Rumunskem zmítá bezprecedentní politická krize. Zpochybňování právního státu v této členské zemi Evropské unie zneklidňuje evropské instituce už od roku 2007. Nová většinová koalice socialistů a liberálů připravovala od začátku července institucionální převrat, který po týdnu (6. července) vyvrcholil dočasným sesazením středopravicového prezidenta Traiana Băsesca. Vláda vedená socialistou Victorem Pontou toho dosáhla porušením ústavy a omezením pravomocí ústavního soudu, páteře rumunského soudnictví.

„Je to skutečný státní převrat,“ prohlásila rumunská europoslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Monica Macoveiová, která stála u zrodu Evropskou komisí vysoce oceňované radikální reformy rumunského soudnictví. „Je na čase, aby Rumuni pohlédli pravdě zpříma do očí a aby se zmobilizovali. V opačném případě se zde může kdykoliv usídlit diktatura a tyranie.“

O co tu vlastně běží?

O co v tomto politickém zmatku ve skutečnosti vůbec běží? Rychlost, s jakou byl rumunský prezident sesazen, vyvolala řadu otázek. Odpověď přitom možná není striktně politická: ve hře je osud justice. Země neblaze proslulá vysokou mírou korupce dokázala v posledních letech přesvědčit Evropskou komisi, která každoročně hodnotí stav jejího soudnictví, aby změnila názor. Rumunskému protikorupčnímu úřadu (DNA) působícímu pod patronátem prezidenta republiky se v poslední době podařilo docílit odsouzení několika státních tajemníků, poslanců, prefektů [státem jmenovaných správců žup], generálů a dalších veřejných činitelů, které doposud provázela pověst nedotknutelných.

Bývalý socialistický premiér Adrian Năstase, mentor současného předsedy vlády, byl 20. června na základě vyšetřování protikorupčního úřadu odsouzen za korupci ke dvěma letům vězení. To byl významný signál. Vedoucí představitelé, kteří se ocitli v hledáčku vyšetřovatelů a z nichž někteří požívají poslanecké imunity, se nicméně jen tak nevzdali a zmobilizovali veškeré prostředky k sesazení prezidenta Băsesca a převzetí kontroly nad DNA. „Cílem poslanecké většiny je převzít kontrolu nad soudnictvím,“ prohlásil suspendovaný prezident. „Mé sesazení je jen jednou z etap této cesty.“

Mužem, který představení odehrávající se na rumunské politické šachovnici režíroval, je Dan Voiculescu, bývalý vysoký činitel Securitate, rumunské tajné policie z doby komunismu. Voiculescu, jenž si vzhledem k podobnosti s ještěrem vysloužil přezdívku „varan“, setrval na postu senátora dvě funkční období a jeho majetek se odhaduje na 1,5 miliard eur. Jakožto šéf mediálního impéria [pod nějž spadá i deník Jurnalul Naţional] oznámil program na sesazení hlavy státu již 1. května, který socialistický premiér Victor Ponta následně do písmene dodržel.

Zpráva o rumunském soudnictví

„Varan“ a jeho loutky z řad vysokých funkcionářů ale podcenili reakci evropských institucí. Zprávou o stavu rumunského soudnictví, kterou Evropská komise zveřejnila 18. července, se ruší všechny kroky, které země učinila k integraci do schengenského prostoru. Vzhledem k tomu, že je ministr zahraničních věcí Andrei Marga obdivovatelem Vladimíra Putina a současné události ho poněkud zaskočily a že premiér čelí obvinění z opsání disertační práce, je důvěryhodnost současných představitelů Budapeště zřejmě nadobro pohřbena.

Konflikt, který otřásá rumunskou politickou scénou, je odrazem rozporu mezi Rumunskem usilujícím o rozvoj, modernizaci a přizpůsobení se evropským normám, a nehybnou zemí zakotvenou v minulosti a kontrolovanou sítěmi těch, kdo své hospodářské zájmy chrání poslaneckou imunitou. V referendu svolaném na 29. července by měli Rumuni rozhodnout.