Záběr z filmu "Vikingové" režiséra Richarda Fleischera ( Bryna productions, USA 1958).

Piráti s dobrými úmysly

Jedno z překvapení evropských voleb přišlo ze Skandinávie. Do Evropského parlamentu se s 7,1 % hlasů dostala Pirátská strana. Jejím cílem je legalizace sdílení souborů na internetu, přičemž se profiluje jako obránce všech občanských práv.

Zveřejněno dne 10 června 2009 v 14:58
Záběr z filmu "Vikingové" režiséra Richarda Fleischera ( Bryna productions, USA 1958).

Otázka sdílení souborů je ve Švédsku na pořadu dne od roku 2005 a na webu se ozývalo stále více hlasů domáhajících se strany, která by byla tuto problematiku schopna vynést až na politickou scénu.

Rick Falkvinge považoval za samozřejmé, že sdílení souborů, jímž se zabýval přes dvacet let, má být ze zákona chráněno. Ve skrytu duše podnikatel pak viděl v politizaci této otázky historickou příležitost, jak dostat Švédsko do popředí. Ovšem politici to nechápali. Tak je tedy k tomu, aby ho vyslechli, přinutil. „Politici vás nevyslyší, pokud se jich nedotknete osobně. Je třeba mířit přímo na základ jejich moci, a tak ohrozit jejich zaměstnání.“ 1. ledna 2006 večer narychlo vytvoří internetové stránky strany, zmíní se o ní jednou na chatu a druhý den odejde do své pracovny ve výzkumném ústavu, kde působí jako vedoucího oddělení.

A Pirátská strana je na světě. „To, že jsem Pirátskou stranu založil já, je čistá náhoda. Prostě nadešla chvíle. Kdybych to nebyl já, udělal by to někdo jiný.“ Pořád dost dobře nerozumí tomu, co se stalo potom. Od prvního dne vzbudila nová strana v zemi senzaci. Následující den zprávu o ní rozšířila evropská média. Třetí den se Rick Falkvinge rozpozná na fotografii uveřejněné v pákistánských novinách. Mezitím stránky navštíví tři miliony uživatelů z celého světa.

Program strany se od té doby, co Falkvinge naškrabal jeho první verzi v McDonaldu na papírový ubrousek, hodně změnil. Celý proces proběhl na jednu stranu ve vší průhlednosti na internetu, kde se ho mohl účastnit, kdo chtěl. Na straně druhé chyběly Pirátské straně pevné struktury, a někteří členové tak označili Falkvingeho za samovládce.

Newsletter v češtině

Nový program už nepožaduje zrušení autorských práv, ale navrhuje místo toho kompromis: doba, po kterou jsou umělecká díla chráněna autorskými právy, by měla být snížena na 5 let a nekomerční soubory by měly být volně ke stažení.

Nejsme žádní kulhaví levičáci

Nejdůležitějším bodem programu zůstává v očích přívrženců strany kritika „policejní“ společnosti. Je lepší, aby se pár narušitelů zákona pohybovalo na svobodě, než aby bylo podupáno lidské soukromí, domnívá se Falkvinge.

Piráti se chystají v Evropském parlamentu sehrát svou roli a v případě zvolení zahájit jednání se Zelenými nebo s liberály. Strana, která nejlépe vyhoví jejich požadavkům, od nich získá hlasy ve všech ostatních otázkách, k nimž Pirátská strana nezaujala žádné stanovisko.

Pravice obviňuje Pirátskou stranu z levicové orientace. Levice jí vyčítá pravičáctví. Rick Falkvinge nezakrývá svou minulost v táboře mladých Umírněných, i když tvrdí, že šlo spíše o bujarou zábavu než o politiku. „Umírnění nejsou na můj vkus dost kapitalističtí. Jsou to kulhaví socio-liberálové,“ říká Falkvinge. „Já sám sebe definuji jako ultrakapitalistu a to mě přivedlo i k zájmu o tyto otázky.“

Pirátská strana ale není v žádném ohledu pravicová, ujišťuje. V určitém směru by mohla bojovat i za jakýsi „digitální komunismus“, na němž by se uživatelé internetu podíleli podle svých schopností a jehož plody by pak byly rozděleny podle potřeb.

Strana vychází z přesvědčení o zastaralosti pravo-levého rozdělení. Dnes je třeba bojovat za práva občanů – to považuje Pirátská strana za naprostou prioritu. „Je to důležitější než zdravotnictví, vzdělávání, sociální zabezpečení, jaderná energie, obranná politika a všechny ty žvásty, kterými nás už 40 let otravují,“ zlobí se Falkvinge.

A co na srdci, to na jazyku. Historik a blogger Rasmus Fleischer, spoluzakladatel strany, je o tom přesvědčen. „On opravdu vidí Pirátskou stranu jako dějinné hnutí srovnatelné s hnutím dělnickým nebo třeba ekologickým či homosexuálním. Nejsou to jen slova, myslím si, že tomu doopravdy věří.

Každopádně už známe první projevy „pirátského efektu“ v evropských volbách 2009 ve Švédsku: strana na sebe strhla pozornost, která bývala obvykle věnována nacionální straně Švédských demokratů (krajní pravice). Podle mediálních zákonů tu očividně není místo pro víc než jednu narušitelskou stranu.

Osobně je mi to velice příjemné,“ svěřuje se Rick Falkvinge. „Jsme takovou antitezí strany, jejíž pojetí lidské bytosti je hrůzné. Slova jako 'diverzita' a 'otevřenost' figurují v první větě našeho programu, což není evidentně případ Švédských demokratů.

Rickovi Falkvingeovi se jedná o záchranu Švédska. A o osobní odplatu vůči politikům, kteří nechtějí rozumět.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma