pracovala po boku tří konkurentů. Dnes je už Strazdinová poslední lotyšskou žurnalistkou v novinářském sboru EU. Aby se uživila, tak má tři zaměstnání: působí jako zpravodajka pro Lotyšský rozhlas, Lotyšskou televizi a deník Latvijas Avize. Zkrátka dává dohromady takřka všechny informace, které se z Bruselu do Lotyšska dostávají.
Po celém světě se počet pracovních míst pro novináře snižuje. Je to důsledek kombinovaných efektů hospodářského propadu a internetu, který ohrožuje životaschopnost tradičních mediálních organizací. V Bruselu je tento trend zvlášť akutní mezi postkomunistickými zeměmi, které do Unie vstoupily v roce 2004. Podle Mezinárodní novinářské asociaceA.P.I. se počet akreditovaných reportérů, kteří zpravodajsky pokrývali Evropskou unii, jejíž členské státy mají dohromady více než 500 milionů občanů, od roku 2005 snížil o třetinu. Lorenzo Consoli, předseda A.P.I. , která sídlí v Bruselu a zastupuje okolo 500 novinářů, je tímto vývojem znepokojen. „Máme nové demokracie, nové členské státy, které nemají po pádu komunismu dlouhou tradici demokracie a máme tak povinnost mít v Bruselu ten nejlepší systém z hlediska vztahu mezi mocenskými institucemi a tiskem,“ prohlašuje.
Evropa přes satelit
Zatímco tradiční novináři odcházejí, množství informací vyprodukovaných evropskými institucemi jako Europe by Satellite [Evropa přes satelit] a WebTV z Evropského parlamentu roste, dodává Consoli. Dostupnost těchto materiálů na internetu některé organizace přivedla k závěru, že se mohou na takové zdroje a zpravodajské agentury pro pokrytí EU záležitostí spolehnout. „Myšlenka komunikace směrem od institucí přímo k lidem je totalitární sen,“ prohlašuje.
Podle A.P.I. se počet akreditovaných novinářů snížil ze zhruba 1 300 v roce 2005 na 1 100 v roce 2008, na 964 v roce 2009 a 752 letos. V posledních letech prováděla škrty média po celé Unii. Východní Evropa však v tomto sestupném trendu vede. Čtyřiatřicetiletá Strazdinová připomíná, že rozpočtové škrty provedené v roce 2008 v lotyšském mediálním sektoru měly za následek drastické snížení její odměny za práci pro Litevský rozhlas, včetně odejmutí příspěvku na bydlení. Někteří její kolegové - včetně dopisovatele deníku Diena – si sbalili kufry. Tehdejší šéfeditorka listu Diena Nellija Locmeleová prohlásila, že rozhodnutí bylo čistě finanční. „Přišli jsme zhruba o 70% příjmů z inzerce,“ uvedla. „Nedalo se pokračovat ve všem, co jsme dříve měli.“
Klesla inzerce, nejsou peníze
Plat Strazdinové se snížil z 2000 eur čistého měsíčně na 700 euro. Vzhledem k tomu, že jen její nájem představoval 660 euro, souhlasila se snížením platu za podmínky, že bude moci pracovat i pro jiná media. „Musela jsem učinit rozhodnutí,“ uvádí. „Rozhodla jsem se, že je velice jednoduché něco rozbít, ale velice obtížné to dát opět dohromady.“ Ačkoliv musela sáhnout na své úspory, sázka se nakonec vyplatila. Postupně se Strazdinové podařilo získat dost práce na přežití. V minulém roce byla oceněna lotyšskou cenou Evropská osobnost roku.
Johana Grohová pracovala tři roky v Bruselu pro Mladou frontu DNES, jeden ze tří největších českých deníků. V roce 2008 ji podobné škrty donutily hledat si další práci. Podle Grohové snižování stavů nabralo obrátky, když v červenci 2009 skončilo české šestiměsíční předsednictví EU. „Média tvrdě zasáhla kombinace recese a neuvěřitelného poklesu zájmu o záležitosti EU v souvislosti se skončením předsednictví,“ uvádí šestatřicetiletá Grohová. Dnes už české noviny v Bruselu stálého zpravodaje nemají.
Minulý týden A.P.I. vyzvalo Unii, aby bruselským novinářům poskytla zvláštní privilegia, jako například přednostní informování. To by však mohlo vyvolat problém ohledně transparentnosti. Locmeleová, lotyšská editorka, která odvolala svou korespondentku z Bruselu, nyní šéfuje novému mediálnímu projektu s názvem Cita Diena. Na otázku, co udělá s pokrytím Bruselu, padá jasná odpověď. „Nic. Máme velmi omezené zdroje.“
