I ti nejzanícenější zastánci výroby vlastní čisté energie musejí snášet poruchy sítě. Ani soukromí výrobci energie z obnovitelných zdrojů nejsou ušetřeni více či méně závažných výpadků proudu, k nimž občas dochází v Katalánsku. Ačkoliv disponují vlastními systémy, je jejich výroba v případě poruchy na síti rovněž ochromena. Joan Manuel Martín, majitel farmy v Llinars del Vallès (Vallès Oriental), je prvním soukromým výrobcem, který prodal fotovoltaickou elektřinu španělské síti (v roce 2000). Jeho dům představuje kompletní katalog obnovitelných zdrojů energie: elektřinu vyrábí fotovoltaická střecha, dům vyhřívá kotel na biomasu, kde Martín pálí rostlinný odpad ze svého lesa, a najdeme zde i solární ohřívač vody pro užitkovou teplou vodu.
Při posledním výpadku proudu, k němuž došlo letos 8. března, se přitom dostal do stejné situace jako všichni ostatní. „Během sněhové vánice jsem zůstal 21 hodin bez elektřiny,“ vypráví. S výpadkem sítě došlo i k odpojení fotovoltaických panelů, které přestaly do sítě dodávat elektřinu. A současný systém neumožňuje využít elektřinu vyrobenou přímo na místě. Martín zažil i zimu. Tím, že čerpadla zajišťující oběh vody potřebují k chodu alespoň minimum energie, přestalo fungovat také topení. A protože se slunce v těchto dnech neukázalo, nemohl využívat ani vodu ze solárního ohřívače. „Systém je třeba upravit tak, aby lidé, kteří vyrábějí fotovoltaickou elektřinu, ji také mohli používat,“ pokračuje. „To je dnes nemožné.“ Nechápe, proč musí během výpadků proudu zůstat potmě, když si může za slunečného počasí elektřinu vyrobit.
Tento paradox je důsledkem nastavení současného energetického systému, který je stále centralizovaný a nevyužívá možností malých elektrických generátorů (nazývaných rovněž „mikrogenerační jednotky“), rozesetých po území. Soukromníci dodávají veškerou čistou energii do sítě, za což dostávají prémie. Elektřinu, kterou sami potřebují, si pak musejí odkoupit od distributora. Navíc jakmile dojde na síti k oslabení, k poruchám napětí či frekvence, jističe fotovoltaických panelů vyskočí a přeruší chod. Zapojit je lze až tehdy, když se síť dostane opět do normálu. „Je absurdní, že zákon nepočítá se samospotřebou,“ říká José Enrique Vázquez, předseda Grupo de Gestores Energéticos [Skupina energetických správců]. „Je to pouze otázka předpisů, protože všechny technické problémy byly vyřešeny.“
„Velké společnosti nechtějí, abychom mohli pokračovat ve výrobě elektřiny ve chvíli, kdy dojde k výpadku na síti,“ vysvětluje profesor Autonomní univerzity v Barceloně Josep Puig. Podle něj zde převládá model římského akvaduktu: energie se vyrobí na jednom místě, dopravuje se jinam a je využívána daleko odsud. „*Základní myšlenka současného modelu je: ‚vyrábím elektřinu a prodávám ji síti‘,*“ pokračuje Puig. „To ale vytváří hloupou síť, protože když na ní dojde k poruše, nemůžeme vyrábět elektřinu ani ji používat. Výroba není rozložena po celém území, přitom právě to by mělo být cílem: aby se energie vyrobená na jednom místě mohla na místě přímo využívat.“ Takový systém vyžaduje decentralizovanou a zároveň také inteligentní síť. „Je třeba, aby tu fungovala obousměrná komunikace, aby bylo možné v případě, kdy se objeví riziko poruchy, dát výrobním jednotkám pokyn, aby se odpojily a využívaly vlastní zdroje,“ dodává.
Iniciativy usilující o vymanění energetické výroby z krunýře současného modelu mezitím vzkvétají. Doba, kdy si budou moci obyvatelé městských zón vyrábět díky slunci vlastní elektřinu, je čím dál blíž. Alespoň podle názoru Asociace fotovoltaického odvětví (ASIF), která vládu požádala o tuto možnost, stejně jako o odstranění byrokratických překážek, které tyto aktivity brzdí. Rozmach fotovoltaiky dosud spočíval v obřích investicích do solárních elektráren a „farem“. ASIF se ale domnívá, že jakmile poklesnou ceny panelů a sníží se prémie pro výrobce, dojde v tomto odvětví k nové expanzi – směrem k instalacím fotovoltaických střech u soukromníků a zavedení samospotřeby. Do sítě se bude odevzdávat pouze nadbytečná energie.
„Ale nebude to jednoduché. Každý kilowatt, který zůstane doma, je kilowatt, který elektrické společnosti neprodají,“ upozorňuje Tomás Díaz, který má v ASIF na starosti komunikaci. Budoucnost těchto společností podle něj spočívá v rozvoji nových aktivit v oblasti energetických služeb. Tento nový systém bude vyžadovat odlišné předpisy a „inteligentní sítě s energetickou správou na lokální úrovni,“ upřesňuje. Ale vzhledem k tomu, že Evropská unie už zavedla pro stavby budoucnosti „nulovou toleranci emisí“, bude tato změna nutná.