Vyberte si jazyk
„Trhy spekulují a opět sází na řecký bankrot,“ píše list Eleftherotypia. „A jaký je výsledek? Burzovní kurzy jsou zmatené. Úrokové sazby, za které si země půjčuje, se 8. dubna dostaly nad 7 %, zatímco Německo si pro srovnání půjčuje za 3 %. Většina evropských burz uzavřela s propadem a růžové nejsou ani vyhlídky do budoucna. Pouze prohlášení Jean-Clauda Tricheta, předsedy Evropské centrální banky, umožnily vyhnout se nejhoršímu.“ Podle řeckého deníku se jednalo o „černý čtvrtek“, „který by se mohl prodloužit,“ protože „spekulanti si s řeckým dluhem ‘hrají’ a rozšiřují nepodložené zprávy o nedostatečném strukturování plánu evropské pomoci Řecku.“ Ten byl koncem března schválen členy eurozóny. Co se týče plánu, tak podle listu Il Sole 24 Ore spočívají jeho slabosti zejména v „nejasnostech ohledně jeho provádění“ a „absenci sankcí pro spekulanty.“ Italský hospodářský deník upozorňuje na to, že „ve skutečnosti se spekulace vrátily, protože po měsících mluvení o zvláštních opatřeních na jejich omezení se nic neučinilo.“
Ačkoliv je tento plán neprůhledný a vrtkavý, „Řecko by jím mělo být vázáno a to bez ohledu na opačné tvrzení vlády, dokud bude hospodářská situace tolik znepokojující,“ zdůrazňuje Eleftherotypia. Přítomnost dvou týmů MMF v Athénách rovněž oživuje možnost přijetí pomoci od této americké instituce, což „řecké veřejné mínění neuklidňuje,“ prohlašuje deník. A to právem, dodává list Financial Times. „Řecká vláda se s vypjetím sil snaží přesvědčit veřejné mínění o vážnosti problémů země a o nezbytných vnitřních reformách. Řecko nemůže svým věřitelům poskytnout dostatečné garance, což jen zvyšuje nerozhodnost vnějších investorů, například Německa.“
Podle tohoto britského hospodářského deníku „se dá hlavní problém v této složité záležitosti zformulovat následujícím způsobem: řešení problémů Řecka je podkopáváno neschopností hlavních aktérů prokázat důvěryhodným způsobem a na vysoké úrovni koordinaci a důvěru. Jedná se o neúspěch klasické koordinace v teorii her: ten, kdo jedná první, bude potrestán.“ Odtud pramení ona strnulost, ze které pak spekulanti těží.
List Die Presse připomíná dominový efekt, který by řecká krize mohla způsobit na Balkáně, kde velice aktivně působí řecké banky a investoři, kteří v regionu představují významný motor růstu, a na neblahý dopad na vstup Rumunska a Bulharska do eurozóny. Deník Süddeutsche Zeitung zas na druhou stranu píše o možných pozitivních dopadech krize pro Německo. Podpora Řecka by sice Berlín letos vyšla na 5,4 miliardy euro, avšak v případě stabilizace situace by Řecko svůj dluh splácelo se zhruba 2% rizikovou prémií, což by nakonec pro Německo představovalo zisk ve výši více než 200 milionů euro.
