Vyberte si jazyk
K ochromení letecké dopravy v Evropě, které způsobil oblak sopečného prachu z islandské sopky Eyjafjöll, došlo především v důsledku „roztříštěnosti letecké bezpečnosti“ na starém kontinentu, tvrdí Der Standard, podle nějž měla tato roztříštěnost „i za normálního chodu na svědomí vysoké náklady a opakovaná zpoždění“. „Všechny země využívaly stejný informační zdroj“ – počítačovou simulaci britské meteorologické stanice Met Office – až na to, že se pak samy rozhodovaly, zda uzavřou či neuzavřou svůj vzdušný prostor,“ pokračuje vídeňský deník.
Tento chaos nemá podle něj zkrátka „nic společného s optimizovanou bezpečností“. Proto by měla současná krize přinést „větší centralizaci správy evropské dopravy,“ domnívá se Le Monde. Pařížský deník vysvětluje, že v současné době „každá ze zemí sedmadvacítky v případě události rozhoduje o uzavírce svého vzdušného prostoru po dohodě se svými evropskými sousedy a poté informuje Eurocontrol, který koordinuje leteckou navigaci“. Tato situace „by se mohla změnit v rámci projektu evropské ‚jednotné nebe‘“, který směřuje k vytvoření „správce sítě letecké dopravy, jehož pravomoci by měly být upřesněny do konce roku 2010“.
Správce „by měl mít možnost jít nad rámec role pouhého koordinátora, která dnes připadá Eurocontrolu. Za tím účelem bude na území EU vymezeno devět velkých regionů.“ Projekt „jednotného nebe“ se zrodil v roce 1999 „s cílem držet krok s rozvojem letecké dopravy. Jde o to, nahradit systém, kdy kontrolu provádí každý z 27 států, efektivnějším systémem dohledu nad větším územím. Od roku 2012 se bude rozhodovat v rámci devíti skupin, čímž by se měla posílit stávající spolupráce.“
